Král mezi poddanými
All Inclusive
Dokonalých her, které na dané platformě definují žánr, je opravdu málo. Když se na světě objevila PS3ka, tak na ni scházela hra, tower-defence hra. To ale nakonec bylo napraveno v podobě Pixel Junk Monsters. Poté přišel rozšiřující balíček a tak se zrodila hra: Pixel Junk Monsters Deluxe. To se ovšem týká PS3. Po nějaké době se v Pixel Junk rozhodli pro port na PSP systém. Sice moc lidí nevěřili tomu, že by to mohlo dopadnout dobře, ale my tu nejsme kvůli názoru ostatních, ale kvůli našemu.
Pro PSP jsme se dočkali hned plné verze a bonusu v jednom. Takže žádné stahování přídavného balíčku, ale hned všechno pěkně pohromadě. Rozebírat tedy věci, které byly rozšířením přidány, nemá cenu, takže se podíváme na celek.
Jak už to u Tower-Defence her bývá, něco bráníme. A bráníme to tak, že stavíme věže, které se snaží zneškodnit nepřítele dříve, než dorazí k danému cíli. Tím cílem je hlavní domeček, ve kterém jsou zvířátka. A je jich jen dvacet. Pokud se nějaký nepřítel dostane do domečku, tak jen uvidíme, jak dušička stoupá směrem vzhůru a místo dvaceti jich máme jen devatenáct. Hra může skončit jen dvěma způsoby. A to tak, že zlikvidujete všechny vln a minimálně jedno zvířátko ve vašem domečku přežije, nebo prohrajete. To znamená, že se všech dvacet dušiček ubralo směrem vzhůru. Ale kdo ví co je tam nahoře, že?
Jak to vlastně celé šlape?
Začneme pěkně od toho nejzajímavějšího. Tím je hra jednoho hráče. Po zvolení oné položky v menu se nám zjeví další nabídka. Volba obtížnosti. Tři možnosti dominují, ale jen dvě mohu zvolit. Casual a Regular. Tedy něco jako lehká a střední obtížnost. Tou třetí je Hard-core, ale ta se nám otevře, až když hru alespoň jednou dohrajeme. Nevím jak vy, ale já se snažím si hry užít a ne se u nich nervovat. Pro mě tedy Casual byla jasná volba. Že hru neumíte ovládat a hned popisuju hru jednoho hráče? Nebojte, tvůrci byli dostatečně chytří na to, aby nám předhodili další menu s dalším výběrem. Tentokráte volíme, zda si chceme tutoriál projít nebo ho přeskočit a pustit se do obrany. Já jsem jej přeskočil, a tak si ovládání popíšeme později. Zaslouží si totiž více samostatného prostoru.
Teď ke hraní samotnému. Celkem na hlavní mapě naleznete tři ostrovy. Vaším cílem je dostat se do cíle a vyhrát poslední mapu. K cíli se musíte probojovat skrze několik map, ale zároveň je tu podmínka. Cesty jsou uzavřené. Pro jejich otevření musíte odehrát určitý počet perfektních her, za které pak získáte duhu. To znamená, že nesmíte na mapě ztratit ani jedno jediné zvířátko. Což občas není nejlehčí. Připravte se na to, že budete některé mapy hrát dvakrát až třikrát. Což je občas frustrující, ale musíte zvolit jinou strategii, protože ta předchozí přeci neuspěla. Takže hrajete minimálně z 50% s novým zážitkem.
Mapy jsou různé. Ale to hlavní zůstává jednotné. Stavění věží. Ty můžete postavit pouze na místě, kde roste strom. A to tak, že přijdete ke stromu, stisknete Xko a zvolíte typ věže, který chcete postavit. Samozřejmě je možnost věž zbourat a po chvilce na jejím místě postavit věž jinou, nebo místo nechat jednoduše prázdné. Takže naším bitevním polem budou stromy. Na různorodost map si stěžovat ani nemůžu. Občas máte jen jednu cestu k vašemu domečku, někdy dvě či i více. Takže když chcete někde postavit věž, musíte uvažovat logicky, a to, zda se na dané místo vůbec hodí. Nevyhnete se ani tomu, že věž budete muset zbourat a postavit na jejím místě jinou. Prostředí se také mění. Jak jsem se již zmínil, ve hře jsou tři ostrovy. A každý má jinou podobu.
Co se věží týče, tak zde se rozhodně nudit nebudeme. Samotné stavění je podmíněno dostatkem financí. Ano, svět stále ovládají peníze. Takže chytáky dostaneme za zničení protivníka. Občas z eliminovaných nepřátel vypadne i jakési zelené vajíčko. Co to? To slouží jako bonusová měna. Za tu můžete danou věž vylepšit, nebo si je šetřit a třeba za jedenáct těchto vajíček koupit nový typ věže. A že ty zablokovaná jsou zajímavé. Jedna šlehá elektřinu, druhá střílí jako minomet a třetí používá laser. Každá věž má ale i své přednosti. Třeba ta s tou elektřinou. Má sice menší dosah než ostatní věže, za to ale dokáže zranit více protivníků najednou. Nebo ta minometná věž. Velký dosah, velký účinek, ale rychlost střelby je mizivá. Musíte proto uvažovat, jakou věž si odemknete. Jedny se totiž hodí na pozemní jednotky, druhá na letecké a třetí je účinná na obojí. Vylepšit věže se dá ale i jiným způsobem. Tanečkem. Přijdete k věži a panáčka necháte stát na jejím místě. Skoro okamžitě začne tancovat, a tak vidíme, jak se naplňuje bar věže, po jehož dosáhnutí se o jednu úroveň vylepší. A samozřejmě zde platí rovnice: čím vyšší úroveň, tím déle trvá tancování. Tedy pokud nemáte dostatek vajíček, díky nimž si věž vylepšíme hned.
Co ale nepřátelé, ti přeci dělají hru zábavnou a zajímavou. Je jich několik druhů, a každý má slabinu pro určitou věž. Třeba nepřítel, připomínajíc ovce, se pohybuje v houfu, tudíž na něj použiji dělo. BUM! a penízky se sypou do kasičky. Na létající potvory zase použiji protileteckou věž. Že má malou kadenci? Nevadí, hned ji upgraduju. Nedostatek různorodosti se vyčítat rozhodně nedá. Narazíte na další a další nové potvory. Sice mají cestu pevně danou, nemají se jak bránit, i tak stále vypadají rozkošně. Umělou inteligenci tedy hodnotit nemůžu.
Grafická podoba mě trochu zaskočila. Vše je kreslené. Menu, samotné hraní, ale kouká se na to zatraceně dobře! Ani jedno zaškubnutí během celého hraní, ani jedna jediná chybička v grafice. Vůbec netuším, co bych mohl vytknout. Dokonalé sladění jak menu, tak hry se povede jen málo kdy, ale tohle je ještě o stupínek lepší. Snad možná by byl problém pouze v tom, že celé ztvárnění nemusí vyhovovat každému. To ale nebyl můj případ. Ale víte co je na tom všem stále nejlepší? Hra se jen tak neokouká!
Více znamená lépe
V multiplayeru je ukrytá síla. Nejen že můžete hrát po lokální síti (známou jako Ad-Hoc), ale i přes internet (infrastructure). První, co mě napadlo při slově multiplayer je to, že bude docela problém s komunikací mezi hráči. To samozřejmě padlo při Ad.Hoc režimu. Kámoš sedí vedle a paří se. Ale co hraní přes internet? Tvůrci opět nezapochybovali a vložili do hry zajímavý a důležitý prvek. Pomocí jednoho tlačítka vyvoláte speciální menu, kde si můžete vybrat jednu z několika ikon. Každá značí něco jiného. Po jejím zvolení se druhému hráči na daném místě daná ikona objeví. Tím mu vlastně naznačíte, co po něm chcete, aniž byste na něj museli promluvit. Skvělé že? U hry jsem se v sekci multiplayer zasekl hodně dlouho. Spolubydlící si totiž pořídil PSP (konečně) a po několika dnech usilovného přemlouvání si PJ Mosters pořídil také. Čistá zábava na dlouhé hodiny zaručena.
Co bych měl ještě dodat. Snad už jen také ty lehce vedlejší věci, které ale hru dokážou ovlivnit. Základní ovládání snad ani není potřeba popisovat. Joystickem se hýbeme, Xkem vybíráme a potvrzujeme. To je to nejdůležitější. Zvukový doprovod je spíše jednoduchý a pohádkový, ale atmosféru hry dokresluje na výbornou. Škoda že si nemůžeme přidat vlastní písničky z paměťové karty.
… zde pokračujte v psaní …
Recenze
PixelJunk Monsters Deluxe
Rozhodování je to "těžké". Hra neobsahuje žádnou velkou chybu. Není jediná velká chyba, jenž by se jí dala vytknout. Proto ten Král mezi poddanými. Jedná se o dokonalou Tower-Defence hru pro PSP. Překonat ji bude neskutečně těžké. I tak ji ale musíte rozhodně vyzkoušet!
Líbí se nám
- vzhled hry
- multiplayer
- dlouhý singleplayer
- hodně druhů budov a nepřátel
- zabaví na hodiny a neomrzí
- jednoduché ovládání
Vadí nám
- vzhled nemusí sednout každému