Nejdříve se vám musím tak trochu omluvit, jelikož jsem nezačal zcela pravdivě. Tak zaprvé Naild nejsou jen čtyřkoly, ale to už trochu předbíhám! Za druhé nazvat Nail‘d arkádou tady není zcela namístě. Need for Speed nebo Blur, to jsou typické arkády. Ale dnes recenzovaný Naild nebo jeho přímí konkurenti Pure a Fuel tvoří vlastní žánr jakýsich hardcore arkád. Proč, si řekneme hned za chvíli, ale nejdříve se sluší si hru náležitě představit!
Kdo, kde, proč
Jedná se o dílko vydavatele Deep Silever a polských vývojářů z Techlandu. Zatímco prvního jmenovaného můžeme s klidným srdcem vypustit J, Techland je studio proslavené westernovou sérií Call of Chuarez. Takže jen málokdo by čekal, že se tito lidé i přesto, že k závodním hrám již v minulosti přičichli do podobného projektu pustí. Ovšem nemá cenu se zabývat jejich pohnutkami, prostě tady Nail‘d máme a basta! Jak jsem zmínil v úvodu, Nail‘d jsou bahnité závody na čtyřkolkách, popřípadě na motocrossových motorkách. Ale pokud by to byly jen obyčejné závody, naši pozornost by si tolik nezasloužily. Ovšem tvrdé závody z bodu A do bodu B jsou tady ozvláštněny, několikametrovými skoky. Někdy to tak vypadá, že větší čas strávíte ve vzduchu než na trati a to teprve začíná ta pravá zábava!
Chybovat je lidské, ale něco už je opravdu moc!
O pohon, této, dovedu si říct nestandardní závodní hry, se stará ChromeEngine 4, jež můžete znát i ze hry Sniper: Ghost Warrior, který po technické stránce vůbec nebyl špatný. A Nail‘d je na tom ještě o kousek lépe! I když nedosahuje grafických výkonů na úrovni Crysis, rozhodně se na to dá koukat. Zvláště pak efekty stříkajícího bláta nebo vody jsou hodně povedené. Nebo lépe řečeno se vám budou líbit prvních pár minut. Jejich cool řešení, kdy vám celou obrazovku zaprasí bláto či voda a vy už v tak nepřehledném prostředí máte prakticky nulovou šanci adekvátně reagovat na změnu podmínek na trati, vás za chvíli bude žhavit do běla a nějaký cool efekt vám bude ukradený. Snad jen přechod do černobílé barvy a rozmazání obrazu je vhodně využito u nitra a při závodění neruší.
Kvalita prostředí je dobrá, stromy vypadají jako stromy a lesní vegetace mě dokonce svou kvalitou i překvapila. Stejně jsou na tom i textury ve zbývající části hry. Jediným slabším článkem je zpracování motorek a čtyřkolek. Všechno je to na jedno brdo, chybí detaily jak stojů, tak jezdců. Není to žádný zásadní nedostatek, ale všimnete si toho a zamrzí to.
Mnohem horší dojem už ale zanechává kolizní model. Pokud nečekáte nic bůhví co jak propracovaného, pak tipujete správně. Ale to by nevadilo, kdyby alespoň to, co hra má, fungovalo správně. Naneštěstí si hra srážky hodnotí, jak se jí zachce. Jednou v bezmála dvouset kilometrové rychlosti napálíte do větrné turbíny a hra vás bez váhání pustí dál. Jindy, ale pouze škrtnete o větvi stromu ve velmi malé rychlosti a hra to vyhodnotí jako kritický náraz. Vlastně tak ve výsledku jen čekáte, jestli budete mít štěstí a pojedete dále nebo vám hra vystaví stopku.
No, a když už jsme u těch chybiček, neodpustím si ani výtku k prolínání textur. Někdy motorka do poloviny zapadne do země a vy se prostě seknete. Tak to už je, ale i na mně opravdu trochu moc a doufám, že tyto problémy vývojáři opraví patchem, protože to naprosto kazí zážitek z hraní.
Prostředí jedna báseň
Ještě, že něco zachraňuje samotná hratelnost, jež je ve své podstatě neuvěřitelně zábavná a návyková. Nejvíce k tomu přispívají geniálně navržené tratě. K dispozici dostanete 4 rozličná prostředí Řecka, And, Arizony a Yosemitského národního park. Zatímco lidi, starající se o technickou stránku, asi většinou v pracovní době pospávali, designéři se činili. Cesta se každou chvíli větví, neustále se objevují nové zkratky nebo vedlejší cesty a korunuje to skvělé využití prostředí k zakomponování skoků (která jiná hra vám umožní létat s motorkou ve 300 metrech nad zemí a pod sebou mít nebezpečně rotující větrné turbíny nebo horkovzdušný balón). A když už nepomohla ani příroda, nebáli se vývojáři sáhnout ani po umělých skokáncích a některých pozůstatcích lidské činnosti. Naskytne se vám tak možnost projet si třeba nefunkční větrací šachtu, havarované letadlo a nechybí ani jízda tunelem proti vlaku. Právě tyto momenty a ty úchvatné skoky vás zaručeně udrží u monitoru po dlouhou dobu. Nakonec ani nevadí, že těch 14 tratí připadá na 70 závodů. Právě naopak se jedná o skvělou příležitost k jejich prozkoumání a objevení dalších, dříve přehlédnutých překvapení.
Kdybych, ale chtěl na prostředí něco kritizovat. Nemůžu designérům prominout jeho stísněnost. Jednoduše udělali skvělý úzký pruh země na blbnutí a do těsné blízkosti tratě umístili neviditelné zábrany. Takže pokud například při velkorysých skocích jen o milimetr překonáte tuto hranici, hra vás bez milosti okamžitě oživí na zemi. Tak toto fakt ne!
Zběsilé závody
Na první pohled bije do očí absence příběhu nebo alespoň nějakého pozadí. Jako zápor to však nepovažuji, jelikož žádný příběh je lepší, než příběh špatný. Teď se, nicméně vraťme k závodění. Naild nabízí hned 4 druhy závodů. Kromě klasických na okruhy a z bodu A do bodu B, ještě přidává kaskadérský režim a časovou výzvu. V prvním jmenovaném, překvapivě nejde o triky. Protože ty vývojáři vypustili a rozhodli se hru zaměřit jen na závodění. Vašim cílem je nasbírat co nejvíce bodů, jež získáváte za projíždění branek s nitrem, vyrovnanými dopady na zem, jízdě po zadním kole a dokonce i likvidováním svých soupeřů. Smyslem časové výzvy pak je projíždění určených branek k získání dalšího času než vám vyprší ten stávající. Právě tento režim, je co se obtížnosti týče nejtěžší a několikrát mě pěkně potrápil. Jinak se obtížnost drží na celkem slušné úrovni a v počátečních závodech vás ještě nechá si zablbnout. Abyste se nenudili, jednotlivé tratě a módy jsou servírovány vždy s maličkou úpravou. Jednou tak máte neomezené nitro, jindy zase nelze narážet do soupeřů. Nejde o žádnou kdoví jakou změnu, ale určitě to postřehnete a možná i snahu vývojářů oceníte. Ovšem i tady stejně jako ve většině ostatních závodních her platí, že pokud se vám podaří se soupeřům ztratit, máte vyhráno!
Když jsem nedávno recenzoval H.A.W.X. 2 zmínil jsem se o arkádovém ovládání. To jsem, ale ještě nehrál Naild, protože ovládání tady je oproti ostatním hrám zeštíhlené na nezbytné minimum. Samozřejmě zůstala jízda všemi čtyřmi směry. J K tomu ještě hra přidává turbo a náklon stroje dopředu a dozadu. Ano opravdu jen sedm kláves a reálně jich vám navíc stačí jen pět. Dokonce chybí i ukazatel rychlosti. Prostě jen šíleně uháníte krajinou a o nic se nestaráte. Snad jen o zásobu nitra, jež vám hra překvapivě místo tachometru ukáže. O jízdních vlastnostech se nemá smysl zmiňovat, tušíte správně, že tady téměř žádné nejsou. Motorka respektive čtyřkolka drží zvolenou stopu jako klíště a neochvějně reaguje na ovládání, ať jsou vaše pokyny sebedivnější. Ale proč ne! Stěžovat si nemůžu, naopak tak hra připraví i několik komických momentů a jen potvrzuje své zaměření.
Zběsilou atmosféru ještě výborně dokresluje skvěle zvolený soundtrack. Jakási směsice metalových směrů na způsob kapely Slipknot v níž si vybere opravdu každý. Všechny skladby mají své místo a opodstatnění a co je nejlepší, dostalo se i na méně známé umělce, takže si třeba i obohatíte jako já hudební vzdělání.
Dokonce i něco navíc
Hra dokonce obsahuje i špetku RPG, pokud se tak tomu dá nadávat. Za vyhrané závody získáváte nové díly k motorce, jež by měly měnit její vlastnosti. V praxi jsem, ale nepostřehl naprosto žádnou změnu a ani ta kosmetická proměna není nijak radikální. Arkádové pojetí jednoduše nedává nějakým jízdním vlastnostem, jak jsem již zmínil téměř žádný prostor.
Co mě, ale překvapilo nejvíce je přítomnost achievmentů. Nejdeme jich rovnou 50 a jejich získání není nic jednoduchého. Určitě, ale mohlo dojít k jejich praktickému využití jako u her od Ubisoftu. Tak se jedná pouze o záležitost pro ty, kteří chtějí mít hru projetou na 100 %.
Hra dokonce nabízí i multiplayer. Ale z něj jsem byl mírně řečeno zklamán. Ne proto, že by byl nudný. Ba naopak nabízí všechnu tu strhující zábavnost z kampaně, které se přidáním soupeřů z masa a kostí posouvá ještě o stupínek dále. Problémem je počet hráčů. Za celou dobu recenzování jsem hrál všehovšudy dvakrát, jelikož se mi ve zbývajících případech nepodařilo najít žádné servery k připojení. Nevím, jestli to byla chyba mé redaktorské verze nebo je tomu tak opravdu všude a multiplayer zeje prázdnotou. Pokud ano, je to minimálně politováni hodné.
Po celou dobu hraní a psaní téhle recenze jsem přemýšlel, jestli Nail‘d označit za budget či nikoliv. Pravdou je, že hra celou dobu balancuje někde na hraně, ale nakonec mě dokázala přesvědčit, že zas tak špatná není. Sice nevyniká po stránce grafické a už vůbec ne po stránce technické. To zbývající však tvoří v jádru kvalitní hru, jež si trochu pozornosti zaslouží a na občasné zahrání je jako stvořená. Dokonce se snaží přinést trochu inovativní pojetí závodění, a když bude v budoucnu fungovat i multiplayer, hodnocení se doplazí ještě výše.
Recenze
Nail´d-Recenze
Opravdu arkádovější záležitost jsem dlouho nehrál a pochybuji, že mě to v nejbližší budoucnosti čeká. Celkové minimalistické pojetí dělá z Nail‘d hru, kterou si večer pustíte po náročném dnu a budete si užívat krystalickou zábavu a relax. Pokud vám to ke štěstí stačí, a odpustíte kvůli tomu i trochu závažnější chybky, jedná se o nejlepší volbu z mnou vytvořeného žánru hardcore arkád.
Líbí se nám
- soundtrack
- hratelnost a pocit z jízdy
- skvěle zpracované prostředí
- achievmenty
Vadí nám
- technické zpracování
- multiplayer
- pro někoho příliš arkádové
- malé využití některých prvků