Ačkoliv se neřadím mezi fanatické fanoušky, kteří mají doma zdi pokojíčku polepené plakáty touto vnadnou damou, musím uznat, že tahle lepá děva má něco do sebe. Je to prostě symbol svého světa. Tedy atletka patřící do virtuální reality, skvělá gymnastka a parkouristka, neomilná střelkyně a to všechno ve chvíli, kdy jí ještě její ňadra pokrývá ukrutně velká podprda a směšně malé tílko. Ukrutná kombinace!
A tak jsem přemýšlel,co takhle si s Larou vyjít? To by šlo ne? Sice bych jí namísto návštěvy kina či nabídky dobrého vína musel vzít dejme tomu do jihoamerických kobek, ale to mi nevadí, nějak to přežiju, mám přece jí.
Když jsem si ale následně uvědomil, že to skutečně nepůjde tak, jak bych si představoval (tak jednak je virtuální a hlavně, taková kočka by se mnou nešla), napadla mě jiná věc. Udělám alespoň radost jiným virtuálním charakterům. Vyberu pět největších adeptů na rande s Larou Croft, voilá.
Max Payne
V podstatě ideální pár! Max by mohl vyprávět o svém životě, o tom, jak to měl těžké a o tom, jak to s ním jeho protivníci zase na oplátku rychlé. I když by Lara asi nebyla zrovna udivená počtem zabití, byl by tento párek alespoň na stejné vlně. A to se počítá.
Hrozí tu ale, že by se kvůli podobným náturám mohli časem rozkmotřit, což je pochopitelné. Jenže si představte, jak by vypadala taková italská domácnost těchto individuí. Pohádali by se spolu, Lara by se rozhodla, že odejde, přičemž Max pustí bullettime, předběhne jí následně se zamkne v ložnici. Nechci si ani domýšlet, jak by to pokračovalo…
Navíc, Lara je svěží dáma, na níž nepůsobí zub času. Jak jistě víme, kdežto Max poslední dobou přibral v pase, ubral na vlasovém porostu a už to není to, co by se dalo očekávat. Pokud tedy Lara netrpí elektřiným syndromem, v tom případě by jí mohlo časté odbíhání postaršího pána na záchod přijít přitažlivým.
DOBŘE, tohle tedy nepůjde.
Mario
To, že Mario vleze do každé díry, víme každý. Po té, co jsem se z důvěryhodných zdrojů dozvěděl, že princezna zemřela krutou a bolestivou smrtí (sežrala jí kytka), jsem se začal zajímat o to, zda-li bych mu nemohl dohodit nějakou další nápadnici.
Nesl a stále to nese velice těžce, nicméně je čas se přes to přenést a vydat se novým směrem. Tak by to mělo být… Rozumněli by si ale vůbec? Přeci jenom mohla by tu být jakási jazyková bariéra, jež by mohla znesnadnit komunikaci a vést k rozpletení vztahů. To přece nechceme že?
Dalším problémem by mohla být i, řekněme, pixelová nevyrovnanost. Je to trošku krkolomné označení, snad ale pochopíte z dalších vět, co mám na mysli. Mario žije v trošku miniaturním světě ve srovnání s Larou, tím pádem by jim mohli některé aspekty v jejich soužití vadit.
Kvůli tomu, že jsem gentleman, nebudu se dále rozepisovat a říkat, že přestože se s malým kašpárkem dá dělat velké divadlo, ale nic se nesmí přehánět. Ksakru, já jsem to řekl… No co už.
Navíc by se nevešla do jeho hradu…
NEPROŠEL
Pankrác
Po dalších průzkumech jsem zjistil, že to nebude žádná lahoda. Najít někoho ideálního pro tuhle samičku není zrovna med. Pak jsem ale přišel na zajímavou věc. Protiklady se přitahují!
A právě český (anti)hrdina je toho důkazem. Pankrác neoplývá inteligencí stejně tak není nejkrásnější.
Za to toho hodně zažil, z nuly se vyšplhal na cestovatele časem a na egyptského faraona. Laře by mohl imponovat už jen z její lásky ke starověkým relikviím, jež by jí Pankrác jako faraon mohl dopřát (bez dvojsmyslů prosím).
Navíc by se spolu nemuseli dostávat do ústních soubojů, protože Lara by Pankráce stejně neposlouchala. Koneckonců, tady by jazyková bariéra nevvadila, protože víme, že hry s Poldou byly přeloženy do několika jazyků.
Každý má své mouchy, kdybychom ale přivřeli obě oči, dali by se tihle dva zformovat do pěkného páru. Dejme jim čas…
A co vy? Koho byste dohodili Laře? Podle posledních poznatků se její kurz po poslední její hře značně vylepšil!
Tak tedy, můj takový menší, kapánek jiný článek je u konce. Pokud jsem urazil jakoukoliv část publika, moc se omlouvám a dodávám, že jsem to neměl v plánu. Nejsem sexista, zlá osoba a ani si nic nekompenzuju. Berte proto tento paskvil jen jako můj způsob, jak se expresivně vyjádřit.