Nedávno se ke mně dostal článek s názvem „Očekávaný PORTAL2 je zde – opět novináři hodnotí výrazně výše než uživatelé?!“. Šikovní googlisté si ho určitě najdou a přečtou. Nechci narážet na bulvárnost tohoto článku, spíš mi jde o myšlenku v něm vloženou. A tedy o to, proč novináři hodnotí jinak než uživatelé.
Dobrý recenzent musí ke hře přistupovat pokud možno co nejvíce nezaujatě. Být schopen oprostit se od prvonázorů a objektivně zhodnotit hru, je to, co odděluje recenzenta od pisálků. Recenzent si prostě sedne (nebo se natáhne do pohodlného gauče) a s myší nebo gamepadem v ruce se vrhne na hru. Zahraje si jí, projde všechny její možnosti, a na čistý list papíru sepíše proč a v čem je hra dobrá nebo špatná, může přidat osobní dojmy, jak se mu hrála, nebo použije nějaké přirovnání. Připíchne visačku s procentuálním hodnocením, zabalí do krabice a šup s tím na web.
Vše jde hladce až do okamžiku, kdy danou recenzi navštíví zvláštní druh čtenáře – ignoranta. Ten si sjede na výsledné hodnocení, a buď se recenzent trefil do čtenářovo požadavků, a čtenář bude šťastný a možná si recenzi i přečte, nebo se autor netrefil, čtenář se rozběsní a jde si stěžovat do diskuze, že je daný recenzent podplacený, že za tak vysoké hodnocení musel dostat nové auto, dům, ostrov, bůhví co ještě a že se čtenář na dané stránce už neukáže. (bohužel ukáže a bude prudit dál)
Dostatek tohoto druhu čtenářů se vyskytuje všude, troufám si tvrdit, že se jejich počty pohybují jen v řádu procent, ale i tak dovedou napáchat mnoho škody. Problém pak je, když dáte čtenářům možnost, aby udělili hře hodnocení podle sebe. Většina dokáže hru ohodnotit správným způsobem a vše je v pořádku, dokud nepřijde čtenář – ignorant. Ten, rozzlobený z hodnocení v recenzi, sáhne po co nejmenším hodnocení, napíše co nejmíň vypovídající komentář a hrdě takovéto hodnocení odešle. Když pominu to, že každý má mít svobodu vyjadřování, ať už to znamená hlásání spásných myšlenek nebo kydání hnoje, tak právě kvůli takovým to ignorantům se nedá brát čtenářské hodnocení vážně.
Když se budeme držet původního článku, na který tak trochu reaguji, a podíváme se na hodnocení na serveru METACRITICS u hry PORTAL 2, zjistíme, že průměrné čtenářské hodnocení je 7.7 bodů složeno z 1086 hlasů (z toho 829 pozitivních a 222 negativních). Většina negativních komentářů je jen o tom, že hra jim přijde moc těžká, že prostředí je hnusné nebo že nechápou, proč to není zadarmo. Na druhou stranu u pozitivních komentářů najdeme názory jako „nejlepší hra od Valve“ a většina se jich nese v podobném duchu, což je také špatně, protože pokud bychom hodnotili jen v rámci Valve, tak jde PORTAL 2 ohodnotit jako jejich nejlepší hru, ale pokud budeme brát celou herní scénu, tak hru musíme konfrontovat i s jinými, pokud možno podobnými hrami.
Je důležité také zmínit to, že procentuální nebo jiné číselné hodnocení je pouze POUZE orientační. Když CRYSIS 2 ode mě dostal 93%, tak to neznamená, že je to lepší hra, jako třeba SHIFT 2, který dostal o procento méně. Je totiž důležité číst verdikty, ten krátký odstavec u většiny recenzí, ve kterém je do pár slov shrnuto vše podstatné.
Proto mi nad hlavou bliká vykřičník s otázkou. Má čtenářské hodnocení pro čtenáře nějakou váhu? Má vůbec pro někoho váhu? Čtenářských hodnocení jsou na každou hru stovky i na každém lokálním webu. Prohrabat se takovým množstvím dat je pracné, náročné a informační hodnota je veskrze malá. Pokud budeme ignorovat čtenářské verdikty, dostaneme zase pouze hrubá orientační čísla, pro která neexistuje společná tabulka, která by určovala, že 50% je hra průměrná, že hra se 70% bude bavit všechny hráče daného žánru atp. Každý server a každý čtenář hodnotí podle vlastní tabulky.
Rozloučím se s vámi citací komentáře čtenáře onoho nezmiňovaného webu: „Tak co k tomu rict, tu v diskuzi jsou rozpoluplne nazory, takze si budu muset udelat obrazek sam.“
