Zdravím všechny pařmeny, pařmenky a…. další z jiných světů. Rád bych se představil. Mé krycí jméno je Mr.Triboniophorus Tyrannus a tohle je můj první článek. Chtěl bych už dělat něco jiného než honit myš, tak radši budu psát o mích názorech, myšlenkách, o hudbě a hlavně o hrách. Určitě mi tohle pomůže někdy v budoucnu. Tak hurá do toho. Prosím omluvte mé chyby. Předem varuji 🙂
Začneme o jednom malém hrdinovy, který byl kdysi dávno na vrcholu slávy. Určitě herním veteránům jméno „Spyro“ něco říká že? Ale proč vlastně o něm? Protože díky němu jsem dostal velkou zálibu k poslouchání a vytváření muziky, v malování, animování a hlavně zálibu ke hrám. Hry chápu jako druh umění a chci se od nich něco přiučit a zapamatovat si skoro všechny nejzajímavější momenty a draci jsou bezva ne?
Spyro byla má první hra v šesti letech a hrál jsem ho neustále. I když jsem ho dohrál, tak jsem ho začal hrát znova na novo. Díky opakování některých úkolu a dialogu jsem se naučil trochu rozumět angličtině a mohl jsem tátovi pomáhat s překladem v jiných hrách. (další důvod, že hry nejsou ztráta času.) Bohužel nic netrvá věčně a Ps1 mi táta prodal. Po několika týdnech si koupil počítač a málem jsem zapomněl, co jsem kdysi hrával. Po několika letech jsem náhodou našel videa o něm a jeho změnách, které se mu po několika letech staly. Některé mě potěšily, trochu šokovaly i zklamaly.
Pro lepší pocit z psaní jsem si musel zahrát originály a musím uznat, že jsem byl úplně levý bez joystiku, ale bavilo mě to, jako za starých dobrých časů, i když jsem první a třetí díly hrál nedávno. Nejdřív začnu se studiem Insomniac.
Studio bylo založeno okolo roku 1994 v Californii. První hrou, kterou se mohou chlubit je Disruptor. Je podobná Doomu, ale nacházíte se někde ve vesmíru a využiváté své zvláštní schopnosti jako třeba lifesteal, štít apod. Skočíme rovnou do roku 2002, kdy se jim opět povedlo stvořit jednu z ikon herního průmyslu. Hlavním maskotem PS2 se stali nerozlučitelní kamarádi Ratched & Clank, kteří musí zachraňovat galaxii před padouchy. Ratched & Clank se mohou pyšnit s velmi pestrou škálou exotických zbraní a zařízení. Insomniac umí být i vážné a v roce 2006 vytvořili Fps pro PS3, Resistance, která začíná v roce 1951, kdy neznámý druh vetřelců zaútočí na Velkou Britanii. Hra se velmi povedla a dočkala se i dalších dílů.
The Adventure Begins…
Psal se rok 1998 a tímto datem se narodila hra „Spyro The Dragon“. Charakterem je to energický, bystrý, zvědavý a statečný dráček. I když je malé postavy, nebojí se postavit proti větším a silnějším. Správně měl být zelený, ale často splýval s trávou, tak vývojářům napadla netypická barva. Fialová. Měl i velkou šanci stát se nejroztomilejší herní postavou při vyhlašování Ps1 maskotů, ale kritici ho přirovnávali k velkému štěněti a oslu nabarveno na fialovou. Řekli:“Je roztomilý, ale ne nechutně roztomilý“. Hra je prostá. Běháte, skáčete, uhýbáte ranám, sbíráte předměty, nic neobvyklého, ale ta hra má něco v sobě, nějakou špetku zvláštní magie.
Příběh začíná v dračím světě, kdy hlavní záporňák ,Gnasty Gnork, promění všechny draky v krystaly, protože ho jaksi pomlouvali, ale jenom jeden dokázal uhnout kouzlu kvůli svému drobnému tělu. A tady začíná vaše první dobrodružství. Procházíte dračím světem, nacházíte všude po zemi roztroušené diamanty, osvobozujete své přátele, chytáte zloděje vajec a hlavně zapalujete všem nepřátelům pozadí. Při tom všem vám ještě pomáhá věrný přítel jménem Sparx. Je to vážka (anglicky Dragonfly. Jaká náhoda že?), která toho moc nenamluví a jenom si pro sebe bzzzzzuká, je to takový ukazatel zdraví a jeho hlavním úkolem je sbírat diamanty. Každá oblast je různorodá a bude navštěvovat bažiny, pouště, magický i snový svět. Budete potkávat i různá stvoření, čaroděje či stroje, kteří se vám snaží co nejvíc ublížit, ale spíš si ublíží samy sobě. Po prozkoumání každého portálu si můžete vyrovnat účty s Gnorkem. Po rychlém boji se vracíte jako hrdina a jestli jste všechno sbírali a dosáhli jste 100%, tak můžete v klidu otevřít portál s ještě větším pokladem.
Druhý díl se nazývá „Spyro: Ripto´s Rage“ V Americe „Gateway to Glimmer“. Spyrovi už leze na nervy dlouhé deštivé počasí a rozhodne se, že si udělá malou dovolenou na pláži. Mezitím v Avalaru Profesor nechtěně přivedl do své země nezvanou osobu nebo něco mezi dinosaurem a nervním trpaslíkem Ripta. Ten se ihned korunoval vladařem, a jakožto každý zlý mini prcek, musí mít u sebe bodyguardy. Crushe a Gulpa. Když Spyro prolétl portálem, tak místo pláže musí opět zachraňovat svět. Ve druhém díle se naučíte novým dovednostem jako třeba plavání, lezení po stěnách a svou hlavu. Seznámíte se i s novými charaktery. Se sympatickou Faunkou Eloru, která vás seznamuje s okolím. Trochu tvrdohlavého a hravého geparda Huntera, který se chce jenom předvádět, hluboce zamyšleného Profesora, který si pro zábavu počítá stáří vesmíru a nakonec opravdu chamtivého medvěda MoneyBagse. Tenhle medvěd vám bude sát krev, to vám garantuji. S ním se dohodnete jenom přes diamanty, které tu budete muset opět sbírat. Hlavním úkolem je nacházet magické orby pro otevírání portálů, pomáhat nebohým obyvatelům v nesnázích a nakonec porazit úhlavní nepřátelé. Po porážce Ripta si Spyro konečně vychutná svou zaslouženou dovolenou.
Třetí, ale i poslední díl od studia Insomniac se nazývá “ Spyro: The Year Of Dragon“(v roce 2000 byl opravdu rok draka, žádná náhoda) Doba, kdy se líhnou dračí mláďata. Určitě si říkáte, že se stane něco špatného. Máte pravdu. Všechna dračí vejce ukradne žákyně Sourceru Bianca s malou pomocí pomocných nosorožců. Bohužel všechno je jen na vás, protože jediná cesta vede přes králičí noru a ta je pro všechny příliš malá, ale vy a Hunter se tam krásně vejdete. Při svých cestách budete potkávat dobrého (sarkasmus) kamaráda MoneyBagse. Ten pracuje pro Sourcer a má na starosti hlídat neposlušná stvoření jenom do té doby, pokud mu nezaplatíte. Vysvobodíte klokaní slečnu Sheilu, tučňáka sgt. Byrda s anglickým přízvukem, velmi inteligentního i silného yettiho Bendlyho a nakonec trochu vymaštěnou opici Agenta 9 s tendencí střílet na všechno, co se hýbe. (To víte. Být několik týdnu v kleci není lehké). Vysvobozené postavy můžete ovládat a každá má své specifické vlastnosti např. Sheila dokáže skákat do velkých výšek, Byrd zase umí létat i střílet naváděné rakety, Bendly se svým ledovým palcátem nenechá kámen na kameni a Agent 9 se svou přesností střílet lazerové paprsky z pistole. I Sparx dostane šanci vložit svá pomocná křídla k záchraně vajec. Bianca mezitím zjistí skutečné plány Sourceru, která se snaží všem drakům ukrást křídla pro svou moc, a bude se snažit vám pomáhat ji zastavit.
Tak, začátek máme hotový a teď.. ale počkat. Zapomněl jsem na to nejdůležitější! Kvůli tomu jsem si na něho vzpomněl a nutí mě najít si pořádný music maker. Ano, je to muzika. Asi si říkáte, co je na tom tak zvláštního? No, Já jsem typ člověka, který má děravou hlavu na všechno a neví, co se včera stalo. Ale ten zvláštní a osobitý styl se mi zasekl hluboko v mozku a stále tam ještě bydlí. Nejvíce si pamatuji na druhý díl. Každou skulinu, gem, písknutí, drobek a další zbytečné detaily. To všechno jsem si vzpomenul jenom na základě pár melodii a to jsem neslyšel už 11 let. Něco na tom asi bude, hmmm? Kdybych to řekl obrazně. Insomniac vytvořilo tělo, ale Stewart Copeland vdechl tomu prázdnému tělu duši, protože…
Music for my ears
Není složitá a dobře se poslouchá. Kombinace magických zvuků, cinkání, piana, různé druhy kytar, bass-kytary, bubny a s pomocí trochu improvizace stvořit něco, co hře přímo padne i vytváří jí. Má tendenci být rychlá, až povzbuzující pálit všem zadky. Tohle se nejvíce vyskytuje v prvním díle, u dalších už je skoro relaxační. V každé oblasti uslyšíte něco jiného a nebo trochu předělané. (Kvůli hudbě jsem si hodně oblíbil Neverhood, Bastion i Alice Madness.) To všechno udělal sám Stewart Copeland, bývalý bubeník kapely The Police. Nevím jak vám, ale mně se tenhle soundtrack docela líbí..
Adventure continue
Insomniac se rozhodlo dělat na něčem jiném a ponechala jeho práva Univerzalu. Tím začíná, skoro, smutné období. (Podobné se stalo i s Crashem Bandicootem od studia Naughty Dog.) Navštívil hodně studií, ale málo z nich se opravdu držela kořenů a tím pádem se některé díly moc neproslavily. Trošku mi to připomíná předávání horké brambory. Zakusil změnu vzhledu, charakteru, příběhu, dabéru i herního stylu. Bohužel už jsem žádné jiné díly nehrál, ale vytvořil jsem si verdikt, který potřeboval hodiny strávené u gameplayu, čtení příběhu, poslouchání soundtracku i zhlédnutí komentářů jiných.
Spyro Enter The Dragonfly Od studia „Check Six Games“. Už pro Playstacion 2 a další herní konzole. Dobré na této hře je, že Copeland ještě souhlasil s vytváření muziky. Toť vše. Tvůrci se na to, s pominutím, vybodly a odflákly. Dlouhé loudování, chyby, pár cut-scénu, hrozný dabing a animace. Jediné co přidali, je mít možnost místo ohně ještě vydechovat mráz, vodu a elektřinu. I příběh je nějak zamotaný, protože Ripto se vrátil a chce ukrást všechny vážky, ale jak se vrátil, nebyla ani zmínka a ještě se tam měl objevit Gnasty Gnork. Asi se na něho nějak zapomnělo. Ještě štěstí, že Spyra daboval Tom Kenny (dabér dvou předchozích dílů i docela známe kreslené postavičky Sponge Boba. Velmi oblíbená mořská houba v Německu a v Americe). Není divu, že studio ihned po vydání zkrachovalo, protože kritika nebyla moc veleúspěšná.
Spyro: A Hero’s Tail Od vydavatelů „Eurocom“. Poprvé se objevuje i pro Xbox. Tady se Spyro změnil i povahově. Už je namyšlenější, než v předchozích dílech i celkově. Příběh začíná, kdy jeden bývalý člen dračí rady, Red, chce mít moc jenom pro sebe a využívá temných krystalů, které vysávají život ze země. A aby toho nebylo málo, tak se ještě spojí, konečně, s Gnorkem. Tady opět nebudete sami a do vaší party se přidá Hunter, sgt. Bird i nová postava. Krtek Blink, Profesorův synovec. Budete mít opět možnost používat ledový, elektrický i vodní dech. Hra už je mnohem svižnější a budete muset své nové dovednosti používat na jiný typ nepřátel např. na kovové nepřátele platí elektřina a na ohnivé nepřátele voda atd. Diamanty už nemají cenu k dosažení 100% hry, ale už jenom k zlepšování svých dovedností. Dabing je v některých konverzacích trochu přehnaný a hra už není takovou výzvou. Skoro vám dláždí cestu a ani se trochu nezapotíte.
Spyro: the shadow legacy. Tenhle díl je jenom pro Nintendo Ds. Příběhem se drží po události Hero´s Tail.
Legent Series
No.. Univerzál pak předala Spyrova práva Sieře a asi u nich pracoval Serious Sam, protože vytvořili opravdu seriozní hru se seriozním příběhem i hudbou. Rozhodli se pro něco jiného. Celý příběh je tajemný, smutný, zaměřený na emoce a hlavně boj. Z hravého, šťastného a největšího nepřítele všech ovcí se náhle proměnil ve vážného, dobrosrdečného, tak trochu Emo draka. I Sparxe trochu upravili a už nebude hlavním sběračem, ale drbnou a komikem. Serii ještě napomáhá známý herec z Pána prstenů, hobita Froda, Elijah Wood. Dračí dech už nebude jedinou zbraní a do akce se vrhají ostré drápy, ocas i hlava, ale některé kombinace a efekty jsou někdy až moc přehnané. Příběh už skoro připomíná hollywoodský film zaměřený opravdu na ty city. Kdybych nehrál už mnoho her podobného tématu i stylu hraní a nezhlédl plno filmu s kapesníkem, tak bych i s radostí řekl, že jsou to povedené kousky, ale nenavazuje na originál a žádný humor už tam nenaleznete, jenom vtipné kecy od Sparxe.
The Legend of Spyro: A New Beginning Příběh začíná u věže, kdy se má vylíhnout jeden unikátní tvor. Jednou za 10 generací se má narodit netypický drak s… hádejte.. barvou, ale byla doba válek s „Temným Mistrem“ a nepřátele se blížili k věži. Jeden ze starších se rozhodl schovat vejce někam do bezpečí. Náhodou vejce našla malá rodinka vážek v bažinách. Ta si vejce ponechala. Když se mládě vyklubalo, pojmenovaly ho Spyro. V ten samý den v tu samou dobu se narodil i Sparx a stali se nepokrevnými bratry. Spyro si stále myslel, že je vážka, i když byl 20 krát větší, než všichni okolo. Pak mu sdělili, že byl nalezený a že není vážka (On by na to nepřišel sám?). Poté co si Spyro vyslechl pravdu, rozhodl se jít k věži a dozvědět se, kdo vlastně je. Jeden z členů rady mu vysvětlil, že jsou pod útokem Cynder, zlá dračice, která je ovládaná temným mistrem a že je jediný, který je dokáže porazit. Poté co byla Cynder poražena se vrátila do své pravé podoby a společně utečou z rozpadajícího se světa.
The Legend of Spyro: The Enternal Night Rada opět nezůstane v klidu a ZASE na ně někdo zaútočí. Teďka to nebudou žádné pekelné potvory, ale opice, kterým velí Gaul. Snaží se vzbudit Temného mistra a během útoku unesou Cynder. Spyro má zase plné drápy práce a musí za Gaulem do hor. Tam ho porazí a osvobodí Cynder, ale hora se bortí a naši hrdinové se nemohou dostat ven. Spyrovi prolétne něco hlavou a použije své čáry máry a všechny okolo sebe promění v krystal, díky kterému přežijou, ale nemohou se dostat ven. A tím končí příběh.. ne ne. Ještě není konec. Jenom další díl nedělal Krome studio, ale Étranges Libellules.
The Legend of Spyro : Dawn Of The Dragon Poslední díl z celé TLOS serie. Vracíme se k události, kdy se naši hrdinové trochu zasekli a nemohou se vrátit zpět. Ale vysvobodí je neznámí přisluhovači a nasadí jim kouzelné obojky stvořené samotným Dark Masterem jménem Malefor. jsou k sobě spojeni a nemůžou jít daleko od sebe. Z ničeho nic na ně zaútoči obrovský golem, ale zachrání je neznámá osoba (u nás známá), který si říká Hunter. Už to nebude ten vtipálek, ale pesimistický a heroický gepard. Ukáže jim, co se stalo s hlavním městem, když byli uvězněni. A jen tak náhodou se tam objeví zase ten golem a ničí vše kolem sebe. Naše duo se rozhodne s ním skoncovat. Po zničení černého krystalu je golem poražen, ale po nějaké době ho Malefor oživí a opět ho musíte porazit. Spyro a Cynder se snaží s Maleforem dohodnout, ale on není dobrák od kosti a snaží se jim poplést hlavu, ale neúspěšně a schyluje se k tuhému boji, který směřuje až do nitra země. Tam ho nečekaně porazí, ale svět se hroutí, žádna cesta ven. Jediná naděje je uvnitř fialového draka. Ten použije svou zvláštní moc pro záchranu svých přátel za cenu vlastního života. I když nabízel Cynder, aby odletěla, ona ale zůstala a na konci řekla „I love you“. Zvláštní magie vše zachránila a všichni žijí šťastně, jenom ti dva to nedokázali. SPOILER!!. Na konci je řečeno, že každý uhynulý drak je zapsán do knížky, ale Spyro a Cynder tam zapsáni nejsou. Přežili to snad? Toť otázka.
Ve hře už je možnost svobodného létání a dokonce i co-operace. Spyro ovládá sílu země, ledu, ohně a elektřiny a Cynder, která byla zlá, umí používat jed, strach, vzduch a stín. Pár ran jí porazí, ale má silnější útoky nablízko. Když si tak budete létat po Avalaru (říká vám to něco?), tak budete nacházet truhly se zbrojí, které vám usnadní boj či zvýší regeneraci. Prostředí je překrásné a opravdu se budete cítit v nadpřirozeném světě, ale barvy jsou někdy na úrovni oslepnutí. Co se týče hudby. Je nádherná a pomalá, ale není nejlepší a bohužel není na každodenní poslouchání. Kdybych to celkově posoudil, tak každý díl je dobrá odreagovačka, ale s tou vážností to podle mě krapet přehnali, protože podobného tématu je plno her i filmu.
GOOD or EVIL Skylanders ?
Pro hodně fanoušků starých i legend dílů to byla opravdu velká rána do slabého místa. Byl to opravdu hrozný pocit koukat se na velmi oblíbeného a roztomilého hrdinu z dětství předělaného na monstrum. Siera prodala Spyrova práva Activisionu a oni si připravili svůj vlastní makeup. Na jedné straně je tu dobrý nápad a kreativita hry, ale na druhé porušení některých „morálních“ otázek hlavního hrdiny. Půjdu nejdřív říci ta pozitiva. Hra se snaží držet zábavného a barevného světa z originálních dílů. Hra Je docela příjemná na koukání, má chytlavý humor i hudební doprovod, který vystihuje tu danou atmosféru a taky se není čemu divit, když na tom dělal sám Hans Zimmer (Ten mě mimochodem uchvátil se soundrackem z Crysis 2). Pak tu máme úplně novou technologii. Kontakt virtuálního světa s realným. Používáte malé figurky, které postavíte na portál a hrajete. Každá si uchovává své achivmenty, nasbírané peníze či čepice. Tím se snižuje šance, že si své figurky s kamarádem vyměníte. V příběhu se stáváte mladým Portál masterem a ovládáte svého hrdinu, aby ochránil svůj svět před padouchem jménem Kaos. I za ta všechna pozitiva musím hře něco vytknout, protože mě osobně docela hodně zklamala, hlavně v „parazitování“ na jménu hlavního hrdiny. První věc, která mě vadí je jeho vzhled. Já mám velkou slabost na hrdiny, kteří vzhledem říkají, že jsou slabí a v ničem nevynikají, ale ve skutečnosti jsou houževnatí, mají daný cíl a vůbec si na takzvané „hrdiny“ nehrají. U Skylander Spyra bohužel vidím opak. Vypadá spíš jako nějaký druh nepovedeného experimentu s DNA gremlina a dělá ze sebe úplně něco jiného, co ve skutečnosti není. Tady si kladu otázku, proč ho tam vlastně dali a nevytvořili si vlastního badasse? Odpověď. Marketing. Tím chci naznačit další mínus hry. Spyro tam byl jenom vhozen kvůli penězům, jako dojná kráva… a nebo drak?. Celý název je Skylanders: Spyro´s adventure, ale on není hlavní postava celého příběhu. A co těch dalších 32 postav? Je tohle diskriminace? A tohle vede k dalšímu negativnímu bodu. Hra je hodně drahá. Cena se houpe okolo 70$ i se třemi figurkami, ale další si už musíte kupovat a každá může stát i 10$. Pro 100% výhru musíte koupit všechny figurky. Hra je určena pro děti 10-12 let a v tomto věku moc nehospodaří s penězi. Sám mám takové zkušenosti, že jsem vyplýtval hodně peněz za věci, které jsem pak nepoužíval. A nebo zklamaly.
This is the end?
Vy stále čtete? Wow..no. Budoucnost malého dráčka není jistá, ale rok 2012 je podle čínského kalendáře rok Draka. Možná se vrátí v té pravé podobě malého tyrana ovcí, nebo ho opět využijí jako lákadlo, nebo o něm natočí film? (Film opravdu byl, ale byl několikrát zrušen) A taky se může stát, že se na něho zapomene. Ale jediná věc je u mě jistá. První tři díly budou navždy patřit mezi mé nejoblíbenější hry, bez ohledu mého věku, protože každý z nás stárne a někdy si zavzpomínáme na dětství. Každý může na to reagovat jinak. Někomu to může zpříjemnit den, někomu nová inspirace a chuť do života. Chci si ne jenom jeho, ale i na další hrdiny pamatovat, kteří mě rozveselovali, bavili, trochu strašili a naučili, že krása hry nezáleží na Epických efektech, grafice či na vážnosti příběhu. I staré hry několik let mají vždy v sobě nějakou duši a jejich nejtajnější zbraní je….
Nostalgie.