Recenzovaná verze: PC
Ve Vídni sídlící studio Broken Rules stojí za hrami Chasing Aurora nebo Secrets of Raetikon. V roce 2009 se dali dohromady tři studenti, kteří se chtěli věnovat vývoji her a jejich nejnovějším počinem je Old Man’s Journey, hra o životě, ztrátě a naději. V tomto díle je nám prezentována neokoukaná mechanika, která je doprovázena příběhem starého muže, jenž se vydá na cestu. Jak se mladí autoři poprali s osudem starce, který chce napravit chyby z minulosti?
„Celý příběh se obejde beze slov, a kromě hudby v pozadí víceméně i beze zvuků. Vzpomínky jsou natolik jednoznačné, že jsou slova zbytečná.“
Na cestě za minulostí
Celkem 15 kapitol nás provede životem starce, který se vydal na dlouhou cestu. Vybaven plnou krosnou a holí ho čekají nejrůznější terény, oblasti a způsoby dopravy. Většinu cesty sice absolvuje po svých, využije ale i vlaku, který ho pěkný kus cesty odveze, párkrát se na lodích bude plavit přes moře či řeky a jednou se dokonce sveze stopem. Na místech, která v dědečkovi vyvolají vzpomínky (například zřícenina hradu, zvon majáku, či pohled na velké množství balónů – jednou se také proletí) se dozvídáme po kouscích příběh jeho života, který rekapituluje a mnohých věcí lituje.
Celý příběh se obejde beze slov, a kromě hudby v pozadí víceméně i beze zvuků. Vzpomínky jsou natolik jednoznačné, že jsou slova zbytečná. Vývojáři si na vizuální stránce dali velmi záležet, a i když nejsem úplně fanouškem stylu, jakým jsou vzpomínky vykresleny, prostředí hry je opravdu kouzelné, čisté a pěkně barevné.
Láska hory přenáší
Nejdůležitější je v této hře mechanika. Ta je velmi neobvyklá a zajímavě provedená. Jak již název napovídá, jsme na cestě, „osud“ nám však klade do cesty překážky v podobě terénu, který na sebe nenavazuje a není tak možné postupovat dál. Na mechanice posouvání částí terénu a jejich propojování je postavena celá hra. Kopeček, na kterém se právě nacházíte, se samozřejmě hýbat nemůže, a tak jsme občas odkázání na přeskakování sem a tam. Velké plus patří autorům za to, že nezůstali celou hru jenom u této „banální“ mechaniky, ale postupem času ji posouvali a vylepšovali. Například jízda již zmíněným vlakem či autem probíhá také za pomoci srovnávání cesty a čas od času narazíte i na páky, či kola, kterými budete muset pohnout.
„Na mechanice posouvání částí terénu a jejich propojováním je postavená celá hra. Terén, na kterém se právě nacházíte, se samozřejmě hýbat nemůže, a tak jsme občas odkázání na přeskakování sem a tam.“
Hra není nijak těžká, sama jsem se zasekla pouze dvakrát při představování nových technik. Občas to totiž chvíli trvá, než vám docvakne, co se po vás chce. Místo jednoduchého přesouvání terénu možná musíte přesouvat železnici a místo zvyšování musíte naopak kopečky snižovat. Je to přesto spíše odpočinková záležitost, která potěší vizuálem i hudbou a dá vám přemýšlet nad příběhem.
Vady na kráse
Old Man’s Journey je celkem lehká hra, přesto jsem však narazila na různé nešvary, které mi hraní poněkud znepříjemnily. Častokrát jsem měla problém s tím, že se hra buď vůbec nechtěla načíst, nebo několikrát zamrznula na stejném místě. Ale budiž. Více mě frustrovalo občas nepovedené ovládání. Museli jste si dávat pozor, jestli se opravdu terény protínají, abyste se mezi nimi mohli pohybovat a často docházelo k překlikům, kdy se staroušek nepohyboval tam, kam měl. Občasné lapálie s ovečkami přesuny postav ještě zkomplikovaly. Moje hlavní výtka se ale týče samotné hlavní postavy.
Chápu, že jde o starého muže, ale vzhledem k tomu, že chozením strávíte většinu hry, nebylo by rozhodně na škodu dědečka nějak urychlit. Například klasickým dvojklikem – kdo si chce vychutnávat vizuální stránky hry, klidně může, a koho to už začíná nudit, může to trochu urychlit. S tím bohužel souvisí výtka číslo dvě. Ačkoli jde o velmi zajímavou mechaniku, která je líbivě zabalena a co chvíli vylepšována, časem to prostě začne nudit. Když už popáté zase pobíháte z kopečku na kopec, a co, nepobíháte, spíše se ploužíte, nezachrání to ani umně zvládnutá scenérie okolí.
Nebyla jsem také zrovna nadšena příběhem, nepředstavuje nic nového nebo originálního, má spíše doprovodný charakter a vlastně by to šlo i bez něj. Protože když se nad ním zamyslíte, nedává ani moc smysl.
Old Man’s Journey je odpočinková hra, která vás nezaměstná na více než 2 hodiny. Pokud máte rádi logické hry a zajímavé mechaniky, jistě vás toto dílko zaujme. Není však jisté, že se v průběhu nebudete nudit.
Recenze
Old Man’s Journey – láska hory přenáší
Old Man’s Journey nabízí neokoukanou mechaniku, která se postupem hry vyvíjí, čímž se prodlužuje její životnost. Poněkud banální příběh ale nestačí na to, aby vás doopravdy zaujal a ačkoli je vizuál opravdu povedený, časem se také okouká, a i přes krátkou stopáž hry se budete možná nudit.
Líbí se nám
- vizuál
- mechanika
Vadí nám
- repetitivnost
- pomalý pohyb
Krásná hra, dojel jsem na iPadu.
Vim že to sem nepatří, ale musím to zveřejnit. Když už jsme u toho Androidu\ App storu a celkově u těchto her. Zrovna včera jsem si kupoval hru This War Of Mine. Všichni tuhle hru asi znáte. Původní cena byla kdysi kolem 300 kč. Nyní je ve slevě za necelých 60 kč, ale hlavně hra dostala nový update, který přidává nové postavy, nové lokace i nový konec. Je to Anniversary edition. Takže jasná koupě
Odpověď na komentář uživatele @Paulus Poetry
Proto se mi líbilo, že se ta mechanika vyvíjela, co chvíli přišlo nějaké elegantní vylepšení. Ale bohužel i přesto byly sekce, hlavně, kde se jenom hýbaly kopečky, kde to trochu nudilo.
Hrál jsem na tabletu. Ta hra je výborná. Je to prakticky relaxační hra, kdy jen chcete vypnout a užívat si tu bezstarostnost. Je pravda, že časem Vás může hraní omrzet, záleží co jste za hráče a co od takové hry očekáváte.
Vizual je krasnej, tim to bohuzel konci. Ani za to 150, – to bohuzel nestoji.