„Jsme Aperture Science, děláme co musíme, protože můžeme. Pro dobro nás všech. Není čas na to, litovat chyb. Věda jde dále a ty jí sloužíš se zbraní pro lidi, kteří jsou stále ještě naživu.“
Z tohoto úryvku songu Still Alive z prvního Portalu je zcela jasné, jakou ideologii Aperture Science razí. Aby taky né, když tento podivný ústav řídí obří počítač s pekelnou chutí vás zabít. Respektive řídil, jelikož jste to byli právě vy, kdo GLaDOS trochu přistřihl křídla. Alespoň to tak na konci prvního dílu vypadalo, nyní je však znovu zpět ještě ve větší síle …
Překvapivá pohádka
Pokud si myslíte, že pohádky neexistují, dobře poslouchejte, jelikož příběh vzniku prvního dílu této skvělé logické hry pohádkou rozhodně je! Původní myšlenka totiž pochází ze studentského projektu Narbacular Drop, jehož si lidé z Valve vlastně všimli zcela náhodou. Velice dobře tito staří harcovníci odhadli skutečný potenciál myšlenky a rozhodli se ho přetvořit v něco ryze komerčního. První Portal byl však pouze test, na jehož vývoji pracovalo deset lidí. Ale deset, zatraceně talentovaných lidí, jež stvořili legendu. Legendu, která žije ještě i čtyři roky po vydání a pořád má neutuchající podporu fanoušků, jenž neustále vytváří nové a nové mapy. Tím, co hře všichni vyčítali, byla její délka, to jediné se na hře nepovedlo. Nyní se však tvůrci dušují, že i tuhle poslední bolístku odstraní první plnohodnotná hra s číslovkou 2.
Budoucnost opět není růžová
Pokračování nás tedy vezme o několik let, snad i desetiletí dopředu oproti původní hře. Není jasné jak, ale naše němá, bezejmenná hrdinka přežila celou dobu bez úhony a nyní se chce konečně dostat pryč z útrob komplexu Aperture Science. Naneštěstí, se společně s námi probouzí i GLaDOS a boj o přežití může začít znovu.
Nejdříve, ale je nutné provést kompletní rekonstrukci laboratoří. Příroda si totiž vzala spět, co bylo její a nyní je celý polorozbořený komplex protkán bujnou vegetací. Právě toho zasazení hry využili skvěle designéři a vytvořili znovu nádherné prostředí futuristických laboratoří, jen již v trochu pokročilém stádiu rozpadu. Vy, jako hráč pak postupem času máte možnost sledovat fascinující průběh obnovy vašeho vězení. Dokonce i čas od času trochu pozměníte sympatickými detaily vzezření úrovní.
A co takhle společnost
Když však GLaDOS načerpala novou sílu, ani vy nezůstanete na celou věc zcela sami. Společnost vám bude dělat orb Wheatley. V podstatě se jedná o menší kouli, jež se může pohybovat výhradně po kolejničkách protkávajících celý komplex. Ano, někomu už možná začíná svítat. Wheatley je skutečně stejný, jako ty koule, kterými jsme svého času zlikvidovali GLaDOS. Nyní se však ukazuje, že jich je mnohem více a bez jasného vůdce, se tyto koule s vlastní osobností a rozumem chopili jednotlivých zón Aperture Science.
Jelikož byl první díl i vtipnou hrou, nemůže být dvojka jiná. Kromě GLaDOS, by měl být hlavním tahákem právě Wheatley. Ten má svou typickou a nezaměnitelnou osobnost a už jen konverzace s ním, by měla být zážitek. Tato koule je klidně schopna, urazit v jedné větě třikrát veškeré lidstvo, vytknou vám váš zápach a nakonec vás po tom všem požádat, abyste ho přenesli na druhý konec místnosti. A kdyby náhodou zklamal náš orb, pro vtipnou hlášku přece nikdy nejdou daleko automatické střílny.
Jak jsem, ale zmínil výše, bude sloužit i jako šikovný pomocník. Vzhledem k tomu, že zná náš malý přítel každý kout laboratoří, hodí se skvěle jako průvodce a technik v jednom. Díky své unikátní konstrukci se může včlenit do jednotlivých ovládacích panelů a nahackovat ovládací terminál, či otevřít, jinak nepřístupné prostory.
Nové hračky
Že vám to přijde málo? Nebojte, Valve ještě nikdy nezklamalo a má toho připraveno po hratelnostní stránce mnohem více. Vlastně zůstane celá koncepce prvního dílu, proč taky zahazovat něco, co skvěle funguje. K úspěchu, už ale nestačí, jen předvést to samé, a proto vývojáři přivádějí na světlo nové hračičky.
Nejvíce se budou asi využívat různě barevné tekutiny s unikátními vlastnostmi. Prozatím nám tvůrci představili dvě a osobně nepředpokládám, že by se objevila ještě další. První kapalina červené barvy, dokáže výrazně zvýšit vaší rychlost a tím i šanci na delší skok. Modrá se pak zaměřuje výhradně na skokanské schopnosti. Jedná se o pružnou látku, jež vás jednoduše odrazí výše, nebo dále, než je běžné.
Pozadu, ale nehodlá zůstat ani tunel silového pole, jež zpomalí pohyb, jak vás, tak i ostatních předmětů. Navíc může skvěle posloužit jako výtah a v příhodné kombinaci s barvami budete téměř nezastavitelní.
Dvojka samozřejmě nabídne ještě mnoho dalších inovací, namátkou například vystřelovací plošiny či krychli, která umožní nasměrovat laserový paprsek dle potřeby. Kompletní suchopárný výčet všech novinek, zde provádět nebudeme. Ostatně, stejně je lepší to vidět v pohybu, než číst obšírný popis.
Ve dvou se to lépe táhne
Kromě, nepochybuji výpravné singleplayerové kampaně, jež by měla zabrat něco okolo 10 hodin. Ano, slyšíte dobře, konečně to vypadá na konvenční hrací dobu. Ale to ještě není všechno! I vývojáři z Valve vědí, že socializace a hraní online dnes letí a rozhodli se do hry zabudovat i působivý co-op. To znamená další desetihodinovou kampaň ve dvou hráčích. Každý počtář, už tedy ví, že prim bude hrát použití až čtyřech portálů najednou. A sladit všechno správně může nějakou chvíli trvat. To znamená, že pár smrtí vás asi nemime. I když jsou slíbeny tuny dorozumívacích gest nebo funkce laserového ukazovátka.
Ani hra ve dvou nebude postrádat atmosféru. Vžijete se totiž do rolí dvou robotků, Atlase a P-bodyho, jednoho podsaditého a tlustého, druhého zase štíhlého a nezvykle protáhlého s cílem přejít spolu úroveň. Nečekané :). Ovšem, ani zde nechybí GLaDOS, a dokonce se vás snaží přinutit svého spoluhráče bez milosti zradit. Jak to dopadne je jen, a jen na vás. Samozřejmostí bude možnost změnit barvu robůtků a jimi vytvořených portálů. O klidné hraní se pak bude starat léty prověřená služba Steam, se vším, co k tomu patří.
Aby se nedostavil stereotyp, měly by být jednotlivé prvky dávkovány postupně s exponencionálně vzrůstající obtížností. Ale diplomy z matematicko-fyzikální fakulty teď nechte stranou. Obtížnost by měla být nastavena tak akorát, aby vás potrápila, ale neuvařila vám mozek.
Zase o stupeň lepší hra
Asi vás nepřekvapí srdce, jež celou tu podívanou pohání. Ano, jedná se o upravený Source Engine, tedy téměř to samé, co mělo poslední L4D2. Jak jste si, ale mohli všimnout z obrázků a videí, Portal 2 dostal mnohem slušivější grafický kabátek. Troufnu si říct, že nyní vypadá skvěle a v kombinaci s úžasnou atmosférou a stylem může hravě soutěžit i se zdánlivě technologicky vyspělejšími hrami.
Mimo, už zmíněných, hlavních pilířů hratelnosti, nabídne druhý Portal i pár příjemných drobností. Říká se, že hudba tvoří polovinu hry. I když zvukově první díl nijak nevynikal, minimálně ústřední píseň Still Alive od Jonathana Coultona se stala kultovní záležitostí. Proto není divu, že i ozvučení Portalu 2 bude mít na svědomí tento člověk a tentokrát se má jednat o něco více, než jen o jednu písničku.
Vlastně ikonickou a legendární se nestala pouze píseň, ale i třeba typická růžová kostka se srdíčkem, nebo hláška „The cake is a lie.“ Překvapivě, až na výjimky se hodlá tento díl od odkazů svého předchůdce distancovat a vytvořit něco kultovního sám.