Od Battlefieldu se toho očekávalo opravdu hodně. Vývojáři z DICE nás zásobovali úžasně vypadajícími videi a v betě sme se mohli sami přesvědčit, že hra vypadá skutečně dobře. Jak tedy hra nakonec vypadá jako celek a jak zábavné jsou jednotlivé části?
A je to tady
Battlefield 3 nám v závěru nabízí skutečně notnou dávku zábavy, nejradši bych tady vychrlil spoustu informací o tom, co mě bavilo nejvíc, ale vezmeme to hezky popořadě.
Hra se nakonec kompletně spouští přes Battlelog, což je webová stránka, která se vám automaticky otevře v prohlížeči, když Battlefield 3 spustíte. Přes Battlelog se zapíná jak singleplayer a kooperativní mód, tak i multiplayer a tím pádem se jedná o jakési hlavní menu hry. Funguje to tak, že si vyberete server nebo zapnete kampaň a hra se načítá na pozadí a vy mezitím můžete ještě dělat co chcete a do hry vstoupit teprve, až bude kompletně načtená. Ještě než hra vyšla, vedli se na internetových diskuzích a fórech dlouhé diskuze o tom, zda Battlelog je a nebo není dobrý nápad. Podle mě Battlelog jako nápad není špatný, bohužel zatím ještě nefunguje úplně tak, jak má… Občas se něco nenačte, v mozille jsem měl problémy se spodní lištou a abych dostával pozvánky do hry, musel jsem dočasně vypnout webový štít u antiviru. Nadruhou stranu možná ostatní takové problémy nemají, každopádně vývojáři tvrdí, že na odstranění všech nedostatků pracují a brzy bude snad vše fungovat tak, jak má.
Kampaň
Osobně nejsem žádný zapřísahlý fanoušek Battlefieldu a přiznám se, že třeba kampaň v Bad Company 2 jsem ani nedohrál, radši jsem si pustil kampaň v Modern Warfare, kde mě sice možná vedli za ručičku, ale mě to bavilo.
Kampaň Battlefieldu 3 je ale skutečně parádní. Herní doba je okolo šesti hodin, což není moc, ale ani málo. V podstatě si hru projdete v kůži amerického vojáka přezdívaného Blackburn, ale v několika misích budete ovládat i jiné postavy, například příslušníka ruské speciální jednotky Specnaz Dimu, ale radši nebudu říkat více, abych nevyspoileroval něco z příběhu.
Kampaň je konceptem trochu podobná kampani v Call of Duty Black Ops a je v ní pár poměrně zajímavých událostí a zvratů a bavila mě až do konce, který byl popravdě také trochu překvapivý.
Na kampani je nejlepší asi to, že se pořád něco děje a na nudu není čas a děje se každou chvíli něco jiného, takže jsem nepostřehl ani žádný stereotyp. Není tu žádné zdlouhavé přesouvání mezi lokacemi ve stylu „Teď se přesuňte 2 kilometry severně a poté vyčkejte na další instrukce“, což je podle mě dobře. V jednu chvíli děláte stoličku spolubojovníkovi, aby mohl vyskočit na žebřík a následně dostat nahoru i vás a poté poskakujete po oknech, jindy jako sniper kryjete vaše spolubojovníky z vršku budovy. Dočkáte se i létání ve stíhačce nebo ježdění v tanku.
Blackburn je člověk, který toho moc nenamluví, ale za to je schopný dělat rychle rozhodnutí, která poté jeho nadřízení nepovažují za racionální. Kdo měl celou dobu pravdu, to zjistíte po dohrání kampaně.
Samozřejmě nebudete na všechno sami. Po ruce vám většinou bude několik spolubojovníků, kteří vám kryjí záda a i když misi nedohrají za vás, dokážou vám celkem pomoct.
KOOP
Krom klasického singleplayeru a multiplayeru se ve hře nachází také ještě kooperativní mód, který byl do češtiny přeložen sympatickým výrazem ‚KOOP‘. V něm si můžete zahrát jednu ze šesti misí s kamarádem nebo náhodně přiřazeným hráčem.
Je ideální, pokud máte kamaráda, se kterým se při hře můžete zvukově dorozumívat, protože kooperativní mód je skutečně vhodný na taktizování. Náplně kooperativních misí jsou také poměrně rozličné – zatímco v jedné musíte infiltrovat budovu a potichu se probojovat k vašemu cíli, v jiné zase musíte z helikoptéry, kdy jeden řídí a druhý střílí, podporovat dva pozemní týmy, které se snaží vniknout do nějaké vily.
Kooperativní mód vám nejspíše nevydrží moc dlouho, přeci jenom mise asi po čase omrzí, nicméně kooperativní mód alespoň částečně oživuje to, že za body, které získáte v kooperativních misích, se odemykají zbraně pro následné využití v multiplayeru, takže vaše snažení rozhodně nebude zbytečné.
Multiplayer
Multiplayer sme si již měli možnost vyzkoušet v betě. V hotové hře máme k dispozici devět map a k tradičním herním módům jako je conquest a rush přibyl Team Deathmatch, neboli klasické zabíjení nepřátelského týmu dobře známé třeba z Call of Duty ale i z jiných FPS her. Zatímco pro konzole je maximální počet hráčů 24, na počítači se najdou i servery, kde se běhá takzvaný mód ‚Conquest Large‘, kde maximální počet hráčů je 64, což už je celkem slušná bitevní vřava.
Drobnými změnami oproti Bad Company 2 si prošel i systém tříd, kdy jsme dříve měli assaulta, medica, engineera a recona, ale nyní již medica ve hře nenajdeme, lékárničky místo něj háže assault a assaultovu práci rozhazování nábojů teď obstarává zbrusu nová třída support. Recon může nyní umísťovat tak zvané ‚Mobile Spawn Pointy‘, neboli místa, na které se mohou padlí spolubojovníci oživit. U engineera k žádným velkým změnám nedošlo.
Mapy jsou poměrně povedené a jsou skutečně velké. Najdeme tu jak mapy s otevřeným prostředím, kde se ke slovu dostanou tanky, vrtulníky a stíhačky, tak i mapy, kde se dočkáme přestřelek v úzkých chodbách ve stylu Call of Duty.
Technické zpracování
Dostáváme se k technickému zpracování, kde by se hned nazačátek slušelo říci, že hra je skutečně pastva pro oči. Tady bych rád upozornil na to, že hardwarové nároky nejsou zrovna nízké a i když si hru zahrajete i na průměrné sestavě okolo 15 000 Kč, lidi se starším počítačem mohou mít s hrou problémy.
Grafika lokací je skutečně perfektní, všechno je takové dynamické, pořád se něco hýbe a vše vypadá přirozeně. S tím jde ruku v ruce destrukce, která je skutečně parádní. V singleplayeru se využila jen párkrát, například pro zničení domu raketometem nebo průjezd tankem budovou, ale v multiplayeru se dá využít dobře takticky, protože zničit jde prakticky cokoliv a vypadá to dobře.
Další věcí, která je vážně pěkná, jsou světla a stíny. Zkuste se někdy podívat třeba do slunce. Jestli se vám světla a stíny v Crysisu 2 líbily, tak tady jsou, troufám si říct, ještě lepší.
Dobré jsou také animace (a to jak hráče, tak spolubojovníků a nepřátel), které jsou skutečně povedené a i taková obyčejná chůze vojáků vypadá prostě přirozeně nehledě na to, že třeba v kampani při seskocích ze zdí občas některý spolubojovník udělal kotrmelec nebo něco podobného a to vypadalo skutečně dobře.
Celá hra je podbarvena kvalitními zvukovými efekty zbraní a vozidel a dobrou hudbou, která nemusí sedět každému, ale mě přijde, že se do hry prostě hodí a připomíná mi třeba ‚Daft Punk‘ a ve hře funguje povedeně tak, že prostě je slyšet vždy když se to hodí.
Pro anglicky nemluvící hráče je dobrou zprávou i to, že hra byla kompletně přeložena do češtiny a překlad mi přijde poměrně povedený.
Samozřejmě jako každá hra se ani Battlefield 3 nevyhnul pár drobným chybkám a bugům, narazil jsem především na pár grafických bugů, například mizející vozidlo, váza ve vzduchu a podobně a také AI se občas zachovala trochu hloupě, ale rozhodně nic závažného co by bránilo dohrání hry.
Na závěr si dovolím přidat své video ke hře:
Recenze
Battlefield 3 - Nabušená válečná akce
Battlefield 3 je skutečně parádní hra, na které je vidět spousta práce a která má jak kvalitní singleplayerovou, tak multiplayerovu část, celé je to zabaleno do skutečně perfektního grafického kabátku a všechno je to takové pěkně dynamické. Pro mě jednoznačně nejlepší FPS za poslední dobu.
Líbí se nám
- Zábavná kampaň
- Kooperativní mód
- Vyladěný multiplayer
- Technické zpracování hry & Soundtrack a zvuky
- Český překlad
Vadí nám
- Grafické bugy
- Občas trochu hloupá AI