Každý hráč má svůj oblíbený žánr, stejně tak i herní redaktor má nejraději nějaký ten druh gamesek. Musí být schopný napsat o čemkoli, přesto si může dovolit své „srdcovky“. Ty moje patří mezi závodní pařby. Ale proč?
Pro upřesnění je nejdříve nutné dodat, že vedle závodních her spadám mezi milovníky povedených stříleček z prostředí reálných i smyšlených válek. Řeč však bude o tom, jak jsem se dostal právě k „volantu“. Pro někoho můžou být následující odstavce nudným čtením, ale já bych vše rád podal formou příběhu:
Jednání první
Jakub Hladík jednoho dne přichází k nějakému tomu objemu peněz. Nechce se mu je zbytečně rozházet a tak se rozhodne o splnění jednoho ze svých snů. Vypůjčí si závodní Mitsubishi Lancer Evo IX a přemluví kamaráda k zapůjčení spolujezdce. Bez jakéhokoli tréninku poráží v amatérském závodě 3/4 závodního pole obsahující i vysloužilé profesionály. Svojí jízdou a mladou dravostí překvapí majitele vozu, který ihned prohlásí: „Příští závod je na mě, probereme těch pár chybiček a pak ty bačkory porazíš“.
Přichází druhý závod série amatérských závodů. Vedle Jakea sedí stejný spolujezdec. 3…2…1…START! Padesát pravá tři váže levá dva přes horizont…. O 5 průjezdů později přichází zlatý věnec pro vítěze! Nadějný Jake dal vśem lekci, i druhý v pořadí ztrácí přes minutu a sklání poklonu. Jeho vyváženou leč agresivní jízdu, průjezdy dveřmi napřed a triumfální příjezd do cíle viděl i majitel závodní stáje, do které patří zapůjčený spolujezdec. Na oslavě vítězství přichází s neodolatelnou nabídkou: „Chci, abys jezdil za nás českej mistrák, vyřídíme licenci a uvidíme, jak ti to půjde mezi velkejma klukama!“.
Přemýšlet nad nabídkou nemá cenu. Po akceptování podmínky udržení stejného copilota se vše připravuje na přestup do mistráku. Ještě pár závodů mezi amatéry s Lancerem nebo Imprezou a licence je konečně na stole. Jenže začátky nejsou jednoduché a je potřeba vyzkoušet si na rychlých tratích pár slabších vozů. Ježdění s kitovou Felícií i eRkovým Cliem berou záhy za své. Nemá cenu ho brzdit v nižších kategoriích a do svých rukou dostává opět eNkovou Imprezu WRX STi. Jeho kariéra je slibná, je mu teprve 20 let. Jednoho dne snad porazí Pecha, Krestu, Valouška. A kdo ví, třeba se podívá i za hranice. Vyzkoušet si Mistrovství světa je přeci sen každého závodníka…
Jednání druhé
Jakub Hladík, kluk, jehož táta nepatří do toho nejmladšího železa, ale zato bývalý závodník v rally a závodech do vrchu. Geny se předávají a i mladý odjakživa prahne po volantu. Bohužel nemá vůbec takové štěstí jako třeba jeho kamarád Martin „Máca“ Semerád, který si brázdí tratě světových rally. Někdo prostě má, jiný zase ne. Bez peněz si člověk rally nevyzkouší a Jake se již dlouhá léta snaží se k tomu nějak dostat. V garáži stojí odhalený skelet Škody 100. ze které má vzniknout replika tátovo závodní Škody 120S Rally. Na účtu se spoří alespoň na zlínskou rallyškolu.
Přičuchnout benzínu dostává již odmalička. Jezdí se dívat na rally, hobbyrallycros a podobné podniky. Když mu jednoho dne na rallycrosu nabídne řidič možnost svezení na sedadle spolujezdce, zalekne se a odmítá. Naštěstí si o pár let později sedá vedle Martina Semeráda do enkového Lanceru EVO IX a užívá si krásné průtahy zatáčkou. Jenže jeho by víc lákalo sedět o pár centimetrů více vlevo, za volantem… Řídit, to je sen, vášeň, adrenalin.
Sen zatím zůstává snem. Díky správným známostem si nakonec vyzkoušel řízení vozů jako je sériový Mitsubishi Lancer EVO X, závodní speciál sk.N4 Mitsubishi Lancer EVO IX, upravený Nissan Skyline GT-R (R34) se 700 koňmi pod kapotou, sériový ale přesto nabušený Dodge Viper GTS či dokonce Škodu Fabii WRC (no dobře, byl to rallycrossový speciál, ne WRCo 🙂 ). Jenže co je minutové svezení proti pravidelnému závodění? Nic… Před barákem stojí jen Peugeot 306 s motorem 1.6, kterému se před 2 měsíci otevřela kapota při jízdě v 90km/h a Jake je rád, že zastavil, ještě než dojel na kruhový objezd. Rozbité čelní sklo, sjeté letní pneumatiky. Nic na co by zrovna byli peníze.
Jake nemá práci, takže auto jentak neopraví. To že si alespoň na normální ježdění jednou pořídí alespoň RSovou edici nějakého toho hothatche (hatchback jako Fabia, Focus, Golf…) je v nedohlednu. Mít peníze alespoň na amatérskou sérii závodů je tím pádem úplnou utopií. Svojí minutu slávy si užil na jarním setkání jezdců rally v Radotínském motokárovém centru. Tam se i díky své spolupráci se serverem eWRC dostal za volant motokáry v tříhodinovém maratónu. A jak ve své videoreportáži uvedla i česká televize, patřil do týmu „mladých nadějí“ vedle Martina Semeráda, Bohuslava Ceplechy, Vládi Mandíka a dalších, převážně z týmu Semerád Racing Team. V reálu však nikdo nezjistí, zda má vůbec talent, jestli je nějakou „mladou nadějí“. A že v mistráku vedle těch kteří talent mají jezdí i ti, kteří mají jen peníze…
Věřte nebo ne, to je pak tlukot srdce, když mechanik přiveze na prezentaci hry Need for Speed: Shift opravdové závodní Mitsubishi Lancer EVO IX Jirky Volfa a nechá vám v ruce klíče. To auto se musí hlídat! A tak není divu, že se mě pár lidí ptalo na otázky ohledně technických detailů. Jeden dokonce přišel se slovy „Pane Volf…“. 24 hodin štěstí i smutku, že to není doopravdy……
Realita je krutá, musí ti stačit volant virtuální…
Přečetli jste si dvě možnosti mého příběhu. Do mezí reality samozřejmě spadá příběh druhý, čili ten, kde mohu jen snít. Pak není divu, že jsem během své krátké kariéry herního novináře zrecenzoval především hry série Need for Speed, Race Driver: GRiD, Colin McRae: DiRT, Forza 3, V8 Supercars, F1 2010 a napsal desítky novinek právě na závodní hry. Na auta nepotřebuji návody, opravy zvládám sám, třeba celý od bahna. Sleduji závody, čtu, vím o všem, co se jen šustne. Psát o hrách zaměřených na můj sen není žádný problém. Nad ničím nepřemýšlím, nehrozí, že napíšu absolutní kravinu jako třeba někteří kolegové v recenzích F1 2010. Vlastní zkušenosti a vědomosti překonají všechno. Aktuálně se o takové psaní vede zvýšený zájem. Já reaguji nezájmem. Proto se můžete na mé novinky, recenze, ale i blogové výlevy těšit i nadále.
A třeba se díky několika šťastným náhodám jednoho dne potkáme před startem rally. Já řeknu jen „Let’s play“ a vyrazím vstříc svému snu.
