Vikingské příběhy lákají na spojení mytologické poetiky a krvavé brutality, čehož se vývojáři nebojí využívat. O osudy samotného Midgardu se budeme třást také v nejnovějším počinu francouzského studia Shiro Games, jež se dostalo do povědomí hráčů díky dvěma dílům nezávislého RPG Evoland. Svým posledním titulem Northgard však míří spíše do okruhu RTS strategií, jejichž vody chtějí rozvířit mnoha inovativními a méně tradičními prvky. Jak se jejich tvůrčí vize snoubí se zábavností? Dozvíte se v naší recenzi.
Cestou krevní msty
Mezi muži žijícími na Skandinávském poloostrově se odjakživa dodržovalo právo na spravedlivou mstu osobního rázu. Proto se nemůžeme divit, že po vyvraždění rodiny krále vikingských kmenů se jeho jediný přeživší syn Rig vydává na cestu krvavé vendety. Čest mu velí realizovat invazivní plány svého otce, takže se s podporou spřátelených kmenů vypraví do tajemné země Northgard, v níž hledá nejen vraha svých příbuzných, ale také svůj vlastní osud. Zřejmě nikoho nepřekvapí, že se nakonec zaplete do boje o existenci celého světa lidí v rámci předpovězeného soumraku bohů. Dokážete zastavit Ragnarok, nebo padnete spolu se severskými bohy?
U realtimových strategií jsme si již navykli, že příběhová složka je spíše příjemným bonusem v rámci základní kampaně, ale musím se přiznat, že mě životní cesta Riga docela zaujala. Sice mě mrzelo, že většinu času řešíte nastalé problémy prostřednictvím místokrálových pobočníků ze spřátelených kmenů, ale jejich pozice v ději určitě není zanedbatelná. Postupem času si k jednotlivým protagonistům vytvoříte osobnější vztah, takže vám bude přibližně desetihodinová linka připadat neuvěřitelně krátká. Nechci tvrdit, že vás děj donutí nervózně poposedávat po židli a nervózně si okusovat nehty, ale přes tradiční klišé vás může Rigova cesta za pomstou docela dobře pobavit.
„Nejvýraznější inovativní prvek spočívá v rozdělení herní oblasti na teritoria, která můžete postupně kolonizovat.“
Singleplayer v RTS titulech ovšem funguje především jako tutoriál pro seznámení se základními mechanikami hry a také ke sblížení s jednotlivými frakcemi, což je v Northgardu splněno dokonale. Jedenáctka misí nabízí vždy jiné výzvy a různé přístupy, jak splnit primární úkoly. Pod vaše velení se dostane věrný Brand z kmene jelenů, uvážlivý Halvard kozlího národa či obchodním směrem zaměřená Liv. Postupem času si vyberete svého favorita, který bude zosobňovat vaše vedení nájezdu do neznámých zemí v rámci onlinových zápasů.
Regionální členění
Northgrad si během předčasného přístupu získal širokou fanouškovskou základnu, jež po vydání pomalým tempem roste. Čím se tedy liší od konkurenčních titulů? Kupodivu se nabízí docela hodně. Nejvýraznější prvek spočívá v rozdělení herní oblasti na teritoria, která můžete postupně kolonizovat. V každém může stát pouze omezený počet budov (lze je jednou rozšířit o jednu stavbu), takže touha po nové půdě vás neustále bude nutit do dalších investic, aby měl váš lid kde bydlet a pracovat.
Správu území si představte jako městské čtvrti, v nichž se zaměříte na produkci surovin, k nimž má dané území největší předpoklady. Do pralesů umístíte své dřevorubce, zatímco posvátný kruh si zaslouží pozornost kněží a jeleny hýřící palouky zaujmou vaše lovce. Nikdo vás nenutí stavět budovy podle předepsaných norem, ale sami zjistíte, že lokální bonusy jsou natolik lákavé, že jim rádi podlehnete.
„Dobře zvládnutý krizový management se projeví především v neočekávaných pohromách. Zimní blizzard několikanásobně zvýší spotřebu dřeva, zatímco útok krys zredukuje vaše potravinové rezervy mimo sila.“
Do vybudovaných staveb se musí umisťovat pracovití Vikingové, jejichž řady se neustále rozšiřují v městském centru. Produktivitu obyvatel lze posilovat díky upgradování statistik (za peníze a železo) nebo v rámci vylepšování pracovišť (peníze, dřevo a kámen). Po několikahodinovém testování jsem zjistil, že se vyplatí mít raději trojici dělníků v povznesené dílně než dvě základní stavby stejného druhu. Možná se zdá mé zdůraznění jako prkotina, ale rozhodně se jedná o vhodnou připomínku vzhledem ke strastem, jež na vás čekají.
V Northgardu se totiž pravidelně střídají roční období a v zimním cyklu budete počítat každou hlavu jako příživníka, ubírajícího ze skromných zásob paliva a potravin. Dobře zvládnutý krizový management se projeví především v neočekávaných pohromách. Zimní blizzard několikanásobně zvýší spotřebu dřeva, zatímco útok krys zredukuje vaše potravinové rezervy mimo sila. Kruté rány osudu znesnadňují rozhodování o budoucím užívání vlastněných komodit během tvorby usedlostí. Budete před příchodem sněhu raději investovat do stavby varny piva, nebo spíš pošetříte dřevo pro možné studené večery?
Správa vesnice nebude jediným vaším problémem, zaměříte se také na spokojenost svých svěřenců. Vaše popularita se pojí s ochotou pracovat ve službách místokrále, takže šťastnější obyvatelé plní své závazky ochotněji než lidé v útlumu či dokonce v totální depresi. Nadšení Vikingů udržujete dostatkem zásob, kvalitní kulturou (některé kmeny ji nahrazují pivem, což je nám Čechům blízké) nebo výjimečně pořádanými hostinami, po nichž efektivita pracantů rapidně vzrůstá.
Rozdílné rody
Jak jsem již naznačil na začátku textu, významnou roli hraje kmen, který povede vaši invazi v Northgardu. Jednotliví představitelé mají své benefity, jež musíte co nejlépe využít. Takže pokud se zaměříte na obchod, bude vaše preference směřovat především k Liv z kmene havranů, která umí své tržní schopnosti využít také k najímání žoldnéřů, kteří dokáží drancovat nepřátelská pobřeží. Osadníci ocení nenáročný přístup klanu kozla, zatímco válečníky zaujme především vlčí lid. Výběr preferovaného národa s sebou přináší další benefity.
„Podle mě soubojová složka využila jen část potenciálu. Přece jen se vývojáři mohli na vikingských výpadech vyřádit více.“
Když se budete poctivě věnovat přízni bohů, budete prozkoumávat okolní krajinu, ruiny pradávných chrámů a svědomitě plnit úkoly, obdržíte body přízně bohů, umožňující rozvoj národa. O svou pozornost se budou hlásit tři synergie, které budete postupně odkrývat. Zaměřit se můžete na hospodářské aktivity, posílení bojovníků či protěžování obchodníků v konkurenčním boji. Jednotlivé perky jsou mírně modifikovány na základě klanové politiky (podobně jsou na tom také stavby). Po zisku dostatečných znalostí si můžete vyvolit svého božského patrona, který vás odmění okamžitým bonusem.
Padlo kladivo na kámen
Ať už si vyberete cestu kteréhokoliv rodu, čeká na vás řada nepříjemných překvapení, na něž se musíte připravit. Největším šokem pro pravověrné stratégy bude hodně omezená práce s armádními složkami. Na výběr máte pouze tři základní typy bojovníků (kontaktní, defenzivní, dálkový), z nichž vytvoříte svou osobní gardu. Nepřišel jsem na způsob, jak rozumně šikovat své bratry ve zbrani, takže vše končilo hurá akcí všichni proti všem. Vojsko se využívá docela hojně, protože jste pod neustálým tlakem soupeře, vaše vesničany (schopné sebeobrany) napadá divoká zvěř a mytické bytosti (valkýry nikdy nevypadaly méně přitažlivě). Podle mě tak soubojová složka využila jen část potenciálu. Přece jen se vývojáři mohli na vikingských výpadech vyřádit více.
Další problém se schovává v získávání strategických surovin. Zatímco les se vám nepodaří vykácet, v jezerech se objevují nové ryby a na lovištích se prohání stáda jelenů, kamenných a železných ložisek najdete na mapě pomálu a po vytěžení zmizí. Přitom se jedná o nejdůležitější zdroje pro vylepšování pracantů a jejich dílen. Osobně jsem se později na rozšiřování území vykašlal (násobné zdražování nových lokací začne hodně promlouvat do zásob na zimu), postavil více farem a dřevorubeckých chat a vydal se cestou obchodu. Rozhodně se jedná o pohodlnější a méně stresující postup.
Malovaná Edda
Jak jsem byl rozpačitý z vojenské části a nedostatku železné rudy, tak jsme nadšený z audiovizuálního zpracování. Už dlouho jsem neviděl tak pěkně zpracovanou strategii, jež se svým stylem pohybuje v teritoriu kreslené komiksové nadsázky se špetkou realismu. Každý obrázek mi dá jistě za pravdu v tom, že se povedlo přenést fantasy atmosféru severských mýtů (hlavně Jötunové zaslouží pochvalu) a zároveň se tvářit seriózně ve ztvárnění Vikingů a jejich všedního života (možná vlci vypadají více jako bestie). Když si k tomu připočtete rozhýbané detaily každého kousku mapy či velmi přehledné menu, musíte uznale pokývat hlavou nad nezvykle povedenou grafikou nezávislého Northgardu.
Úžasně se poslouchá také hudba. Jímavé melodie podporují atmosféru těžkého života normanského lidu, zkoušeného nejen přírodou, ale také válečnými strastmi. Bohužel se nedočkáte dabovaných rozhovorů během úkolů, pouze zádumčivého hlasu v počátečních brífincích jednotlivých misí.
Musím přiznat, že mě počin studia Shiro Games příjemně překvapil. Po zhlédnutí propagačních videí jsem očekával druhořadou strategii s několika osvěžujícími prvky, ale nakonec se na můj disk dostal titul v mnoha směrech vybočující z mantinelů RTS žánru. Každému zřejmě nebude po chuti velká míra invence, ale pokud přistoupíte na inovativní pravidla Northgardu, můžete objevit zajímavý strategický zážitek, který má v zádech silnou komunitu zaručující zajímavá multiplayerová klání.
Northgard koupíte na Xzone.cz.
Nejnovější PC hry testujeme na výkonném počítači LYNX Grunex UltraGamer 2018.
Recenze
Northgard
K Northgardu se musí přistupovat opatrně, protože rozhodně nepatří do Steam knihovničky všech RTS nadšenců. Zatímco jedněm sedne okamžitě, jiným nemusí být po chuti, že francouzské studio Shiro Games zkouší přinést do zavedeného žánru řadu nových prvků. Pokud jste otevřeni experimentům, zřejmě vás titul potěší a nebudete litovat na nezávislou hru relativně vysoké ceny. V opačném případě bych možná vyčkal slevy, po níž se investice do titulu určitě vyplatí.
Líbí se nám
- příběh pomsty inspirovaný norskými mýty
- řada inovativních prvků
- využití kmenů a jejich specifik
- přehledná menu
- audiovizuální zpracování
Vadí nám
- relativně malá armáda
- práce se vzácnými surovinami (železo, kámen)
Díky za doplnění, postřehy a zkušenosti z multiplayeru určitě potěší všechny zájemce o titul. Je až s podivem, jak je u nás na tahle povedená hra přes svou kvalitu opomíjená. Jinak k absenci informací, všechny do recenze dát nejdou nikdy, protože by se text nafoukl do obrovských rozměrů. Už tak je pro některé 1500 slov nepřekonatelnou překážkou.
Nahráno mam celkem 115 hodin (moje 2. nejvíce hraná hra) . Hra mam již od první verze EA a updaty a komunikace s tvůrci byla dost znát. Tak hladký průběh EA jsem ještě nezažil.
Ze začátku byly klany jen 3, ale to se postupně změnilo, dost vše bylo optimalizováno a konečná verze je dost jiná, řekl bych že více vyvážená.
Rád bych přidal pár vlastních řádků k recenzi, ale jen zkráceně.
Multiplayer je super, a to hlavně s kamarády. Když u hry spolu komunikujete naživo, hra se posouvá o třídu výš a taktizování je úplně někde jinde. S tím se pojí i nastavení obtížnosti kdy v lobby můžete navolit rozdílnou obtížnost (AI a herní svět) . Po chvilce hraní tak najednou není problém skončit i u toho nejtěžšího nastavení. A zde musím vytknout jeden problém. Tím je nastavení nepřátel. Hra nabízí několik možností od malého, středního a velkého světa až po Free4all, 1v1 (duel) , 2v2, 3v3 nebo 2v2v2. Nikde bohužel není možnost nastavit hru například 2v4 či podobně. Tím pro mne dost ztrácí. Dále bych zmínil i nastavení typu mapy, kterých je rovnou 7!
V recenzi nezazněla jedna podstatná část hry (nebo že bych se přehlédl? ) a to jsou podmínky vítězství. Ty si můžete nastavit libovolně v následujících pěti možností:
Domination (úplné vyhlazení protivníků)
Wisdom – získání poslední hlavní zkušenosti ze stroku zkušeností (4/4)
Trade – mluví samo za sebe – vyobchodovat určité jmění (3000 mincí myslím)
Fame – získat určitý počet bodů slávy
Map special – ta nejzajímavější – většinou uprostřed mapy splnit nějaký úkol. Zabít Wyverna, kolonizovat území, ukout meč, porazit valkýry objevující se z portálu a podobně
Fame – za obsazení území zízkáváte slávu a ta posouvá Váš klan dál a dál . Třeba Berserk (jeden z hrdinů) umí při 500 fame obsadit jednou za 12 měsíců území zdarma (na to normálně potřebujete jídlo) .
Wizdom (lore) – tu "těží" lore masteři u studen nebo u kamenu s runami. Natěžené body pak vyměníta za speciální zkušenosti pro celý klan (o 15% lepší těžba dřeva, silnější vojáci, …) . Navíc každý klan má i své vlastní speciální zkušenosti.
Do hry rozhodně doporučuji investovat pokud máte kamaráda se kterým můžete hrát. Pokud hrajete sami, tak bych byl už spíše na vážkách, ale i AI protivníků je solidní a umí hodně potrápit, tudíž pokud nechcete hrát s živými hráči, i ta Vás zabaví.
Tak vezměme to popořadě:
EA jsem neabsolvoval, šlo čistě o recenzi hotového produktu. Zabýval jsem se především kampaní a singleplayerem. Multiplayerová klání mě nikdy moc nebrala, ale přesto jsem jich několik absolvoval. Vždy bylo dost lidí, které bylo možné vyzvat na souboj (pravděpodobně zocelené EA, protože jsem z počátku dostával čočku) . V singlu mi vyhovoval střední obtížnost a nejvíce mi vyhovoval přístup havranů a kanců (obchod a podlé praktiky plenění pobřeží jsou mi bližší) , výbojové mise vlků mi vyloženě neseděly (více v textu) . Na lagování jsem naštěstí nenarazil.
Dotazy na recenzenta.
Kolik mate nahrano hodin?
Od kdy jste mel moznost hrat hru (jiz od early acces? Od cca jake verze? ) ?
Jak moc jste hral multi s jinymi hraci? Kamarady?
Nejake lagy v multiplayeru?
Na jakou obtiznost jste vetsinou hral?
Nejoblibenejsi klan a proc? (To same i nejmin oblibemy? )
Diky