Knack byl vždy pasován mezi ty nejlepší exkluzivní tituly, které konzole PlayStation 4 nabízela. Ve skutečnosti se jim však nikdy nepřiblížil. Ačkoli se v jádru jednalo o kvalitní skákačku, krom samotného skákání nebylo na hře nic extrémně obdivuhodného. Dvojka slibovala vše, co jsme mohli zažít v jedničce, jen samozřejmě vše ve větším měřítku a lepší kvalitě. Ostatně, jak už to tak bývá.
Příběh bez příběhu
Zásadní slabina však zůstala. Bylo by nefér hovořit o příběhu vyloženě negativně, přesto na něm prakticky není co vyzdvihovat. Může za to snad očividné cílení na dětské publikum, protože děj samotný je velmi jednoduchý, předvídatelný a bez zajímavých událostí. Vlastně se dá shrnout v rámci jedné věty, a to včetně jediného citelnější zvratu, který však není žádným překvapením a vyčenichat se ho podaří většině zkušených hráčů. Vše se opět točí kolem záchrany světa, ve kterém hrají hlavní roli magické relikvie, prostě napsané postavy a přímočarý přístup k vyprávění příběhu samotného. K jeho posunům si hra bere na pomoc oblíbené postavy z prvního dílu. Nechybí samotný Profesor, který v prvním díle stvořil Knacka, jeho žena Charlotte nebo strýc Ryder a jeho vražedná expřítelkyně Katrina. Středobodem je stejně jako v jedničce známá dvojka Lucas a samozřejmě Knack. Zatímco lidské postavy působí místy dosti povrchně a jejich pokusy o „hláškování“ vyznívají většinou spíše trapně (snad s výjimkou zábavně sarkastického Rydera), vše vynahrazuje právě Knack, který je jedinou a také hlavní hvězdou celé hry.
Naše vlastní gameplay záběry z hraní Knack 2
Street Fighter pro děti
Pro mě osobně je naprosto jedinou postavou, se kterou se dá alespoň trochu sžít. Ačkoli mluví zřídka kdy, jeho charakter působí paradoxně více reálně než ty lidské. To nejlepší na něm však nejsou jeho hlášky, chladná logika nebo respekt budící sympatický hlas. Největší devízou hry jsou totiž schopnosti Knacka, které od prvního dílu značně nabobtnaly, a nejen v rámci žánru působí soubojový systém dosti robustně. Počítejte s tím, že nastanou chvíle, kdy si budete připadat jako v dětské adaptaci Street Fightera nebo Tekkena. Musíte však překonat prvních pár misí, kde Knack zatím umí jen základní kop z otočky a ránu pěstí. Postupně se totiž jeho repertoár rozroste na více než dvacet velmi odlišných útoků, jejichž vysoký počet není jen marketingovou vějičkou.
„Jsou lokace, které si rozhodně zaslouží screenshot za technický i umělecký dojem, jakmile se však podíváte do exteriérů, hra si začne pohrávat s vaší tolerancí.“
Přestože hra působí na první pohled jako čistě dětská záležitost, už na druhou obtížnost představuje poměrně zajímavou výzvu a mnohokrát se mi stalo, že mě (často i opakovaně) složil na lopatky jeden jediný tuctový nepřítel. Hravé vizuální zpracování totiž dobře maskuje vcelku robustní soubojový systém, ve kterém je třeba variabilně používat vše, co Knack umí. Jsou okamžiky, kdy si vystačíte třeba s jedním nebo dvěma útoky, avšak po většinu hry vás design nepřátel přímo nutí je střídat. Kupříkladu nepřátelé s brněním si z počátku drží odstup, a jakmile se k nim přiblížíte, štítem vás odstrčí pryč. Útok, který by je na malý moment znehybněl, navíc nefunguje, protože projektil vašich magických relikvií vykryjí štítem. Musíte tak dobře načasovat těžký úder, který dokáže brnění zničit. V ten moment je možné si jiným chvatem nepřítele přitáhnout k sobě a rychle řetězit některý z rychlých útoků na blízko, v opačném případě se totiž nepříteli dobije elektrizující zbraň a není radno se ho dotýkat. Podobných vzorců je ve hře mnoho a musím uznat, že právě souboje mě neskutečně bavily od začátku až do konce. Opravdovou výzvou jsou okamžiky, kdy se na vás chystá několik nepřátel zcela odlišného druhu. Takové potyčky jsou opravdovou výzvou.
Oproti prvnímu dílu hra také dostala do vínku vcelku robustní strom zkušeností, kde si jednotlivé schopnosti můžete vylepšovat za nasbírané relikvie. Strom je rozdělen do čtyř kvadrantů, přičemž každý z nich se specializuje na jiný druh vylepšení. V jednom zvýšíte poškození jednotlivých útoků, v dalším pak kupříkladu jejich rychlost. Co už bohužel nechápu je jejich systém odemykání. Nejdříve se vám totiž odemkne první část, kde vylepšujete poškození, a až po odemknutí všech vylepšení v daném kvadrantu se odemkne část další upravující rychlost útoků. Ve výsledku tak musíte investovat těžce nasbírané relikvie i do vylepšení, o které nestojíte. V opačném případě totiž neodemknete zbylé tři části.
Rozporuplně působí vizuální zpracování, které je bohužel co do kvality nejednotné. Pokud se nacházíte v interiérech, není nouze o opravdu pěkné prostředí s líbivými texturami, a především povedeným designem. Jsou lokace, které si rozhodně zaslouží screenshot za technický i umělecký dojem, jakmile se však podíváte do exteriérů, hra si začne pohrávat s vaší tolerancí. V otevřenějším prostředím se naopak rychle začne projevovat malé množství detailů a nezajímavé textury. Pokud se pak kamera vzdálí opravdu hodně a namísto úzkých chodbiček snímá celé ulice nebo se dokonce díváte z dáli na město, náhle se vracíte v čase do dob třetího PlayStationu. Upřímně, nevím, co si o tomto neduhu myslet. Buďto tuto část hry autoři jednoduše odflákli, nebo je použitý engine vhodný pouze pro malé exteriéry. Nebo obojí.
Optimus Prime by mohl závidět
Naopak co se týče designu Knacka, zde lze hovořit pouze v superlativech. Vzhledem k jeho možnosti absorbovat relikvie a tím se zvětšovat, získává hra velmi zajímavý rozměr, a pokud slintáte nad měnícími se Transformery nebo samo-nasazovacím oblekem Iron Mana, Knackovu schopnost rozkládání se a skládání se si rozhodně zamilujete. Zároveň to přidává do hry zajímavou a ve hrách snad doposud nepoužitou možnost pracovat s designem úrovní, jako nikdy předtím. V závislosti na tom, jak Knack roste nebo se naopak zmenšuje, se mění i perspektiva, se kterou nahlížíte na okolní svět i samotné nepřátele. S tím jdou ruku v ruce také puzzly, které hojně využívají Knackovi schopnosti scvrknout se na pár hranolků relikvií, nebo se naopak zvětšit na hromotluka vysokého jako některé budovy. Celá hra je poseta prostorovými puzzly, které lze jen pochválit. Naprostou většinu zdoláte na první pokus, přesto je třeba u nich přemýšlet, a především být ve střehu. Některé skákací pasáže jsou zajímavou výzvou, přestože jsou ale obtížné, level design je velmi chytrý, a i když budete občas chybovat, i tyto části hry vás budou bavit.
Závěrečnými titulky to nekončí
Pokud v této části recenze sčítáte výše napsané klady i zápory, kterých je na obou stranách požehnaně a přemýšlíte, jestli je Knack 2 pro vás, přihodím ještě pár indicií. Velkým plusem je dobře zpracovaný kooperativní režim, především tedy co se týče technické stránky hry. Druhý hráč může kdykoli naskočit do hry nebo ji naopak opustit. Není třeba cokoli nastavovat nebo snad dokonce znovu zapínat. Kooperativní mód navíc nabízí nové společné útoky, takže je možné i vzájemně spolupracovat, a dokonce hra v tomto případě nabídne i upravené prostorové puzzly, které vyžadují spolupráci dvou hráčů. Dalším plusem je zajímavá znovu hratelnost. Za jeden průchod, i kdybyste se snažili sebe více, jednoduše neodemknete všechny schopnosti hlavního hrdiny. Sbíráním speciálních relikvií z utajených truhel totiž můžete vytvářet různé variace hlavní postavy, která zásadně mění své vlastnosti. Můžete tak mít například Knacka z vody nebo třeba krystalů Rubínu. Jednak si lze pomocí mapy znázorňující všech 15 misí vybírat jednotlivé části příběhu dle libosti, zároveň hra nabízí i režim New Game +. Komu by to bylo málo, nechybí ani vcelku zajímavé a chytlavé výzvy.
Vyčíslit kvality druhého Knacka rozhodně není jednoduché. Hra sice v mnoha směrech pokulhává, ale při pohledu na celek vás rozhodně nezklame a po dokončení příběhu (a zábavných titulcích) dost možná rozehrajete příběh znovu už s o dost silnějším Knackem. Příjemným překvapením byla i herní doba. Dohrání příběhu mi zabralo téměř 13 hodin, přičemž hledání jednotlivých pokladů a dalších bonusů jsem se věnoval relativně vehementně, rozhodně se však dá při detailním prozkoumávání úrovní dostat i na hranici patnácti hodin. Pokud jste navíc rodič s dětmi, které už ví že Xkem se skáče a čtverečkem dává úder, na obtížnost easy spolu zažijete velkou zábavu. Na PS4 Pro můžete navíc volit mezi 1080p a 60fps anebo 4K s nižším snímkováním.
Knack 2 koupíte na Xzone.cz a GameExpres.sk.
Recenze
Knack 2 – je čas zachránit svět, už podruhé
Knack 2 rozhodně není dokonalou hrou, ale předvádí velmi dobrý level design ve spojení se zábavnými prostorovými puzzly. Mladší hráče potěší přístupnost a dobrodružný příběh, dospělí naopak ocení robustní soubojový systém, který nabízí na vyšší obtížnost pořádnou výzvu.
Líbí se nám
- chytré prostorové puzzly
- Knack a jeho transformace
- herní doba a znovu hratelnost
- vizuál exteriérů
- odpovídající cena pod tisíc korun
Vadí nám
- slabší příběh
- hůře napsané postavy
- omezená volnost odemykání schopností
Odpověď na komentář uživatele Corvus
On na hre pracoval i Mark Cerny, mozek vyvoje samotne PS4, proto se o jednicce tolik mluvilo.
Odpověď na komentář uživatele Alfajk
Aha! Tak to jo. Mě se ty konzolovky nějak spojily…
Odpověď na komentář uživatele Corvus
to byl Fez a hlavne Fez 2, Knack byl propiran maximalne pro svoji nepovedenost a "temer podvod" tykajici se coopu
Připomeňte mi někdo proč se tehdy Knack skloňoval napříč všemi stránkami o hrách? Díky. Byl tam nějaký problém s jeho tvůrcem nebo tak něco, ne? Pokud si to nepletu s Fezem…
Jednicka byla na hranici prumernosti, tady radsi pockam na slevu
Urcite do toho pujdu, kvalitnich plosinovek neni nikdy dost, navic ta cena je nadherna .