Recenzovaná verze: PC
V současnosti má herní průmysl dva jasně definované směry. Jedna část vývojářského společenství tvoří velké AAA tituly, druhá naopak cílí na nezávislá díla, které jim ve finále s vysokou pravděpodobností moc zisku nepřinesou. Zakladatel nevelkého studia Pocketwatch Games Andy Schatz se před dvanácti lety rozhodl, že jej již nebaví honit se za mamonem v první zmíněné skupině a tak začal tvořit na vlastní pěst menší hry. Jeho startovní projekty si moc pozornosti nezískaly. Zlomem v jeho tvorbě bylo vydání kooperace Monaco: What’s Yours Is Mine, která zaujala hráčskou komunitu natolik, že se ji prodalo několik milionů kusů. V naší dnešní recenzi vám představíme neotřelou strategii Tooth and Tail, jež též pochází z jeho dílen. Zda se mu povedla stejně jako jeho průlomový kousek, vám napoví následující řádky.
Z jiskry vzejde plamen!
Po celá léta jste se vy a vaši příbuzní bez otázek lopotili od úsvitu do soumraku na polích vašich pánů. Nenaříkali jste si, ani nestěžovali. Mysleli jste si totiž, že tento řád je pevně dán a nelze jej změnit. Pomyslnou jiskrou se po rocích útlaku stala vražda vašeho syna, z něhož si šlechta udělala velmi chutný oběd. Ten zažehl pomstychtivý plamen ve vašem srdci, které nyní touží po tom, aby i zástupci hlodavčího druhu jedli maso, stejně jako všechny ostatní civilizované živočišné druhy, které kráčí po tomto temně laděném světě. Je na čase změnit za pomoci zbraní staré pořádky a nastolit vládu nadřazeným frakcím.
U strategie člověk většinou neočekává moc výrazný příběh, Tooth and Tail jím přesto disponuje. V kůži po revoluci toužících zvířátek budete získávat nové kontakty, diskutovat s ostatními zvířátky a lépe poznávat svět, v němž se vaše plamenné dobrodružství odehrává. Prakticky každá mise vám nabídne určitou dějovou linku, ne všechny jsou si rovny, vždy však mají vcelku přijatelnou úroveň, za níž se vývojáři z Pocketwatch Games nemusí stydět. Mimoto se všechny lokace na začátku kola generují náhodně, takže máte pokaždé k dispozici odlišně laděné dobrodružství.
„Příběhové scénáře vám dají vždy k dispozici specifickou škálu jednotek a budov, které jsou předem nastavené pro daný scénář. Pokud se však rozhodnete vrhnout na hru pro více hráčů, objeví se před vámi vcelku slušná paleta vojáků a struktur.“
Návrh kampaně není vůbec špatný. Osobně však postrádám možnost nastavit si úroveň náročnosti, na kterou jednotlivé mapy absolvujete. V mnou hrané verzi hry byl dostupný jen jeden obtížnostní stupeň pro všechny. Méně zkušení hráči se díky tomuto faktu v pozdních fázích příběhové linie vcelku slušně zapotí. Snad tvůrci časem přidají pro tuto skupinu širší spektrum možností.
Farma zvířat
V úvodní fázi většiny příběhových map dostanete kontrolu nad malou obilnou farmou, o kterou se stará skupinka pašíků. Ta za pomoci políček produkuje maso potřebné k živení vašeho vojska. Startovní statek je schopen pokrýt potřeby vaší pomalu vznikající armády jen na pár minut, takže musíte rychle expandovat do okolí a rekonstruovat poničené továrny na maso. Vždy si tu musíte volit mezi rozšířením vašich hranic a budováním vojsk, která musíte stále krmit.
Jídlo je prakticky jedinou herní surovinou. Stavíte za něj nory, z nichž se automaticky rekrutují nový muži, rozšiřujete s jeho pomocí farmy a budujete obranné systémy, které dokáží nepřátelské jednotky udržet po určitou dobu na uzdě. Získat je ho v normálním režimu možné jen skrze farmářské tovární komplexy, které mají jen určitou trvanlivost.
Ve většině strategií se o své muže po jejich naverbování už nemusíte moc starat. Zde vyžaduje armáda v tomto směru stále pozornost, protože permanentně konzumuje jídlo z vašich poloprázdných skladů. Omezit produkci nových jednotek či zastavit zásobování již vytvořených válečníků tu není možné. Pokud se hodnota potravin dostane na nulu, začnou vaši bojovníci za svobodu umírat hlady. Stabilní přísun potravin je pro úspěch vašeho vojska zcela nezbytný.
Děti revoluce
Příběhové scénáře vám dají vždy k dispozici specifickou škálu jednotek a budov, které jsou předem nastavené pro daný scénář. Pokud se však rozhodnete vrhnout na hru pro více hráčů, objeví se před vámi vcelku slušná paleta vojáků a struktur, které si můžete zařadit do vašeho produkčního seznamu umožňujícího vám nabrat jen určitý počet specifických postav a staveb.
„Tooth and Tail disponuje takřka stejným ovládáním jako nepříliš povedená simulace davového šílenství Okhlos: Omega, která mi právě díky podivně zpracované hratelnosti moc nesedla. Vaše hlavní postava prakticky vodí všechny své spolubojovníky a zadává jím jednoduché příkazy, které ostatní velmi aktivně plní.“
Do vaší čety můžete začlenit buď základní jednotky, které praktikují taktiku založenou na převaze, nebo specialisty. Ti cílí především na užívání toxických plynů, lehkých kulometů, neviditelnosti, jedu a dalekonosných kanonů. K dispozici jsou vám také hrdinové, jimž byly dány do rukou plamenomety, odstřelovací pušky, těžké rotačáky a hlásné trouby, s nimiž jsou schopni povzbuzovat své bratry ve zbrani. Mimoto v nabízené paletě naleznete také ostnatý drát, miny, kulometné hnízdo, ve vzduchu se vznášejícího odstřelovače a velký kanón, s jehož pomocí můžete bez větších obtíží odstřelovat nepřátelskou bázi z okázalé vzdálenosti.
Já sám jsem si většinou tvořil skupinu složenou z rychlých gekonů vrhajících kopí, na dálku zdatných lasiček a plamenometem vybavených kanců. Kromě aktivních složek jsem v ní vždy měl kulometná hnízda, monumentální kanóny a horkovzdušné balony, v jejichž koši bylo možné nalézt ostrostřelce, který dával pozor na pohyb v okolní krajině.
Daň za cross-play
Tooth and Tail disponuje takřka stejným ovládáním jako nepříliš povedená simulace davového šílenství Okhlos: Omega, která mi právě díky podivně zpracované hratelnosti moc nesedla. Vaše hlavní postava prakticky vodí všechny své spolubojovníky a zadává jím jednoduché příkazy, které ostatní velmi aktivně plní. Vývojáři z Pocketwatch Games se touto zajímavou cestou vydali kvůli tomu, že se jejich dílo musí ovládat dobře i na konzolích, které nepatří mezi časté hostitele dynamičtějších strategií.
Osobně považuji ovládání za jeden z nejvýraznějších nedostatků Tooth and Tail. Tvůrci jeho toporností a extrémním zjednodušením prakticky narušují elementární hratelnost RTS, která je prostě založena na mírné komplexnosti, která vás nutí stále myslet dopředu a rozdávat jeden příkaz za druhým. Prakticky je to daň za cross-play, který umožňuje hráčům na PC soupeřit s vlastníky PS4 verze. Hru jsem měl možnost hrát s mým kolegou Jakubem Němcem, který vám nyní ukáže svůj pohled na věc.
Jiná perspektiva
Autor: Jakub „barlow“ Němec Nemohu se nepřidat k Ondrovu spílání na systém ovládání. Pro počítačové hráče navyklé na pokrytí celé klávesnice rychlými příkazy se zdá téměř neuvěřitelné, že vám postačí pouze směrové šipky, mezerník a myš, abyste hlodavčí havěť a jejich spojence dovedli k vítěznému konci. Přesto chápu ústupek, jenž vede k propojení konzolí a PC. Přesto je mnoho důvodů tvůrce pochválit. Příběhová kampaň působí příjemně neotřelým dojmem, kde víte, proč bojujete. To u strategií není zrovna zvykem. Různorodé mise a velké množství jednotek lákají různým kombinováním. Bonusem jsou multiplayerové souboje, které patří k dynamicky laděným zážitkům maximálně na 10 – 15 minut. Avšak porazit zkušeného hráče chce jistou dávku cviku a mnohdy i taktického uvažování ve volbě jednotek. |
Specifická strategie
Tvůrcům z Pocketwatch Games se znovu podařilo vytvořit dílo, které zaujme především svou jedinečností nikoliv velkolepostí, složitostí či dechberoucím vizuálem. Celek nabídne případným zájemcům slušně navržený příběh, některé klasické strategické mechanizmy, zajímavé zasazení, osobitý design jednotek a bitvy mezi hráči na PC a vlastníky PS4 verzí. Počítat však bohužel musí s topornějším ovládáním a nemožností si určit jak moc náročnou kampaň vlastně dostanou.
Za sebe bych investici do tohoto specifického titulu doporučil především v experimentech si libujícím stratégům, kterým nevadí novoty a nepotřebují k životu nutně komplexnost, kterou je možné nalézt v jiných strategických dílech. Hráčům upřednostňujícím zavedené mechanizmy, určitou hloubku a dlouhodobé plánování, nákup nového projektu z dílen Pocketwatch Games prozatím nedoporučuji.
Recenze
Tooth and Tail – zvířecí revoluce
Tooth and Tail je specificky laděná strategie, která sází především na svou osobitost. Mimoto disponuje také velmi chytlavou hratelností, nepříliš složitým soubojovým systémem a nepovedeným ovládáním, které by mohlo být navrženo rozhodně lépe. Celek bych doporučil především experimentátorům toužícím po novotách, která jiná díla nenabízejí.
Líbí se nám
- neotřelé zasazení
- určité herní mechanizmy
- zajímavě navržený příběh
- osobitý design jednotek
- přítomnost možnosti soupeření hráčů na PS4 a PC
Vadí nám
- topornější ovládání
- absence některých základních prvků
Takže kvůli konzolím byla zprzněna další hra. Jak nezvyklé.