Každý už určitě zažil den, kdy se vám absolutně nic nedařilo. Všichni jako by vám jen házeli klacky pod nohy a potom se dobře bavili nad vaším utrpením. Všechno vám padalo z rukou a cítili jste se vážně na dně, tak na dně že by vás ani hokejové zlato nepostavilo na nohy. A právě v takovém stavu jsem se nacházel před týdnem, tehdy se mi do rukou dostala Botanicula. Již předtím jsem hrál demo a musím říct, že mě ohromně bavilo, ale plnou hru jsem si přesto nekoupil, dodnes nevím proč.
Dobrodružství začíná
A hned po několika chvilkách ve hře, unášen úžasnou hudbou a grafikou a také občasným Juchůů vašich hrdinů, jsem zapomněl na všechny problémy onoho dne a jen si užíval nádhernou hru. Botanicula působí jako skvělé antidepresivum a baví vás vším, co nabízí. Hru vytvořilo brněnské studio Amanita Design, také zodpovědné za tituly jako Samorost nebo Machinarium. Předchozí tituly mně zaujaly zejména grafikou a zajímavým netradičním zpracováním, leč hratelně mě příliš nezaujaly, ale Botanicula to je jiný příběh.
Krátké video na začátku hry vás uvede do příběhu, ve kterém je krásný mírumilovný svět napaden zlem, zlem které se podobá na jakési pavouky, nebo spíše černé mraky s nohama. Toto zlo vysává veškerý život ze stromů, rostlin a všech obyvatel v tomto herním světě. Jen jediné semínko uniklo ze spárů jednoho z pavouků a padalo a padalo, až dopadlo na jednu podivnou bytůstku, nápadně připomínající oříšek. Následně se seznamujete se skupinkou hrdinů, kteří se vydávají na epickou výpravu za záchranou světa Botanicula a cílem není nic menšího než zasadit ono semínko.
Svěží vítr pro umírající žánr
Hra je typickou 2D Point-and-click adventurou, ale nic dalšího už typické není. Hrou procházíte za pomocí řešení různých úkolů, většinou se jedná o sbírání různých předmětů. Namátkou si pamatuju na sbírání podivných kuřat nebo klíčů. Abyste získali jeden z předmětů, musíte splnit nějaký úkol. Úkoly nejsou příliš těžké a u jejich plnění byste se na moc dlouho zaseknout neměli, ale mně se to stejně podařilo. Ve hře jsem narazil na dva momenty, kdy jsem opravdu nevěděl, co bych měl dělat a právě zde přichází kouzlo Botaniculy. U jiné hry bych po deseti minutách řešení jednoho problému byl naštvaný, možná bych byl i mírně frustrovaný, ale pro nic takového není v této hříčce místo. Hudba vás jednoduše uklidní, vtipné scénky vašich postaviček, které se neúspěšně snaží splnit úkol, vás rozesmějí a celkově se cítíte být spokojeni.
Navíc hra se neřídí, jen klasickým „najdi předmět, seber předmět a dones předmět“. V této hře si užijete různé minihry, z hlavy mě napadá volejbal, ikdyž volejbal říznutý trochou toho LSD. Vše je navíc zabaleno v krásném grafickém kabátku, kterým vás nemůže neuhranout. Navíc na každém kroku vás čekají různé animace, která působí velmi kladným způsobem na vaši bránici a po čase začnete tyto nepovinné interakce vyhledávat. Grafika Botaniculy je vskutku neotřelá a jedinečná, ve světě najdete mnoho různých potvůrek od těch velkých až po ty nejmenší. Většina z nich je inspirována rostlinami, semínky, květinami a podobnými věcmi, inspirace přírodou se zkrátka nezapře a právě tento originální prvek je hlavním kouzlem hry.
Teda až po hudbě, ta je směsicí všeho možného a nakonec z toho vznikl osobitý hudební podkres, který vás chytí za srdce. Tvůrci si dali po hudební stránce opravdu záležet a samotný soundtrack hry je jednoduše boží. Navíc slovíčko Juchůůů, které vyslovují postavičky po splnění nějakého úkolu vám vleze pod kůži a vy budete napjatě očekávat až opět nastane ten okamžik a potom se budete radovat jako malé děti. Po každém splněném úkolu začne také hrát vítězná hudba, která podle mě patří mezi to nejlepší, co hudební producenti vytvořili za posledních pět let, alespoň v oblasti herního průmyslu. Leckdo může namítnout, že skvosty jako Mass Effect a jemu podobné hity, mají hudební stránku hry naprosto nepřekonatelnou a nějaká indie hra jim nemůže konkurovat. Ale jen hudba u Botaniculy působí jako okamžitá injekce plná energie. Tato hra mě prostě dostala a myslím že, jde poznat, že jsem hře zcela propadl a to také dosvědčuje počet dohrání.
Kouzla od Amanita Design
Toho jsem se velmi obával, přece jen jak dlouho vám může trvat dohrát podobnou hru? A navíc dokážu se k ní ještě někdy vrátit? Vždyť je to pořád to samé. Tahle otázka mě opustila hned při prvním hraní, první projetí hry trvá zhruba 3-4 hodiny, tedy pokud to neberete opravdu hopem a budete se kochat zakoutími, které nemají obdobu. Při druhém hraní budete zase ve svém živlu, všechno už znáte a připadáte si jako byste byly ve světě, kde nejsou žádné problémy a panuje pohoda a klid. Hra vás nebude nudit ani při třetím hraní, tedy pokud ji nehrajete třikrát během jednoho dne, to by asi nevyšlo.
Snad už ani není více co říci, Botanicula je herní skvost jakému není ve svém žánru rovno. Ohromná porce fantazie a kreativity, kterou tvůrci do hry vložila, stvořila spíše umělecké dílo než hru. Hudba, grafika, příběh, hratelnost, tady prostě není na co si stěžovat a nějaké mínusy hledám jen opravdu obtížně a vůbec si nejsem jistý, jestli mě nějaké vůbec napadnou. Naposledy jsem byl takto okouzlen po shlédnutí Journey. Při hraní relaxujete a budete si připadat odpočatí jako nikdy. Nemám už více slov, Botanicula je hra u které se budete bavit, budete relaxovat a hlavně si to celé užijete. A ve skrytu duše doufám že stejně jako Samorost se i Botanicula dočká dalšího pokračovaní, jestli si to nějaká hra zaslouží, tak právě tato.
Recenze
Botanicula, hra která zahřeje u srdce
Líbí se nám
- Příběh
- Grafika
- Hudba
- Vlastně úplně všechno
Vadí nám
- Že to musel skončit