V tomhle článku bych vám rád ukázal ukázku z moji chystane knihy kterou bych jako první rád dopsal (a že těch pokusů bylo hodně). Takže vám přeji příjemné čtení a doufám že se bude líbit.
Hawke se na chvíli zastavil. Přesto že věděl že jsou mu v patách a že se jeho náskok tenčí už prostě nemohl dál, byl příliš unaven. Tak se rozhodl že si udělá malou přestávku. Hawke si usedl do stínu z jednoho vraku aut kterých bylo všude požehnaně. Sundal si svůj hnědý, mírně roztrhaný baťoh ze zad a položil si ho vedle sebe. Přestože měl strašnou žízeň nenapil se, jeho zásoby pitné vody se každým dnem tenčili proto omezil příjem vody na minumum. Bylo okolo 36 stupňů a po jeho svraštěném čele se mu proháněli kapky potu. Zatímco sledoval modrou oblohu smíchanou s žlutou barvou spomínal na staré dobré časy. Na časy kdy nebyl problém si zajít do obchodu a koupit si vychlazené pivo (pokud jste na to samodřejmě měli), vzpomínal na to jak navštívil Londýn, kde ochutnal snad tu nejhorší rybu s hranolkama ve svém životě. A také vzpomínal na ni. Na Isabelu, na ženu kterou potkal na ruském kole. Byla to čerstvá čtyřicátnice snádhernýma blonďatýma vlasama které měla až po ramena. Vzpomínal si jako by to bylo včera když do ní omylem vrazil před ruským kolem, jako omluvu ji pozval na projížďku. Ani nedoufal že by pozváni od nějakého cizího muže který do ní vrazil mohla přijmout. Ale ona ho příjmula. Nikdy nezapomeme na to jak se smála jeho vtipům a na to jak nádherně její smích zněl. Po projížďce si oba dva vyměnili svoje telefoní čísla s tím že musí někdy zajít na kafe. Hawke seděl už nějakých dobrých deset minut a tak se rozhodl že je na čase opět vyrazit. Vzal si svůj baťoh do ruky a z úpěním vstal, přehodil si baťoh přes pravé rameno a vyrazil dál po silnici. Všude kolem něj byly vraky aut. Občas se i objevil nějaký ten mrtvý majtel. Hawke tipoval že by mohlo být okolo čtyř hodin odpoledne.
Začínalo se stmívat. Hawke se rozhodl že by to pro dnešek stačilo a tak se rozhodl že je čas se utábořit. Utábořil se poblíž tří vraků aut. Nebylo tam žádné lidské tělo takže nemusel řešit zápach. Odložil si baťoh a šel prozkoumat vraky aut. V jednom autě byli použité erbegy (bylo velice pravděpodobné že auta do sebe narazila už jenom podle toho jak byla na sebe namačkaná). Hawke vytáhl svůj lovecký nůž a odřízl erbegy. Jeden si neché na chladnější noci jako přikrývku. Druhý byl příliš roztrhaný, takže se rozhodl že ho nechá na ulici. Po pár sekundách erbeg odvál vítr. Hawke si sedl na svůj spací pytel a přitáhli si k sobě svůj baťoh který si položil o po dál. Vytáhl z něj poměrně čistou flašku která byla tak z poloviny plná. Hawke vypil asi jen dva loky, a to i přesto že měl obrovskou žízeň. Naopak neměl vůbec hlad takže aspoň ušetří své zásoby červů. Než Hawke usnul začal zase vzopíman na staré dobré časy.
Pokuď jste to přečetly celé tak vám ďekuju za pozornost a doufám že se vám to aspoň trošku líbilo. A odpusťte prosím chyby. PS: Vím že je to poměrně krátké ale další kapitola už bude delší.