Abych si oddechl od Portalu 2, a částečně se zbavil své závislosti na něm, zapnul jsem z plochy téměř dva roky starou hru. Moje očekávání bylo takové, že hra po mě nebude vyžadovat myšlení a nechá mě se u ní odreagovat. První bod se splnil až moc, zato druhý byl víceméně vypuštěn.
Zábava? Co to je?!
Hned první minuty hraní singleplayeru mě překvapily. Dostal jsem na výběr jednoho ze dvou válečníků (elf nebo Rohanský voják) a vrhl se na obranný val Helmova žlebu. Krátká ukázka víceméně převzatá z druhého dílu Pána Prstenů se pokoušela o nastolené pěkné atmosféry a částečně se jí to podařilo. Ovšem hned co jsem se octl se svým panďulákem ve hře, atmosféra se vypařila. Žlebová zeď byla prakticky prázdná, chráněna asi 15-20 počítačově řízenými spojenci. „Davy“ Uruk-haiů se hnal k žebříkům a já jsem se staral o jejich eliminaci. Nuda, nuda, nuda… Většina z nich spadla na druhou ránu.
Postupně, jak jsem se prokousával nepříliš záživnou kampaní, dopracoval jsem se k vcelku velkému množství bossů, kteří byli o něco silnější než klasický „kanonenfutter“. Pravděpodobně měli prodloužit „herní zážitek“, ale spíše prodloužili moje utrpení. Díky nim se konce misí prostě nedostavovaly. Zkrátka řečeno: hra prakticky neobsahuje zábavné části, pouze tupé kosení tupých nepřátel, za něž ani nedostáváme XP a jedinou „odměnou“ nám je, že si můžeme zahrát další level.
Systém respawnů v singelplayerové kampani? Teď už to jde!
Další podivnou součástí hry mi přišel systém respawnů. Pokud tedy kdekoli zemřete, máte možnost se respawnout na nejbližším spawnovacím fleku. Na jednu stranu se jedná o zajímavou inovaci, která zkrátí vaše herní utrpení, ale na druhou si právě tímhle autoři odstranili cestu k pěknému RPG. Tahle hra je totiž vše, jenom ne RPG. Vaše postava se nevylepšuje, nemáte nová komba a nové zbraně, pouze pořád ty samé třídy a pouze občasná hra za hrdinu lehce vybočuje ze stereotipní řady.
Herní třídy v podání Pandemic Studios
V minulém odstavci jsem zmínil třídy, teď je na čase věnovat se jim více. U každého národa (Skřeti, Uruk-hai, Gondor, Rohan) máte na výběr ze čtyř tříd – Střelec, bojovník, průzkumník a mág. Tohle je nejhorší věc, ke které v průběhu hry dojdete. Asi všem došlo, že střelec střílí šípy, ovšem asi málokomu přijde rychlost střílení realistická. Střelec je vlastně takovou špatnou obdobou Chucka Norrise. Je schopen během pár minut vystřílet desítky šípů a trefí se vždy přesně tam, kam umístíme kurzor. O poznání realističněji je ztvárněn bojovník, který má v ruce bytelný meč a mlátí kolem sebe na všechny strany. Další třída – průzkumník – se vyznačuje tím, že její příslušníci mají záviděníhodnou schopnost postupovat po určitý čas vstříc nepříteli nespatřeni. Poslední a dle mého názoru nejvíce zkaženou třídou jsou mágové. Mají možnost sesílat bojová a léčivá kouzla, ale myšlenka skřetí nebo rohanského mága mi přijde absurdní. Opravdu tihle tvorové naprosto nezapadají do Tolkienova světa a hru kazí. Jistě, mají své opodstatnění, ale prostě sem nepatří.
Multiplayer, který vám dovolí alespoň trošičku se bavit
Opravdu, multiplayer je snad jedinou světlou stránkou hry. Není to nic světoborného, ale alespoň zvedá tuhle hru z prachu o něco málo výš. Hraje se se dvěma týmy, v nichž je nutno využít spolupráce všech tříd k vítězství. Víc se multiplayerem zabývat nebudu, je to takový nepodařený pokus o Vietcong Multiplayer a netřeba popisovat ho dál.
Grafická stránka hry aneb Jak to všechno vypadá?
Grafika není zlá, nejedná se o nějaký úžasný herní engine, ale je lepší než celý zbytek hry dohromady. Postavy jsou vcelku pěkně vymodelovány a textury také nejsou zlé. Také prostory a lokace jsou vcelku propracované a plné různých objektů. Ovšem jen pár z nich je zničitelných. Krátce a dobře: grafika mě donutila přehodnotit celou recenzi a dojít k názoru, že i když něco vypadá nádherně, neznamená to, že je to dobré. U her by mělo jít o to, jestli jsou nebo nejdou zábavné. A tahle zábavná není.
Recenze
Lord of the Rings: Conquest - přesně takhle by to Tolkien nechtěl
Pokus o vytvoření pěkné akční hry z prostředí Pána Prstenů se nepovedl. Nezbývá tedy než popřát autorům hodně štěstí do příštích pokusů a zase se vrátit k osvědčeným peckám v podobě Crysis 2 a Portalu.
Líbí se nám
- Nepříliš zlá grafika
- Vcelku zábavný multiplayer
- Respawny
Vadí nám
- Málo zvláštních výhod každé ze skupin
- Žádná nová komba a schpnosti
- Nudné souboje
- Herní třídy
- Hratelnost