Uživatel nepřihlášen

Post-E3 Nintendo – dojmy z hraní připravovaných novinek

Čtvrtek 6.7.2017 15:15 - Autor: Filip "Filca" Němec - Rubrika: Speciály Speciál Splatoon 2

Vyzkoušeli jsme si nového Maria, FIFU, Splatoon 2 a nakoukli, co Nintendo chystá na příští rok.

Nintendo si přichystalo pro evropské novináře speciální akci nesoucí název Post-E3. Mohli jsme si tak díky českému distributorovi Conquest Entertainment vyzkoušet všechny hry, které Nintendo prezentovalo v Los Angeles na herní výstavě E3. Ve srovnání s podobnými událostmi šlo o větší akci, než bývá obvyklé, množství návštěvníků však bylo vyváženo i velkým množstvím her, které jsme si mohli zahrát. S rychlými dojmy jsme vás již seznámili v mých bleskových dojmech přímo z místa činu, díky velkému množství her však byl krátký videoblog pouze ochutnávkou toho, co vše jsem měl možnost hrát.

Super Mario Odyssey

Není překvapením, že největší hvězdou dne byl právě Mario. O to zajímavější bylo zjištění, že před samotným začátkem celé akce bylo jeho jméno skloňováno především v kontextu skepse a nedůvěry. Ostatně, není se čemu divit. Super Mario Odyssey je pro kníratého instalatéra velký krok kupředu. Jak už jste ale poznali z mých prvních dojmů, skepsi nakonec vystřídalo téměř nadšení. K vyzkoušení byly dvě úrovně, respektive dvě království. K dispozici byla městská úroveň, která už byla prezentována na E3 a právě ona může ve velké míře za to, že Super Mario Odyssey nevěří ani samotní fanoušci. Zpracovat reálný svět s lidmi a auty tak, aby zapadl do universa s kníratým instalatérem je velmi těžké, ve výsledku tak Mario působí ve světě lidí poněkud nepatřičně a samotné vizuální zpracování také příliš nenadchne. Ne, že by hra nevypadala hezky, design tohoto městského království však není ničím zajímavý.

Druhé království však otočilo herní zážitek vzhůru nohama. Písečné prostředí zasazené do mexického stylu vypadá fantasticky a otevřený svět působí až omamně, takovou volnost Mario ještě nezažil. S volností se pojí nové pohybové dovednosti, Mario tak nyní ovládá dlouhý skok a pro ještě rychlejší pohyb stačí máchat Joy-Conem nahoru a dolů, díky čemuž se Mario začne kutálet a vy se můžete daleko rychleji dostat na vytoužené místo. Hrát bylo možné pouze s Joy-Cony, prezentace měla totiž mimo jiné za úkol poukázat na využití pohybového ovládání. Zcela zásadní novinkou v repertoáru Maria je totiž nový útok, jehož základní variaci můžete vyvolat pouhým stisknutím tlačítka, pro plné využití potenciálu už budete muset využít i pohyb rukou. Mario nyní umí házet svůj klobouk a jde takřka o ultimativní zbraň. V základním režimu ho hodí pouze před sebe, což na většinu slabších protivníků stačí, avšak není překvapení, že Super Mario Odyssey toho co do obsahu nabízí opravdu hodně a pokud chcete ovládnout plný potenciál hry, zabere vám to čas. Po hození klobouku můžete například pohybem ovladače na libovolnou stranu s kloboukem zatočit, a pokud ve stejný moment švihnete oběma Joy-Cony na stejnou stranu, klobouk kolem vás začne rotovat, čímž zasáhnete všechny protivníky kolem sebe. Samozřejmě to chce trochu tréninku, ale ovládání je vyladěno velmi dobře, takže jakmile jednou do hry proniknete, je radost ji hrát.

„Ačkoli jsem se ke stojanu s hrou ještě několikrát vrátil, stále jsem pouze klouzal po povrchu něčeho opravdu propracovaného, a především dobře fungujícího.“

Jednotlivá království jsou opravdu velmi rozlehlá a nabízí velké množství obsahu. Autoři samozřejmě nezapomněli ani na neuvěřitelnou kopu easter eggů a vtípků, z těch absolutně největších a nejlepších musím zmínit okamžiky, kdy se po vlezení do ikonického zeleného potrubí ocitnete v 2D prostředí a ovládáte Maria tak jako ve starých klasikách. Mario se také umí díky svému klobouku převtělit do některých objektů, jako kulka tak můžete poletovat nad místy, kam byste se jinak nedostali nebo se ve městě přeměnit v patník a nechat se vymrštit do dálky. Měli jsme vždy pouze deset minut na každou z úrovní a vzhledem k tomu, že jsem neustále narážel na něco nového, bylo poznat, že ačkoli jsem se ke stojanu s hrou ještě několikrát vrátil, stále jsem pouze klouzal po povrchu něčeho opravdu propracovaného, a především dobře fungujícího. Promotéři na místě neměli dovoleno sdělit mi, kolik království bude finální hra obsahovat, bude jich ale prý „několik“.

Sonic Forces

Ježek Sonic je jako Dominik Hašek. Ve své době opěvovaná ikona, která se hlásí ke slovu i dnes, avšak poslední trapné pokusy jsou spíše k smíchu. Ke stojanu s hrou jsem se vrátil hned několikrát, i když se totiž nový díl tváří na první pohled jako povedený návrat zpět, po chvíli hraní už si tak jistí nebudete. Otestovat jsem si mohl tři úrovně, kdy hned v té první začínáte s kamerou za Sonicovými zády. Na první pohled jde o vcelku inovativní a zajímavý způsob, jak okořenit klasickou hratelnost, zážitek z hraní však není příliš komfortní. Největší problémy působí samotné ovládání, Sonic má k dispozici pouze velmi úzký koridor a analogová páčka je vůči tomuto vymezenému prostoru velmi citlivá. V prvních minutích jsem se s ježkem odrážel od jedné strany k druhé, neschopen se alespoň chvíli udržet na středu trati. Vše komplikovala opravdu vysoká rychlost, v rámci které bylo prakticky nemožné projít nový level tak, abyste si nepřipadali jako totální mimoň. Nechápejte mě zle, na plošinovkách jsem vyrostl a nejsou mi cizí ani dodnes, abnormálně vysoká rychlost hře jednoduše nesvědčí. Až s dalšími pokusy, kdy jsem už věděl kde je jaké překážka, jsem začal mít ze hry požitek. To by ale záměr vývojářů být rozhodně neměl.

„Souboj s bossem je ještě více nezábavný, než samotné běhání se Sonicem.“

V okamžiku, kdy se kamera přepnula do klasického 2D pohledu z boku, bylo vše o fous lepší. Reagovat na překážky a nepřátele šlo s větším předstihem, přesto jsem se nemohl ubránit špatnému pocitu, ze kterého viním především ne zrovna povedený level design. Sonic se často zasekával o různé překážky a celá cesta úrovní byla velice krkolomná, pokud porovnám design úrovní s některými původními díly, rozhodně se nejedná o krok dobrým směrem. Vyzkoušet si bylo možné také souboj s bossem, který se odehrává v klasickém pohledu z boku a pokud nejste zapřisáhlým vyznavačem ježka Sonica, bude vám z něj do pláče. Souboj připomíná hratelnost plošinovek z devadesátých let a to jsem možná ještě některé starší klasiky urazil. Hratelnost je postavená pouze na rychlém pobíhání po malém prostoru a vyhýbání se útokům nepřítele. Souboj s bossem je ještě více nezábavný, než samotné běhání se Sonicem a celé hře rozhodně nepřidává ani průměrné vizuální zpracování. Sonic Forces zatím dokazuje pouze to, že stále zůstal kdesi v minulém století, na druhou stranu plná hra může nakonec vyznít o něco více pozitivněji. Nechme se překvapit.




FIFA

Není překvapení, že FIFA působila vedle všech Nintendo ikon poněkud nepatřičně, osobně jsem ale hodně nadšen z toho, co hra ve spojitosti s konzolí Nintendo Switch nabídne. Sluší se však nejprve vyložit karty na stůl – FIFA ve verzi pro Switch není poháněna Frostbite enginem a nenabízí režim Journey (česky Cesta). Je evidentní, že pokud se budete rozhodovat mezi verzemi pro domácí hraní na velké obrazovce, Switch verze zcela jistě nebude volbou číslo jedna. Pokud se však podíváte na věc optikou přenosného hraní, nemá naopak tenhle osekaný fotbálek pro Switch konkurenci.

V handheldovém režimu jde nejen o nejlepší fotbal, který je k dispozici, ale především nabízí ultimátní možnost zahrát si s kamarádem, i když máte pouze jeden Switch. Na ovládání vám totiž bude stačit pouze jeden Joy-Con. Je jisté, že míra komfortu při hraní s tak malinkým kusem plastu není moc vysoká, na druhou stranu mě ale i tak překvapila lehkost a jednoduchost, s jakou lze hru ovládat. Ať už sedíte někde v parku, jedete vlakem či autobusem nebo vás jenom rodiče vyhodili z obýváku a s bráchou si chcete ťuknout do balónu, nabízí Switch verze skvělou možnost, jak si ve dvou zahrát. Snad jedinou opravdu velkou kaňkou na kráse handheldového režimu připravovaného fotbalu od EA je fakt, že nedošlo ke změně kamery oproti klasické verzi. Hráči tak připomínají špendlíky, a přestože si nastavíte zcela odlišné barvy dresů, častokrát pronesete hlášku ve stylu: „aha, já rozehrávám“. Zcela humorné jsou potom nabídky pro nastavování taktiky, které vyskakují na obrazovce a které jednoduše nejdou přečíst. Mělo by ale postačit změnit nastavení kamery, bylo by však hezké, kdyby se hra po přepnutí do handheldového režimu sama přizpůsobila.

Na velké obrazovce vypadá připravovaná FIFA relativně pěkně, uvážíme-li, na jakém HW běží. Pro srovnání lze říci, že vizuálně připomíná zhruba třináctý ročník fotbalu od EA Sports a nejde pouze o grafické zpracování. O něco slabší jsou i pohyby hráčů nebo fyzika míče, navíc mám i podezření, že z důvodu zachování plynulosti je celá hra záměrně zpomalena, může jít ale pouze o můj dojem.

Yoshi

Součástí akce byla také prezentace, jež nabídla velmi příjemné překvapení. Hry s Yoshim v hlavní roli vždy patřily do ranku titulů pro ty nejmenší hráče a nutno dodat, že s oznámením nové hry s prozatímním názvem Yoshi se v tomto směru nic nemění. Přesto však nově oznámený titul všechny zaujal svou hravostí, roztomilou stylizací a především velmi zajímavou novinkou, která na poli side-scroll plošinovek působí jako velmi příjemná změna.

Zásadní novinky jsou tři a jsou vzájemně provázány. Tou první je skutečnost, že Yoshi může vystřelovat svá vajíčka volně do prostoru, doposud je šlo směřovat pouze za sebe či před sebe. Tím se otevírají nové možnosti především, co se týče interaktivity s prostředím. Nyní je třeba daleko pozorněji sledovat, co se děje v pozadí či naopak v popředí celé úrovně, přičemž tato novinka nerozšiřuje nejen samotnou hratelnost ale také množství nejrůznějších vtípků a easter eggů. Další změnou je výrobní materiál všech úrovní, ty jsou totiž stvořeny převážně z papírů, respektive nejrůznějších kartonů nebo lepenky. Význam této změny poznáte až v momentě, kdy vám osvětlím poslední a zároveň nejzásadnější změnu.

„Kupříkladu žlutý dům s okny, který při prvním průchodu vypadá zcela obyčejně, je vlastně jen žlutě pomalovaná krabice od mléka.“

Po dokončení úrovně se vám totiž odemkne průchod právě onou úrovní, avšak v obráceném režimu. To však neznamená, že byste celý level procházeli směrem od konce, pouze se celé prostředí otočí o sto osmdesát stupňů. To bude znamenat, že budovy a další věci, které jste viděli zepředu, nyní vidíte zezadu. Díky tomu můžete vidět objekty, které byly při prvních průchodu schované. Procházíte se tak sice po stejné úrovni, průběh hraní je ale zcela odlišný. Hlavní vtip tkví především v tom, co jsem již naznačil. Herní svět je totiž vyroben z papíru, a když stavíte něco, co je vidět pouze z jednoho úhlu, logicky si už nedáte práci s dokončováním všech ostatních stran. V praxi to tak znamená, že kupříkladu žlutý dům s okny, který při prvním průchodu vypadá zcela obyčejně, je vlastně jen žlutě pomalovaná krabice od mléka. Podobných vtipných zjištění vás čeká spousta, není to však humor, jenž je hlavní doménou těchto obrácených úrovní. Jde především o možnost vysbírat naprosto vše, co se v dané úrovni nachází.

Splatoon 2

Málokdo si to uvědomuje, ale Splatoon 2 má nakročeno k tomu, stát se regulérní e-sportovou záležitostí. Ostatně o tomto směřování jsme se mohli přesvědčit přímo ve Frankfurtu, kde byla přichystána celá sekce, kde bylo možné najít osm obrazovek (pro 4 vs. 4 utkání) a ještě jednu další pro Spectate režim. Splatoon 2 má vyvážené postavy, velké množství variabilních zbraní a také velmi zajímavé herní módy. Bylo tak poměrně zajímavé sledovat dění i pouze v roli pozorovatele. Dynamika, s jakou se mění barevnost celé mapy a zejména pak závěrečné vyhlašování má opravdu velký příslib pro úspěch na poli e-sportu.

„Je třeba mít co nejvíce prostoru pocákaného svou barvou, jinak jsou vaše šance na přežití mizivé.“

Po pravdě jsem ale většinu času, který jsem si na Splatoon 2 vyhradil, nestrávil v aréně s velkými obrazovkami, ale v opodál umístěném koutku se čtyřmi křesly a čtyřmi Switchi v handheldovém režimu. Tam si totiž bylo možné vyzkoušet kooperativní režim Salmon Run. Jak už to bývá obvyklé, jde o variaci na oblíbenou Hordu, kde musíte odolávat vlnám nepřátel, Splatoon si však přidalo velkou dávku svých vlastních střetných nápadů. Jak už název napovídá, budete čelit nájezdům lososů, které je třeba zabít a z nich vypadnutá vajíčka dopravit zpět do bezpečí. Kromě lososů se proti vám postaví i další mořská havěť, přičemž celá hratelnost se stále opírá o to, že je třeba mít co nejvíce prostoru pocákaného svou barvou, jinak jsou vaše šance na přežití mizivé. To dodává jinak klasickému režimu zajímavou a netradiční hratelnost.

Mario + Rabbids Kingdom Battle

Pokud vás při pomyšlení na Mario + Rabbids Kingdom Battle napadne cosi o nesmyslném křížení značek a ždímání peněz, rozhodně nebudete sami. Těžko soudit, jestli si v Nintendu řekli, že spojí oblíbené králíky od Ubisoftu s Mariem a až poté vymýšleli koncept, nebo návrh na spojení těchto dvou značek přišel až poté, co byly načrtnuty základy titulu, a právě tyto dvě značky se zdály jako ideální partneři. Dost možná to bylo úplně jinak, důležité však je, že jde o překvapivě velmi zábavnou, a především fungující symbiózu.

V Exploration režimu je to klasická až takřka obyčejná (přesto roztomilá) plošinovka, které je založena na prozkoumávání barevného a roztomilého světa, to nejlepší však přijde v místech, která jsou označena dvěma vlajkami. V ten moment se totiž hra přepíná do bojového režimu. Pro účely prezentace doprovázeli Maria dva králíci, jeden v převleku princezny Peach a druhý jako Luigi. Podle všeho to vypadá, že na základě převleků na sebe budou brát králíci i jinou osobnost, protože králík zpodobující princeznu Peach se choval jako po koňské dávce estrogenu.

„Úrovně vypadají opravdu kouzelně a z toho co jsem mohl vidět i hrát, srší nápaditostí.“

Pokud vám jsou blízké tahové strategie, hrát Mario + Rabbids Kingdom Battle pro vás nebude velký problém. Modrá oblast označuje, kam až můžete v aktuálním tahu vyslat své jednotky, přičemž je možné je poslat za různě velké překážky, které poskytnou rovněž různě velké krytí. Zajímavou možností je skok přes další postavu, kdy kupříkladu namíříte jednoho z králíků na Maria, od kterého se odrazí a skočí dále do bitevního pole. Velmi dobrá možnost, pokud chcete obejít nepřítele z boku, na druhou stranu velmi nebezpečný krok, pokud se necháte poslat až moc do středu nepřátelského obležení.

K dispozici jsou také nejrůznější vylepšení jako boosty, které z jednotlivých postav udělají defenzivní nebo naopak ofenzivní jednotky a stejně tak velmi zajímavá inspirace zelenými potrubími z Maria. Králíci mohou využít potrubí různě umístěná po mapě, což při vhodné strategii může působit jako rozhodující prvek. Při správném využití lze dokonce zničit nepřítele pomocí potrubí hned v rámci jednoho tahu. Postupem hrou se vám zpřístupní nové zbraně, komba pro vaše postavy a samozřejmě i další postavy samotné, za něž lze hrát. Úrovně navíc vypadají opravdu kouzelně a z toho co jsem mohl vidět i hrát, srší nápaditostí. Rozhodně jedna z velmi očekávaných her.

Ačkoli je Nintendo Switch technicky a koncepčně velmi zajímavou konzolí, trpí především nedostatkem her, a to v prvé řadě od vývojářů třetích stran. Nicméně Nintendu samotnému se toto prázdno zatím daří poměrně dobře vyplňovat. Switch rozhodně netrpí velkou záplavou her, naštěstí to, co Nintendo postupně vypouští, je vždy kvalitní tvorbou a majitelé této konzole mají tedy vždy co hrát. Minimálně do roku 2018 se v tomto ohledu nic nezmění, third-party vývojáři, jak se zdá, budou Switch i nadále ignorovat (čest výjimkám), přesto se majitelé Switche mají rozhodně na co těšit.

Tisk  
Další aktuální články
 
Fire Emblem Warriors - povedená grupka hrdinů

Fire Emblem Warriors - povedená grupka hrdinů

Středa 22.11.2017 16:45 - Omega Force nám opět dokázala, že vlastní návod, jak účelně spojit dvě různé značky. A vytvořit tak perfektní záležitost. Přečíst celý článek »

0 komentářů | 3DS, Switch | Autor: killjezor
Návštěva nového studia SCS Software

Návštěva nového studia SCS Software

Úterý 21.11.2017 19:19 - Tvůrci simulátorů trucků slaví 20 let, a tak nás pozvali do svých zcela nových kanceláří na prohlídku, ukázku VR a křest nového DLC New Mexico. Přečíst celý článek »

2 komentáře | PC | Autor: Marek_Tvrdy
Heliborne - vrtulníky a rock

Heliborne - vrtulníky a rock

Úterý 21.11.2017 16:19 - Nahoďte rotory a vrhněte se do víru nebeských bitev v simulátoru Heliborne. Toto akční létání s vrtulníky je plné výbuchů raket, řinčení kulometů a kytarového… Přečíst celý článek »

2 komentáře | PC | Autor: ROYALFOX

Napsat nový komentář

Nové komentáře ze všech diskuzí
Komentář ke článku Post-E3 Nintendo – dojmy z hraní připravovaných novinek
Pro psaní musíte být přihlášen.
[+] Smajlíci
:gun: :-) 8-) ;-) :angry: :-D :lol: :dance: :thumbup: :shock: :-( :nah: :lala:
ipqm    "...third-party vývojáři, jak se zdá, budou Switch i nadále ignorovat..."

Nechápem, prečo stále, čo zlé vidia dlhodobo v Nintendu? To im nevadí, ako ruinujú ich meno spoločnosti a ich hráčov a radšej ich oberú ku konkurencií? Ešte ako u N64 a GC to ešte chápem ale tie ďalšie. :-(
ipqmipqm4972
    11.7.2017 19:01
ipqm

"...third-party vývojáři, jak se zdá, budou Switch i nadále ignorovat..."

Nechápem, prečo stále, čo zlé vidia dlhodobo v Nintendu? To im nevadí, ako ruinujú ich meno spoločnosti a ich hráčov a radšej ich oberú ku konkurencií? Ešte ako u N64 a GC to ešte chápem ale tie ďalšie. :-(

killjezor člen redakce    Ten poslední odstavec je bohužel pravda. Tak nějak jsem doufal, že tomu bude v této době už jinak.killjezorkilljezor26380    7.7.2017 10:25 killjezor

Ten poslední odstavec je bohužel pravda. Tak nějak jsem doufal, že tomu bude v této době už jinak.

Drake55    Splatoon 2 předobjednáno. Škoda, že Super Mario Odyssey vychází až za tak dlouho :(Drake55drake5559764    6.7.2017 18:33 Drake55

Splatoon 2 předobjednáno. Škoda, že Super Mario Odyssey vychází až za tak dlouho :(

Diskuze na fóru

Humble bundle -vše sem (569 příspěvků), Fotka vašeho PC (226 příspěvků), Steam účet - BAN (5 příspěvků), Trance - TOTY 2017 (450 příspěvků), Vše o sběratelských/speciálních/limitovaných edicích her (4563 příspěvků), Assassin's Creed Unity (65 příspěvků), STEAM -všechno sem (7038 příspěvků), Good Old Games | GOG.com (53 příspěvků)

Informace o hře

 

Právě vychází

» release list

Nové články

Preview | Recenze | Speciály
 
 
Fire Emblem Warriors - povedená grupka hrdinů

Omega Force nám opět dokázala, že vlastní návod, jak účelně spojit dvě různé značky. A vytvořit tak perfektní záležitost.

 
Přečíst celý článek»Autor: killjezor - Platforma: Konzole a handheld
 
 
Návštěva nového studia SCS Software

Tvůrci simulátorů trucků slaví 20 let, a tak nás pozvali do svých zcela nových kanceláří na prohlídku, ukázku VR a křest nového DLC New Mexico.

 
Přečíst celý článek»Autor: Marek_Tvrdy - Platforma: PC
 

Heliborne - vrtulníky a rock

Recenze - 21.11.2017
 
Heliborne - vrtulníky a rock

Nahoďte rotory a vrhněte se do víru nebeských bitev v simulátoru Heliborne. Toto akční létání s vrtulníky je plné výbuchů raket, řinčení kulometů a…

 
Přečíst celý článek»Autor: ROYALFOX - Platforma: PC
 
 
Attentat 1942 – lepší než učebnice

Heydrichiáda zasáhla osudy tisíců lidí. Pojďme se podívat blíže na jeden z nich.

 
Přečíst celý článek»Autor: barlow - Platforma: PC
 
 
Project Cars 2 – nekompromisní závodní simulátor

To, co vám jinde projde, za to vám Project Cars 2 vymáchá obličej v kaluži vyjetého oleje.

 
Přečíst celý článek»Autor: Filca - Platforma: PC a konzole