Už asi většina viděla první 14min. gameplay z L.A. Noire. Já ano, a to, co jsem viděl mě donutilo udělat menší preview o prvním dojmu.
Osobně mám z Noire takové smíšené dojmy
-(Trochu jako z GTA IV, že by spojitost?)
Každopádně, prvních pár minut mě nadchly, pár posledních minut mě ale z euforie zase posadili na křeslo.
Víte, Rockstar, jakožto každá herní celebrita, má své specifikace ‚výroby‘. Svoje nepatrné zlozvyky ve hře zanechá, a zkušený hráč je pozná na kilometr. A má je i L.A. Noire? Jistě že.
Pohyby byli už ze začátku (vozidla, lidé, prostředí) zcela realistické. Z tohoto pohledu se díváte spíš na film, než hru. (pořád jsem v euforii) Všechno je tak, jak má. Klasický začátek každé detektivky – prohrabání pár popelnic, staré vzpomínky, stříkance krve na zdi, vražedná zbraň …
Vše je opravdu ve velkém stylu spracováno, a R* za tím vším dělá, jakoby nic, že je to normálně od nich tak skvělé vždy. Ale pak narazím. (au! Jsem na židli)
Přímý kontakt, a nemyslím tím jen boj (ačkoliv, jiného kontaktu snad ani nejde, kromě výslechu, dosáhnout), je velice … no ve stylu R*. Máme tu jednotlivé pohyby, které ovšem ve výsledku zas tak plynulé, ani hezké oproti zbytku nejsou. Trhané pohyby rukou, inteligence protivníka a opakované chvaty. To prostě není v pořádku.
Ale co, nejsme v ulicích Liberty City
, kde se bijeme na každém roku.
Můžeme tedy boje nablízko vyškrtnout ze seznamu podezřelých.
Klady ale převyšují zápory, a to tvrdě. DepthAnalysis Motion Scan (vychytávka, díky níž je L.A. Noire špička ledovce), která do hry dodává reálné obličeje do hry, vás nechá v úžasu ještě dlouho po dohrání. Tato jiskra zažehla postupně celou atmosféru, která vás přisaje k monitoru(či televizi).
Pixely – čím víc, tím líp
Nejvýstižnější přirovnání k vizuální a příběhové linii hry je asi Heavy Rain. K hratelnosti obecně nejvíce pasuje nejnovější GTA. Máme tu tedy takový mix, který je ale zároveň zcela originální. A to ze všech těchto stran.
Hledání ztraceného … důkazu
Prohledávání místa činu je ale jiná podívaná, máme zde možnost zdvihnout předmět, prohlédnout si ho a pak o něm napsat do zápisníku. Později velice užitečný rychlí pomocník při vyslýchání. Předměty, které zvedáme, nám občas připomenou staré časy, nebo bleskové myšlenky. A tak se stává z L.A. Noire opravdový film. Nebojte, taky si občas zahrajeme.
Z prvního gameplaye jsem víc nepobral, takže je to vše.
