Hráli jsme na: PC
Není tomu tak dávno, co se mi pod ruce dostala skvěle vypadající 2D rubanice Wulverblade z období římské invaze do Británie. Báječně jsem se u ní bavil, ale vzhledem k její krátké herní době jsem se s ní brzy rozloučil. A proto jsem uvítal další podobně laděnou záležitost, tentokráte z období druhé světové války. Belgičtí nezávislí vývojáři z Crazy Monkey Studios oprášili prach z kabátu svého hrdiny Vinnieho Cannoliho, jehož jsme mohli poznat poprvé v roce 2015. V období prohibice se musel prostřílet z městečka Thugtown zamořeného zombiemi. Co očekávat od nových eskapád italského mafiána?
Kvéry a trubičky
Vinnie Cannoli spadá do skupiny hrdinů, kteří si na první pohled oblíbíte, nebo se s nimi rozloučíte už během intra a zapomenete na ně. Ostrostřelec s výrazným přízvukem totiž během svých kouzel se všemi možnými palnými zbraněmi vyhledává všemožné způsoby brutální likvidace nepřátel, přičemž se nebojí vypustit říznou sarkastickou hlášku ve spršce krvavých kapek. Jeho připomínky na účet často již mrtvých protivníků by se daly tesat do kamene jejich náhrobků jako věčný epitaf.
Jízlivost mu však nemůžeme vyčítat, protože tento milovník italských desertů (cannoli je italský výraz pro trubičku) se jako jediný přeživší dostal z Thugtownu, který postihla nákaza přetvářející jeho obyvatele na krvežíznivé bestie. Další životní osudy temperamentního Jihoevropana nám nejsou známy až do roku 1944, kdy jej nacházíme připoutaného k židli v doupěti nepřátelského klanu. Asi vás nepřekvapí, že se svými únosci moc párat nebude (poblíž leží motorová pila) a vydá se vstříc východu. Únik ze spárů soupeřící rodiny mafiánů však bude jen začátek dlouhé cesty, která bude lemována těly gangsterů, zombíků, nacistických vojáků, zmutovaných krys a několika závěrečných bossů mechanického charakteru.
„Asi nepřekvapí, že Vinnie dokáže vládnout širokou škálou střelných zbraní, od tradiční pistole, přes samopaly po Rambův kulomet. Sortiment k provozování výbušných radovánek doplňuje granátomet či bazuka.“
Příběh, jenž se nebojí utahovat si z tradičních klišé tak, že některé z nich zveličuje až na mez únosnosti, absolvujete pouze v rámci několika animovaných sekvencí, které vám v podstatě vysvětlí, proč se vaše postava stěhuje do nové lokace. Rozhodně neočekávejte scénář hodný herních Oscarů, spíše zábavnou oddechovku na přibližně tři až pět hodin (záleží na zvolené obtížnosti), která se vám pokusí vysvětlit, jak to bylo doopravdy s vyloděním v Normandii, v němž hrál muž v pršiplášti zcela jistě nezastupitelnou roli. A také se blíže seznámíte s možnou taktikou Němců na obrat ve válce. A jéje, ta ironie je tak nakažlivá, pojďme se raději mrknout, jak se Guns, Gore and Cannoli 2 hraje.
Motorovka jako z Dooma
Řekněme si narovinu, že slovíčko „gore“ není v názvu titulu jen na ozdobu. Už při letmém zhlédnutí traileru se nešetří fontánami tělních tekutin a plachtícími končetinami. Bestiální řež, jež se spustí v rámci přestřelek, může mít pouze jediného vítěze a ten nezná slitování. Asi nepřekvapí, že Vinnie dokáže vládnout širokou škálou střelných zbraní, od tradiční pistole, přes samopaly po Rambův kulomet. Sortiment k provozování výbušných radovánek doplňuje granátomet či bazuka. Kulky chrlící nástroje smrti si nehrají na žádnou realitu, se všemi se pálí bez zpětného rázu a jediné, co vás zdrží, je nabíjení. Zpomalit vás může také akutní nedostatek nábojů, který se dá řešit palbou jednou pistolí (má nekonečný počet nábojů) či fyzickým kontaktem.
„Fyzická kondice gesty nešetřícího Itala zaslouží uznání a v koutku duše i trochu závisti.“
Mimo klasickou výbavu mafiána či vojáka v plné polní můžete nepřátele poškádlit i méně tradičním arzenálem. Pan Cannoli se neštítí ani plamenometu, kterým bude dezinfikovat zamořené stoky či německé zákopy stylem, z nějž by Tom Hanks hodil šavli (a to zažil v Zachraňte vojína Ryana dobré peklo). Že se jedná o muže, který se neštítí umazat si ruce manuální prací, poznáte díky jeho mistrnému ovládání motorové pily, jejímž zubům neodolá žádná tělesná schránka nepřátel. Málem bych zapomněl na sportovní nadání našeho italského přítele, protože jeho ladný švih basebalovou pálkou či drtivý kop do dolních partií soupeřů by zasloužil zpomalený opakovaný záběr jako v televizních přenosech.
Fyzická kondice gesty nešetřícího Itala zaslouží uznání a v koutku duše i trochu závisti. Vaše postava dvojskokem dokáže překonat bezmezné propasti či vysoké ploty a jiné překážky. Také odolnost jeho pršipláště, potažmo kůže je udivující, protože snese nejeden projektil vypálený soupeřem (což se hodí, protože v klasické bullet hell střílečce to jinak nejde). Není se čemu divit, když správnou životosprávou (neustálé pojídání sicilských zákusků, jež mu doplňují ztracené zdraví) řeší své zdravotní problému na každém záchytném bodě, kterých je naštěstí hojný počet ve všech oblastech.
Komiksové inferno
Zbývá otázka, jak se recenzovaná side scrollová zběsilost hýbe a jestli se na ni dá dívat bez úšklebku z nehezkého provedení. Bouřlivé přestřelky musí splňovat několik základních pravidel, aby se v nich dalo úspěšně a hlavně zábavně řádit. Prvním z nich je beze sporu ovládání. Mou první volbou se stal gamepad, který jsem po několika rychlých skonech odložil. Raději jsem zvolil kombinaci myši a klávesnice, jež mému zběsilému stylu seděla lépe. Pokud se chcete ploužit od jednoho krytu ke druhému, možná si vystačíte i s ovladačem (v rámci přítomného kooperativního módu asi nebude zbytí), ale míření mi přišlo docela složité. Asi je to jen o zvyku a bude záležet na schopnostech každého jedince u obrazovky.
Druhým zádrhelem by mohla být přehlednost v kritických situacích, kdy kulky sviští vzduchem a vy byste se rádi vyhnuli jejich drahám. I přes různorodost a detailnost prostředí, která se povedla vyšperkovat téměř ke komiksové dokonalosti, neustále víte, odkud hrozí největší nebezpečí, kde se můžete schovat a kterým směrem se máte vydat dále. Dokonce i skákačkové či překážkové pasáže jsou doplněny netradičními prvky, které osvěží vyhýbání se strážním světlům či smrt přinášejícím lopatkám obřích větráků.
„Grafici si vyhráli do absolutních maličkostí s pohybem postaviček a několikrát jsem se uchechtl nad jejich poflakováním.“
K báječnému pocitu z řádění hrdiny po úrovních pomáhá docela vysoká zničitelnost objektů, což dost zvýší vaše akcie přežití. Odpalování zápalných sudů je nesmrtelnou klasikou, ale ustřelit demoliční kouli nebo zvon polozříceného kostela se vám jen tak nepoštěstí. Atmosféru americké metropole, nemrtvými zaplaveného města, zákopů ve Francii i zalesněných kopců v Bavorsku vystihli autoři ve svém karikovaném pohledu dokonale a určitě se můžete těšit na nejedno šibalské pomrknutí tvůrců ve zdánlivě nedůležitých zákoutích úrovní.
Poslední prvek, který je nutné zajistit, je spravedlnost. Během hraní zkrátka musíte mít pocit, že smrt Vinnieho jste zavinili sami, musíte si uvědomit, proč nastala a jak se jí v druhém pokusu vyhnout. V tomto ohledu jsem si připadal zkoušen opravdu poctivě a nikdy mě nenapadlo, že by umělá inteligence podváděla. Právě naopak, někteří jedinci lelkují přímo kouzelně tak, aby jim bylo co nejškareději ublíženo. Grafici si vyhráli do absolutních maličkostí s pohybem postaviček a několikrát jsem se uchechtl nad jejich poflakováním (selfíčko na frontě?).
Závěreční bossové projdou několika fázemi, jež se po chvilce naučíte, a tak dostáváte klasické arkádové souboje, s nimiž jste se mohli setkat už na pouťových automatech. Správná volba pohybů a vhodně vybrané zbraně dokáží udělat z každého mechanického zázraku hromadu šrotu.
Z dosavadního textu zřejmě tušíte, že jsem se u hry báječně bavil a asi nechal strhnout její atmosférou. Inu, nebudu zapírat, že jsem se k ní i po dohrání ještě několikrát vrátil, třeba jen na pět minut (třeba vyzkoušet některý z mnoha skinů hrdiny). Guns, Gore and Canonoli 2 se totiž řadí mezi oddechovky, u nichž můžete spolehlivě vynechat jakékoliv mozkové pochody a nechat se strhnout atmosférou. Proč tedy nemá počin s chytlavou hratelností a báječnou audiovizuální podobou (hudba i dabing se opravdu povedly) plné hodnocení? Protože je krátká, a to u takto povedené záležitosti zamrzí. Ale třeba se dočkáme třetího dílu…
Verdikt: Druhý titul Crazy Monkey Studios je ryzím pokračováním úspěšné frenetické side scrollové střílečky Guns, Gore and Cannoli. Pokud holdujete podobným hrám, jako je Shank, zřejmě by vás recenzovaný počin neměl minout. V případě, že se štítíte animovaného násilí (a dočetli jste až sem), obejděte druhý díl osudů italského mafiána obloukem.
Guns, Gore and Cannoli 2 vyšlo na PC za 12,99€. Ve vývoji jsou teď verze pro PlayStation 4, Xbox One a Nintendo Switch.
Recenze
Guns, Gore and Cannoli 2
Druhý titul Crazy Monkey Studios je ryzím pokračováním úspěšné frenetické side scrollové střílečky Guns, Gore and Cannoli. Pokud holdujete podobným hrám, jako je Shank, zřejmě by vás recenzovaný počin neměl minout. V případě, že se štítíte animovaného násilí (a dočetli jste až sem), obejděte druhý díl osudů italského mafiána obloukem.
Líbí se nám
- charakter Vinnieho Cannoliho se vším všudy
- zběsilost a zároveň přehlednost zábavných přestřelek
- plynulá oddechová hratelnost
- specifický humor
- audiovizuální provedení
Vadí nám
- žalostně krátká herní doba
- pro někoho moc gore, i když je v kreslené podobě
Odpověď na komentář uživatele
Víš jak, tobě to může být popravdě prd, nad čím po přečtení recenze přemýšlím. A je vidět, že jsi nepobral pravý význam. Ale dobře, vysvětlím to polopatě. Šlo mi taky o to jestli když u dalších her uvidím tuto, teď už vím že primárně reklamu, jestli mohu počítat, že na té sestavě to nějak šlape a obrazně si mohu udělat obrázek. Tahle hra byla jen vlaštovka jak zmínil šéfredaktor… Spolupráce začala nedávno. Teď vím, že si této prkotiny (reklamy) nemám všímat, protože to nebude mít v mnoha případech žádnou hodnotu. Pouze tu komerční. Viděl jsem to tu nově, tak jsem se zeptal. Jelikož články čtu se vším všudy, když jsou čtivé, tak mě tato nejasnost+novinka zaujmula. Víc bych to neřešil, já odpověď dostal.
Odpověď na komentář uživatele Strec
Víš normální člověk by si přečetl jen recenzi a snad by ho ani nenapadlo přemýšlet jestli je takováhle skákačka tak náročná na PC .
Odpověď na komentář uživatele
Nešlo o reklamu, šlo o to jestli je ta hra tak náročná, že je na to potřeba takové dělo nebo je to PC slabší a proto na tom nejsou "testované" náročnější hry. Bylo vysvětleno, že jde jen o reklamu a ke hře se to prakticky nevztahuje a hotovo. To, že to je zavádějící je věc druhá. Dobrou noc
To tady opravdu máte potřebu řešit reklamu pod recenzí? Nespletli jste si náhodou web?
Odpověď na komentář uživatele Michal Burian
Já se v tom už nevrtám. Mám jasno. Je to jen reklama a nic víc. Bylo mi to vysvětleno a stačí. Jen jsem dodal proč mi to přišlo takovy, použiju zase to slovo, "dvojsečny".
Odpověď na komentář uživatele Strec
Jsem psal, že to PC máme od začátku toho týdne, konkrétně od pondělka a od dneška začala spolupráce. Není nutné se v tom dále vrtat. Je to zkrátka reklama za zapůjčené PC, které budu využívat pro práci na Zingu, pro recenzování her a pro testování vybraných her.
A byla na tom PC tahle hra testovaná? Pokud jo, tak není problém. Jen je divny testovat takovou hru a ne třeba takové KC:D. Proto mi ta reklama, přišla taková dvojsečná (viz. předchozí komenty) .
Odpověď na komentář uživatele Wast
A je snad v té reklamě psáno, že právě na tom počítači byla hra recenzovaná? Je tam psáno, že je testujeme na tom počítači.
Nějak nechápu reklama na všech i když je jen jedno PC a hry se tam všechny hrat nebudou? Není to klamavá reklama?
Odpověď na komentář uživatele Michal Burian
Tak na FFXV jsem zvědavej. Jak na technický chod, tak i jako na hru samotnou. Přijde mi to víc přístupny než předchozí díly.
Odpověď na komentář uživatele Strec
Přesně tak. Je to především reklama. Na tom počítači se recenzovat bude, teď na tom například recenzuji závody Gravel. Budu na tom testovat PC verzi Final Fantasy XV a další hry.
Odpověď na komentář uživatele Michal Burian
Takže je to jen reklama a hra na tom nebyla hraná i když to tak na první pohled vypadá? Stejně tak tedy i další hry na tom nebudou a nebo možná budou hrány. Ale má se na to pohlížet primárně jen jako na reklamu a ne jako na stroj určený k recenzování, tudíž i jako na stroj zvládající dané hry. Sem se už lekl, že by to bylo tak náročny .
Odpověď na komentář uživatele Strec
Tato spolupráce začala od dnešního dne. Grunex nám poskytl počítač do redakce na recenzování her – PC mám u sebe já – a reklama bude ve všech recenzích týkajících se PC her. Nejde o žádnou novinku, podobná spolupráce byla před několika lety.
Mě fascinuje, jak nejnovější PC hry testujete na PC od Grunexu (viz. tato hra) , ale opravdu ty náročnější hry recenzujete vesměs na PSku (viz. RE7 GOLD) . To asi to PC není moc výkony. Přinejmenším je to špatnej reklamní tah… takto mi to jen říká, že to PC zase tak dobry není. Nebo je ta hra opravdu náročná na výkon? Beru, že nějaky hry dostanete jen na konzole, ale pak ztrácí význam mít "nadupané" PC, když se na tom ty náročné hry nerecenzují. Nebo recenzují v té menší míře. Na druhou stranu, když recenzent to PC má a je to součást sponzor/reklama, proč to neuvést. Jen to pak trochu zavadí tím, co jsem psal víše (PC je low-end, hra náročná nebo recenzent má prostě tohle PC a hraje na tom, co má) .
Hra mi trochu připomíná styl hry Shank a Shank2 (taková ta Rambo plošinovka, doufám, že jsem trefil i název) . Taky dobrá odreagovačka.
Odpověď na komentář uživatele Karel Běťák
Omlouváme se, konzolové verze ještě nevyšly. Jsou ještě ve vývoji.