Ač nerad, musím se vám hned z kraje dnešního dopisu přiznat. I já jsme pouze člověk a jako takového mě na mém putování taky sem tam stihnou nějaké ty zdravotní problémy. Konkrétně jsem teď nějak často začal upadat do stavu latence. Ze světa Ashanu mi pak přímo před očima mizí celé stavby, ale i stromy či skály. Jako kdyby se na pár vteřin textury některých předmětů prostě vypařily. Slava mě však ujistil, že je to jen chvilkové omámení z bitvy a doporučil mi odpočinek.
A tak jsem se octl ve špitále, kde mě vějířem ovíjejí sličné kněžky a vůbec mám jen tu nejlepší péči. Aby taky ne! Vždyť se jedná o úplně novou stavbu. Slava totiž konečně našel schopného architekta, který nám umožnil ve včera dobytém městě vybudovat pár nových staveb. Konečně tak do naší armády začali přibývat i normální vojáci, a ne jen prostí sedláci, co ani meč v ruce neudrží.
V podstatě teď nemáme na bitevním poli problém a dobývání nám jde jedna báseň. A co teprve ty řádové sestry, jež dokonce umí léčit zranění přímo na bitevním poli. Asi si jednu pozvu na večer k lůžku a uvidíte, jaký hned budu čipera.
Ale neodbíhejme od tématu. Určitě všichni bažíte především po krvi a střevech nebožáků, co se Slavou zkřížili meč. Musím přiznat, že jsem byl až okouzlen, jak mistrně klouček potlačil rebelující velitele a ještě se vypořádal s pohanskou hrozbou jako by nic.
Holt už nám konečně chlapec povyrostl a i to jeho magické mumlání již je k něčemu dobré. Jasně, že mu jeho vladařskou roli značně usnadňuje nová doba, která již není na panovníka tolik náročná. Oproti svým předkům, Slava disponuje menším počtem nerostných surovin a taky kolem sebe má místodržící, na které se může spolehnout. A že je to potřeba. Vždyť budov jsme na své cestě již zahlédli tolik, že je ani já se svým vzděláním nespočítám a to už je co říct.
Ovšem zprávou dnešního dne je rozhodně moje povýšení. Slava mě za mé hrdinské výkony na bitevním poli povýšil do šlechtického stavu a navíc jsem se stal jeho prvním rádcem. To koukáte, co? Pokud tak za pár staletí narazíte na vládnoucí dynastii Wolfíkovců … Ehm jo, máte pravdu. Taky se při vyslovení toho jména popadám za břicho, ale dočkejte času a budou se před mými potomky klanět celé národy.
Každopádně jsem tím maximálně potěšen. Život si v roztodivném kraji Ashanu rozhodně představit umím. Ostatně, kdo by nechtěl žít v říši plné oslnivých stvoření, jako jsou vodní nebo ohniví elementálové či Gryfové. A to už za to rozhodně stojí.
Navíc, kdyby mě život prostopášného šlechtice náhodou přestal bavit, vždycky se tady jednou za pár let zjeví démoni, kterým je potřeba pořádně nakopat zadek a to já přece děsně rád. Ale nemusíte smutni. Poštovní holubi cechu Skype, mě znovu a znovu přesvědčují o své užitečnosti, takže spojení na mě bude pořád.
Další obrázky z bety naleznete v galerii.
Daniel „WoLf-Cz“ Kremser
