L.A. Noire

„Good job, Phelps“ uslyšíte asi často a věřte nebo ne, bude vám to dělat opravdu dobře. L.A. Noire recenzuji celkem pozdě od vydání, ale kvůli nepodpoře systému Optimus u této hry a hlavně kvůli katastrofickým cenám HDD jsem byl nucen si ji zahrát až nedávno, kdy se mi vrátil HDD z opravny.

Jediný problém

Problém s Optimusem mi hned připomíná první výtku k této hře. Špatná optimalizace trochu naštve, ale vše se po malé chvilce hledání a zapsání pár příkazů do konzole vyřešilo a hru si tedy můžu již plně užít.

Ale tím bych z mého pohledu u problémů skončil. Je to až k nevíře, jak si spousty lidí na tuto hru stěžují, ale já u ní jiný závažnější problém nenašel, až možná na lehce horší grafiku, kterou jsem ale hře schopen odpustit, jelikož mě i přes toto vzala na velikou detektivní dobrodružnou jízdu. Právě takováto hra tady na dnešním poli her chyběla.

Temná stránka L.A.

Co se týče příběhu, je to několik detektivních případů, přesně dvacet i s dlc, v různých policejních složkách, které se navzájem lehce propojují na pozadí příběhu o samotném hrdinovi a ukazují, jak je L.A. skrz na skrz prohnilé město.

Začínáte jako obyčejný policista na ulici, který se díky své odhodlanosti a nezlomnosti se stane jedním z nejuznávanějších detektivů v celém L.A. a poté se to s vámi už jen veze jako na horské dráze. Poprvé jste převeleni na Dopravní oddělení, kde řešíte všelijaké případy ohledně ztracených, či opuštěných aut. Po pár vyřešených případech vás povýší na Oddělení vražd, o kterém se ještě později zmíním a po konci této éry se dostanete opět o stupínek výše a to na Mravnostní oddělení. Zde podle mého hra lehce upadne, protože po skvělé části s vraždami, mi obchody s drogami přišli trochu málo. Avšak sláva také jednou musí končit a po jedné nešťastné aféře spadnete a převelí vás na Oddělení žhářství, kde se opět hra začíná trochu rozbíhat a nabírá lehce tempo, avšak to dlouho nevydrží, jelikož se blíží konec hry. Jaká škoda, uvítal bych více případů. Jsem si vědom, že vývojáři už takhle udělali obrovský kus práce, ale hra vás tak chytne, že vám všechny případy utečou jako voda a nebude vám oněch dvacet případů stačit.

V celku jsou případy dobře vyvážené, avšak některé složky jsou až dechberoucně epické, jako například serie oněch případů na Oddělení vražd, o kterých jsem se chtěl zmínit nejvíce, která se mi opravdu líbila a měla skvělou hutnou atmosféru, která se dala opravdu krájet. Ostatně Oddělení vražd je podle mě asi nejlepší část celé hry a je trochu škoda, že se autoři nevěnovali více této části a neudělali jí z větší části hlavní složkou hry. Malinko mi chybí možnost volné jízdy ve stylu GTA, přece jen každý má někdy chuť, u takovýchto typů her s otevřeným světem, prostě začít blbnout.

Hlavní hrdina se jmenuje Cole Phelps a po celou dobu hry se budete pomalu seznamovat s jeho životním příběhem. Ze začátku vám může připadat lehce divný a občas nechápete jeho názory, či přístupy, ale později, až se dozvíte informace z jeho dřívějšího života, vám vše začne zapadat dohromady a pochopíte jeho postoj ke společnosti.

Nádherný soundtrack, který celou hru podtrhuje a krásně doplňuje celkovou atmosféru, je opravdu povedený a nemalou chvíli po dohrání hry jsem si ještě notoval melodie.

Rozzlobený svědek vám moc k užitku nebude.

Oni vypadají opravdově!

K celé atmosféře jen přispívá nová technologie snímání obličeje, která je naprosto dokonalá. Tímto směrem by se měli hry dále vyvíjet a byl jsem, vlastně ještě pořád jsem, tím opravdu unešen. Je to také jeden z hlavních důvodů, proč jsem si hru koupil. Ve hře se také objeví pár známých tváří, jako například herec Greg Grunberg známý ze seriálu Heroes, nebo třeba abnormálně chytrý doktor John Noble ze seriálu Fringe.

Jde v podstatě o kamerové místnosti, kde herci doopravdy přehrály celý příběh hry. V podstatě byl L.A. Noire nejdříve natočený jako film a poté byly nasnímané obličeje, ale i pohyby těl, přeneseny do virtuálního světa.

Tato technologie je naplno využívána v částech hry, kdy vyslýcháte jednotlivé podezřelé a často vám tato mimika pomůžu k dopadení toho pravého.

Stopy a výslechy

V každém případu se dostanete na místo činu, kde musíte najít stopy, které vás přivedou k pachateli. Sbíráte všelijaké předměty, které by mohli mít s případem něco společního a musíte jim věnovat pečlivou pozornost a pořádně si je prohlédnout. Občas jsou ovšem dobře ukryty a tak se stane, že zcela bez přemýšlení chodíte po místě činu a klikáte, jestli si náhodou Phelps něčeho nevšimne, nebo stopu vůbec ani nenaleznete.

A to se vám opravdu může vymstít při procesu vyslíchání, kdy máte rozhovor s určitou osobou a vždy po promluvě máte na výběr ze tří možností, zda mluví pravdu, zda pochybujete, či lže. Na každou volbu je dobré mít nějaká důkaz, zvláště když někoho obviníte ze lži. Rozzlobený svědek vám moc k užitku nebude.

Všechny stopy a zápisky máte zapsány v notýsku, který sebou detektiv všude nosí. Tento prvek se zdá nepatrný, avšak krásně doplňuje detektivní pocit a je to hezké zpříjemnění hry.

Každý oblek přidává jiné bonusy.

Zbraně, auta a obleky

Ve hře si moc zbraní neužijete. Pokud čekáte, že budete moci „lítat po městě jako blázni“ a zabíjet kde koho, tak toho se v L.A. Noire nedočkáte. Hra vás bude dokonce penalizovat za takovéto chování. Myslím tedy hlavně přejíždění lidí, jelikož v podstatě ani možnost střílet lidi moc často nedostanete. Zbraně nemůžete libovolně používat, jen v pasážích, které jsou k tomu určené, jako například přestřelky, nebo chytání zločinců na útěku. Ale když už na zbraně přijde, dočkáte se klasických dobových zbraní, jako třeba revolverů, automatických pistolí, samopaly Thompsony, či klasické pumpovací brokovnice.

Aut je ve hře kolem devadesáti, což je pěkné číslo, ale povětšinou jsou to nudná auta, která vypadají skoro všechny stejně a stejně i jezdí. Jen málokdy narazíte na nějakého toho sporťáčka, nebo rychlejší kabriolet. V každé části hry dostanete přiřazeného jiného parťáka a s ním i jeho auto, které se stane vaším základním, erárním automobilem. Nakonec jsem zjistil, že se stejně vyplatí používat hlavně auta přiřazená od parťáků, jelikož jen tyto auta mají sirény, které vám častokrát pomohou při pornásledování újíždějících zločinců.

No a konečně obleky. Nedílná součást všech filmů a her ze starších dob. V L.A. Noire máte několik základních obleků a další vyhráváte po dobře odvedených případech. Každý oblek je jiný jak ve vzhledu, tak ve vlastnostech, které přidává, od bezpečnosti v nočních ulicích, až po extra účinost Thompsonu. Avšak nijak zvlášť jsem nepocítil tyto zlepšení, proto jsem si vždy vybíral obleky jen podle vzhledu.

Vše jednou končí

Poslední věc u které bych se chtěl zastavit je celkový konec příběhu, který mě nechci říct zklamal, ale byl jsem z něj lehce smutný. Nemám moc rád takovéto konce, zvláště po tom, co mi přiroste hrdina tak trochu k srdci, proto pevně doufám, že přijde pokračování, ve kterém se ukáže, jak už to tak bývá, že se něco stalo jinak.