Tento krátký článek nejspíše pojednává o tom, co se stalo po událostech v Aperture Science labs. Teda nejspíš dlouho potom, protože má dějová linie se nesnaží až tak se spojit s dějem Portalu 2, spíše jsem se nechal inspirovat technologiemi.
1. díl jsem napsal v roce 2012, ale po téměř dvou letech jsem si řekl, že nemá cenu nechat to ležet na disku bez žádného užitku.
Ze zdi se z ničeho nic vynořil modrý portal, kterým obratně proskočil svalnatý muž s krátkými černými vlasy. Pokračoval dál rozbitou chodbou a zohnul se pod těžkými pláty zrezivělého kovu, které trčely ze zdi do všech směrů. Z dálky slyšel silný rachot, který se zdál jako překřikování robotů nějakým neznámým jazykem. Čím blíž byl tím toho slyšel víc, už to nebylo jenom burácení, ale i vysoké frekvence a zvuk který se podobal slunečnímu větru.
Najednou se před ním vynořila z podlahy obraná věž a téměř okamžitě začala střílet. Nick se schoval za roh ještě před tím, než ho stačila věž zranit. Pohybové čidlo se teď nemělo čeho chytit, takže se zbraň opět složila a zasunula se do podlahy. Ovšem stále tam byla a vyčkávala na další pohyb, který by ji aktivoval.
Mohla tam čekat klidně věčně, protože v elektrárně už nikdo nebyl. Před týdnem se vylidnila do posledního zaměstnance. Časem zaroste, ale pokud tu byl nedávno standartní provoz, vše ještě běželo a procesy vyrábění energie se nezastavily. Takto to ovšem nemohlo pokračovat věčně, stroje také potřebují vyčistit a opravit. To se ovšem nemohlo stát obranné věži, ta pokud není aktivována, nespotřebovává žádnou energii a při aktivaci by čerpala energii ze zásobníků, které jsou postaveny nedaleko odsud. Byly to první zásobárny energie, když se v roce 2079 konečně po dlouhém snažení vynalezly. Z původních tří bloků přistavených k elektrárně se počet zvýšil na devatenáct, jak se technologie zlepšovaly.
Nick se nyní nacházel v nejstarší části elektrárny, kde byly poškozené některé komory a zbořenými zdmi se propojovaly ve větší místnosti. I ta byla ale zabezpečena stejně jako zbylé bloky velkého komplexu. Stál přikrčený za zdí a připravoval se na rychlý únik od jedné z obranných věží, které byly na jeho cestě. Velice opatrně vyklonil hlavu aby neaktivoval čidlo, a pak si vytvořil portál na protější stěně za výsuvnou věží. Obrana ho naštěstí nestačila včas objevit. Další si vytvořil na stěně vedle něj. Pak prošel a cítil opět ten pocit, kdy má o jeden problém méně. V tomto případě to ale s počtem problémů byla jen velmi malá část.
Když pokračoval dál dřívější burácení přidávalo na síle. Věděl, že je blízko něčemu velkému. Musel ale projít přes skleněné dveře od laboratoře, které ho dělily od větší místnosti, která vypadla jako přetlaková komora. Nohou vykopl spodní část dveří, která se roztříštila a padající sklo na chvíli téměř přehlušilo silný rachot.
Původně jsem plánoval, pokud by byl zájem, že bych napsal i další díly. Ovšem bohužel další díly nebudou.
Děkuji za pochopení.
