Zombie mánie v průběhu posledních let citelně opadla. V praxi je tento fakt vidět především na statistikách, které jasně ukazují, že se počet seriálů a her zacílených na tuto tématiku zmenšil na minimální množství. To lze akceptovat rozhodně lépe než zástup zbytečných děl plných umrlců hnaných touhou po čerstvém mase permanentně kupředu.
Čas od času se samozřejmě objeví projekt, jehož tvůrci se rozhodli obsadit do jedné z hlavních rolí pomalu se belhající nemrtvá těla, jež už nejsou tolik otravná jako v minulosti. Skrze náš dnešní preview speciál vám představíme sympaticky vypadající budovatelský survival They Are Billions z dílen nezávislého vývojářského týmu Numantian Games, který stojí kupříkladu za povedeným RPG Lords of Xulima.
Vzestup a pád kolonie
Píše se rok 2160. Lidská rasa byla zasažena virem měnícím její zástupce na pomalu se pohybující monstra permanentně lačnící po tom, aby mohla nakazit stejnou chorobou i své bližní. Díky velké lidnatosti většiny oblastí se smrtící nemoc rozšířila extrémně rychle, takže po několika měsících již zbylo jen malé množství mužů a žen čelících v nevelkých osadách stabilnímu přívalu různě zmutovaných infikovaných. V úvodní fázi They Are Billions jsem se jedné takové skupinky ujal s myšlenkou, že se jejím členům pokusím jakožto jejich vůdce zajistit lepší život, než měli doposud.
V počátečních etapách kolonizace zamořeného území mi They Are Billions dalo k dispozici jednotku elitních lukostřelců a jednoho vojáka s automatickou puškou, jejíž efektivita a hlučnost byla rozhodně vyšší než síla zbraní třímaných střelci s kladkovými luky. S touto nevelkou skupinou jsem byl po několik následujících minut schopen plně kontrolovat hranice svého panství, díky čemuž jsem mohl začít nerušeně budovat základní kameny mé pomalu expandující kolonie, bez toho abych byl neustále vyrušován přicházejícími umrlci. Ti totiž obklopovali mé panství ze všech stran a čas od času se vydávali do jeho nitra, čímž ohrožovali chod mých budov a životy nevinných obyvatel toužících po klidu.
S výstavbou báze jsem započal ihned poté, co moji válečníci obsadili všechny přístupové cesty vedoucí do nitra mé říše. Vybudována byla pila, lovecká chatrč, rybářská chýše, lom, strážní věž a pás dřevěných kůlů, dočasně schopných zadržet pomalu se šinoucí protivníky. Vystavět se mi podařilo též kasárny schopné produkovat zpočátku jen agilní lukostřelce a puškami vyzbrojené vojáky, kteří v mnoha ohledech připomínají členy kapituly Blood Ravens z univerza Warhammer 40,000. K dalším budovám jsem se dostal až poté, co jsem postavil základní dílnu umožňující zkoumat využití jednotlivých herních materiálů a nových typů staveb.
Po několika dnech jsem díky vysoké efektivitě mých kolonistů vybudoval relativně slušně fungující kolonii, která pomalu, ale jistě expandovala do okolí, jež bylo vždy nutné pořádně vyčistit od stávajících obyvatel. Většinou jsem se ujal ofenzivní role já, čas od času však nemrtvá horda vyrazila v nemalém počtu na pochod, jehož cílem bylo zničení mé hlavní budovy, ležící ve středu mé prosperující říše. Její postup se ve velkém počtu případů zastavil u mých hradeb. Občas se jí však podařilo je prolomit a vniknout do útrob mé metropole, kde tropila pořádnou paseku až do momentu, než na ní naběhli dobře vycvičení kulometčíci, odstřelovači a raketometčíci, schopní jednou ranou rozmetat celé houfy umrlců.
Prakticky každá budova má ve svých útrobách určitý počet dělníků. Ti se po její infikaci automaticky promění v nemrtvé. Umrlce musíte tím pádem držet co nejdál od svých struktur. Nejhorší situace nastává asi v okamžiku, kdy vtrhnou do obytných čtvrtí, kde během chvíle nakazí desítky a možná i stovky nevinných obětí následně určených k eliminaci.
Ihned poté co poslední zástupci nemrtvé hordy valící se na mé brány padli k zemi, jsem měl možnost opět expandovat. Rozšiřování mého impéria šlo po většinu času hodně dobře, někdy jsem však narazil na virem zasažené metropole, fungující na stejném principu jako vosí hnízda. Pokud jsem se k nim přiblížil, začala se z nich valit jedna vlna zombie za druhou až do zničení všech infikovaných budov, jež sloužily prakticky jako permanentní spawny nepřátel, snažících se dostat k vašim strukturám. Stejně jako jejich původní domovy je totiž mohly proměnit v zásadní strategické body své těžko zastavitelné invaze.
Abych byl upřímný, do úplného konce jsem se za dvacet hodin hraní dostal asi 2x, protože mě mozek řídící nemrtvou hordu vždy něčím překvapil. Jednou se s jediným umrlcem dostal do mé obytné čtvrti, jindy zas zaútočil s dvěma silnými hordami naráz na body, které nebyly chráněny zrovna nejlépe, takže i přes mé úsilí nakonec padly pod náporem nenasytných monster. V určitých momentech jsem umělou inteligenci They Are Billions z celého srdce nesnášel, protože mě leckdy připravila o vítězství, které jsem měl již téměř na dosah.
Patří They Are Billions vůbec do předběžného přístupu?
Pokud jste náš článek dočetli až sem, jistě už máte určitou představu, zda je strategie They Are Billions určena pro vás či nikoliv. Za sebe mohu říct, že mě hrání této survival RTS neskutečně bavilo, protože přede mne neustále stavěla nové výzvy, se kterými jsem se musel dostatečně rychle vypořádat, za předpokladu, že jsem chtěl, aby se má kolonie dočkala dalšího slunného dne. Na to, že se celek aktuálně nachází v předběžném přístupu, jede stejně dobře jako díla, která jej dávno opustila. Pokud bych měl tomuto titulu něco vytknout, zřejmě by to byla absence ručního ukládání pozic, které by mi čas od času pomáhalo chránit mou kolonii před sebou samým.
Plná verze They Are Billions by k nám měla dorazit v průběhu příštího roku. Dočkat bychom se měli rozsáhlé kampaně (dokončena má být letos na jaře), nových map a úpravy některých stávajících mechanizmů. Vzhledem k tomu, jak celek aktuálně šlape, se jej však nebojím doporučit už nyní hráčům, kteří fandí kvalitním survival strategiím, které se s nimi za žádných okolností nepářou. Těch 22,99€ za to stojí.
Mapy mapu 2 a 3 som vyhral na prvý krát na 100%, mapa 1 trvala dlhšie dokedy som sa dostal do ruky tie mechaniky. Ano záleži na mape, ale ked napríklad nemáte na začiatku okolo seba drevo, alebo na 3 kroky vedľa doom town tak si proste dám od znova a polepší sa to. Zase rozduel je hrať na 160, 320, 500% to je už iný oriešok
Odpověď na komentář uživatele Krabatt
Vždy je podle mého zásadní přežít ten start a pak závěr. Ta střední fáze je taková jednodušší
Odpověď na komentář uživatele Ondřej Zeman
První dvě mapy ještě celkem jdou. Třetí a hlavně čtvrtá jsou fakt obtížné. Třetí kvůli problémům uživit kolonisty. Čtvrtá snad ani nejde vyhrát, protože nepřátelé jsou daleko aktivnější kvůli teplému počasí. První dvě mapy jde poměrně snadno vyhrát vypilovanou taktikou. Na Steamu vyšel šikovný návod pro netrpělivé nebo začínající hráče. Když podle něj postupuješ, dá se to naučit. Samozřejmě po spoustě nevyhnutelných porážek.
Starostové jsou moc o náhodě. Třikrát po sobě jsem dostal úplně geniální sestavu. A pak několikrát v řadě úplné nýmandy. To je další prvek, který musí spravit.
Odpověď na komentář uživatele Krabatt
Já sem se asi po 40 hodinách posunul na druhou mapu, na níž mám díky její menší velikosti hodně velké štěstí na zamořená města stabilně produkující nemrtvé. Dle mého je to i o štěstí, tebou zmíněný problém ti může pomoci třeba starosta zvyšující efektivitu elektráren či snižující energetickou náročnost budov. Nebylo by špatné dostávat na výběr širší spektrum starostů.
Cena za níž je hra nabízena je dle mého ideální, snadno si jí obhájí. Z EA se snažíme vybírat právě, takováto zajímavá díla.
Vypadá zajímavě, Rebuild 3 se mi už ohrál tak tohle by mohla bejt náhrada
Odpověď na komentář uživatele Ondřej Zeman
Já jsem psal vývojářům, ať udělají do hry realtime počítadlo zabitých zombies. To mi chybí citelně. Jedno číslo po dohrání, to není ono. Z mého pohledu by měli také vybalancovat výkon elektráren a několika dalších budov, protože to rozšiřování základny je sice strašně fajn, ale na druhou stranu je to až přehnané. Musím zabrat obrovskou plochu, abych byl schopen uživit pár lidí. Cíl, co autoři sledovali, sice chápu, ale mohli by lehce ubrat. Nahrál jsem myslím okolo 27h a vyhrál snad třikrát, prohry ani nepočítám. A potíž je taky v tom, že hodně často je ten Survival režim o náhodě, jak dobře generovanou mapu dostanu.
Ale to jsou drobnosti. Jsem rád, že jste si této hry všimli. Těším se na kampaň. Těch 20€ nelituji. Před Vánocemi byla sleva.
Odpověď na komentář uživatele Krabatt
Tak ten pocit neustálého nedostatku je permanentní, protože tě hra skrze něj nutí neustále posouvat hranice svého teritoria, čímž prakticky stále vytváříš příležitosti pro nemrtvé, schopné najít vždy skulinku v systému
Osobně čekám na nový stupeň budov, umožňující trošku pracovat s železem, jehož má člověk v závěru k dispozici nemalé množství.
Hra je výborná, ale na pozdějších mapách skoro až brutálně těžká. Taky bych ji doporučil, ale vývojáři mají ještě co balancovat. Člověk neustále bojuje s místem pro domy, nedostatkem potravy, nedostatkem elektriky, nedostatkem surovin, nedostatkem kolonistů. Je to nikdy nekončící boj, který často dost nemilosrdně ukončí útok nepřátel. Nicméně, v této hře mě prohra až tak moc nevadila, sám nevím proč. Určitě je co zlepšovat, ten Save pozice chybí citelně, ale zábava je to i přesto fenomenální.
Tohle mám rozhodně v hledáčku