Při startu konzole Nintendo Switch nebylo na výběr tolik různorodých her, kolik by si patrně hráči přáli. Nespokojené hlasy jdou sice slyšet ze všech stran, ale podle mého názoru nebyl start nijak špatný. Hlavním tahákem je samozřejmě nová Zelda, ale kromě ní můžete vyzkoušet několik nezávislých her, dále třeba Super Bombermanna R, ale také Just Dance. Poslední dvě startovní hry zapadají spíše do škatulek party her nebo puzzle. Obě ale mají něco společného. Tu pravou zábavu zažijete až minimálně ve dvou a čím lepší je parťák, tím větší porce zábavy na vás čeká.
Jedním z těchto dvou titulů je logická blbůstka Snipperclips, o které jsem třeba neměl do předvedení v pražském Kongresovém centru ani potuchy. A upřímně, po zhlédnutí hraní ostatních kolegů redaktorů, jsem ji ani moc velké šance nedával. Kupodivu po prvním dni klidně prohlásím, že by asi úplně stačilo, kdyby z novou konzolí Nintendo Switch přišli jen Snipperclips.
Papírky, nůžky, pracovní deska a kupa zábavy
Upřímně řečeno jsem chvíli uvažoval, jak začnu s recenzí téhle hříčky a nic moc inteligentního mne nenapadlo. Přiblížím vám tedy její principy. Předně vám k ovládání stačí pouze Joy-Cony a Joy-Con Strapy, takže poutka. A když říkám Joy-Cony, myslím tím každému jen jeden. Paradoxně ale využíváte prakticky všechny tlačítka, která vám samostatný Joy-Con nabízí, plus díky poutku získáte ještě další dvě a i ty budete používat víc než hodně.
V krátkém tutoriálu, skládajícím se z několika jednoduchých úkolů se naučíte všechny příkazy a zjistíte úplně všechny své možnosti. Není jich hodně, ale i tak stačí. Páčkou chodíte, stavíte se na špičky nebo si přičapnete. Tlačítkem doprava stříháte kolegy, doleva dorůstáte a nahoru skáčete. Horními tlačítky se otáčíte kolem středu doprava nebo doleva. Jednoduché jak facka a navíc většina pohybů vypadá hodně směšně a je doprovázena ještě lepšími výrazy ve tvářích vašich postaviček.
„V krátkém tutoriálu, skládajícím se z několika jednoduchých úkolů se naučíte všechny příkazy a zjistíte úplně všechny své možnosti. Není jich hodně, ale i tak stačí.”
Po výuce vám to připadá, že vlastně o nic světoborného nejde a že všechno zvládnete s prstem v nose. Ale nezvládnete. Za 1) by vám při ovládání ten prst v nose fakt chyběl a za 2) jsou úkoly sice jednoduché, řešení ještě prostější, ale hladce se k němu dopracovat stojí někdy obrovské nervy. Hlavně pokud se s parťákem nechápete, nedomluvíte nebo děláte oba dva totéž. Přitom se ale právě v těchto situacích nejvíc nasmějete a nejlepší je, když dorazí nějaký radílek. Někdo bez ovladače a začne vás světoborně poučovat. V tu chvíli sice začíná jít nejen o nervy hrajících, ale i o zdraví samozvaného rádce, ale po splnění úkolu máte o to větší radost.
Vy, malý barevný… záložka?
Vaše postavičky ve hře by se daly přirovnat malým lepícím kancelářským papírkům, na které si píšete poznámky nebo kterými si označujete důležité stránky v dokumentech. Což ještě více podtrhuje minimalistický vzhled hry. Podle počtu vlastněných Joy-Conů může hrát jeden hráč, ale klidně i čtyři a podle množství zúčastněných se mění složitost úkolů a rozšiřuje to možnosti řešení. Zase na druhou stranu, čím víc mozků, tím méně shody a tím více možných, vtipných, problémů může nastat.
Co se týká druhu úkolů, tak si ani neumíte přestavit, jak variabilní můžou být. Nejde o jejich složitost, ale oblasti, které zahrnují. No já to vlastně ani moc neumím popsat, ale musíte třeba dostat míč do koše (jednoduché jak facka, ale vy nemáte ručičky), dostat míč do basketbalového koše (ten předchozí stál na zemi), prasknout několik různě vysoko přivázaných balónků, chytit světlušku do lampičky, vytvořit “ze sebe” nějaký tvar nebo dostat vajíčko do hnízda. A to jsou ty jednodušší ze začátku.
Tyto počáteční hádanky vám vysvětlí co je týmová práce, protože jen tak se jde dostat dál. V praxi se naučíte stříhat (ukousni mne!) ze sebe různé tvary a vytvářet provizorní nástroje jako jsou různé rampy, ozubená kola, háčky nebo prostě jen ostré špičky. Jednotlivé úkoly jsou rozděleny do “světů” a ze začátku máte přístupných jen několik. Ty další se vám odemknou po vyřešení minimálně pěti úkolů a to pak získáte přístup k jedné speciální aréně a pak ke kupě dalších úkolů. Výhodou nižšího počtu splněných úkolů pro postup dál je hlavně to, že pokud vám něco vyloženě nejde, nezastaví to váš postup a neodradí od dalšího hraní.
„Počáteční hádanky vám vysvětlí co je týmová práce, protože jen tak se jde dostat dál. V praxi se naučíte stříhat (ukousni mne!) ze sebe různé tvary a vytvářet provizorní nástroje jako jsou různé rampy, ozubená kola, háčky nebo prostě jen ostré špičky.“
Základem pro splnění úkolů je strategie. Po počátečních jednoduchých úkolech, kdy vlastně hned vidíte, co máte dělat, nastávají krušnější chvilky a tím se také mění doba, kterou strávíte plněním úkolů. Později už u nich totiž sedíte klidně 10 až 15 minut. No možná i víc, ale vyřešení a zvládnutí problému s sebou přináší neskutečně obrovské uspokojení.
Pokud jste ale sami, můžete vyzkoušet i hru pro jednoho. Sólo režim funguje trochu jinak, protože můžete volně přepínat mezi oběma postavami. Chce to obrnit se obrovskou trpělivostí, ale pocit uspokojení po zvládnutí úkolu je ještě větší. Nicméně, s kamarády je to prostě lepší zážitek, ale i tak doporučuji režim pro jednoho hráče minimálně vyzkoušet.
Co všechno tady najdeme
Jak už jsem řekl, samotné jádro hry se skládá z velmi slušného množství rozdílných úkolů, rozdělených do tematických skupin, které vám opravdu vydrží hodně hodin. Samozřejmě že řešení je několik a s jiným člověkem můžete pokaždé narazit na úplně jiný postup. Kromě toho existují ještě další dva režimy, Také jsou pro 2 až 4 hráče a jedním z nich je Party, ve kterém vlastně najdete slušné množství o něco složitějších hádanek.
No a pak tady máme režim Blitz. Jde o pár spíše sportovních miniher (zase pro 2 až 4 hráče), kde najdete basketbal, hokej nebo něco jako souboj. Basketbal je ve dvou spíše kooperativní hrou než konkurenční. To něco jako hokej je oproti basketbalu mnohem zábavnější a připomíná spíše Air Hockey. A nakonec je tu prostý souboj, ve kterém musíte odstřihávat kousky soupeře a vlastně ho úplně zničit. Tyto doplňkové možnosti jsou hodně zábavné, ale nejde o klíčovou součást hry. My u nich vydrželi asi jen půl hodiny, protože dcera chtěla raději “plnit úkoly”.
Snipperclips jsou prostě dobře fungující, inteligentní a přesto hodně roztomilé kooperativní puzzle s velkým množstvím různorodého obsahu. Jde o ukázkový případ, jak vytvořit zábavou hru pro široké (i věkem) spektrum hráčů. U Switche jde podle mne o nejpohodovější a flexibilní zábavu, kterou můžeme při startu konzole dostat.
Recenze
Snipperclips - Natoč se! Musím z tebe trochu ukousnout!
Jako jedna z úvodních her pro Nintendo Switch jsou Snipperclips vytvořeni přesně pro rozjezd nového hardwaru a velmi jednoduchou a inteligentní formou dosahují svých cílů. Hra dokáže ukázat možnosti konzole a poskytuje dlouhé hodiny zábavy pro přátele i rodinné příslušníky všech generací. Snipperclips je prostě vynikající volba.
Líbí se nám
- nápaditost, obrovské množství a variabilita úkolů
- grafické ztvárnění
- vzhled postav
- nápaditost, obrovské množství a variabilita úkolů
- zvuky
- ovládání
- že nemusíme vyřešit vše
- režim pro více hráčů i pro jednoho
Vadí nám
- občasná složitost
Odpověď na komentář uživatele N3RWO
Určitě video nestačí. Sedíš s kamarádem a spolu přemýšlíte a bavíte se jak dokončit úkol. Je to fakt dobré. Někdy Tě střihne jen tak ze srandy, ale obnovíš se zpátky. Škoda, že to bylo jenom demo, ale u toho bych dokázal s někým prosedět hodiny. Zábava zaručená. Ostatní jsou takové oddechovky co se týče mého názoru, takže jakmile to někde uvidíš, tak to vyzkoušej a ber
Určitě na tom něco musí být, ale jak bylo řečeno, chce to vyzkoušet a ne jen skouknout na videu. Já osobně oceňuji jakoukoliv práci a snahu všech vývojářů, ať už je to lepší nebo nějaký slabší titul, pro mě jsou to machři a vím, že se za každým jejich činem skrývá kus práce
Odpověď na komentář uživatele N3RWO
Souhlasím s killjezor. Já to viděl na předvaděčce a říkám si to ani zkoušet nejdu taková kravina. No kupodivu mne to zabavilo ze všech her nejvíc S kamarády fakt super.
Odpověď na komentář uživatele N3RWO
Naprosto tomu rozumím. I když to člověk vidí hrát, tak to neocení. Musí si to vyloženě vyzkoušet a nejlíp s někým, kdo uvažuje úplně jinak nebo je jiného věku. Samozřejmě u toho můžou pěkně rupnout nervy
Odpověď na komentář uživatele Ivan Jeziorek
Možná bych změnil názor, kdybych si to měl možnost vyzkoušet, ale takhle si prostě nemůžu pomoci.
Odpověď na komentář uživatele N3RWO
Byla to taková lauchová jednohubka. Vůbec jsem o té hře neslyšel, dokud jsem ji neviděl na press předváděčce Switche. Vůbec se mi to nelíbilo, ale kupodivu nás to doma neskutečně chytlo.
Tak tohle mi teda vůbec nic neříká