„Pišme jako lidi“ aneb Základní pravidla jazyka českého

Ahoj! Vítám vás u mého článku, ve kterém si představíme nejzákladnější pravidla pravopisu českého jazyka. Rozhodl jsem se na základě nedávné „potyčky“ v topicu „Co takhle zavést chat na zing?“ (http://www.zing.cz/forum/viewtopic.php?f=33&t=1425&p=52718&hilit=chat#p52718)
Příspěvek i nadpis byly bez veškeré diakritiky a bez veškerého dodržování základních pravidel českého pravopisu. Sice je toto herní magazín a herní fórum, ale sem tam by neuškodilo se mrknout do učebnic českého jazyka nebo dávat při hodinách ve škole pozor. Prozatím to můžeme brát jako pozapomínání přes prázdniny, a proto jsem tu já, abych některým připomněl jaká sranda ten český jazyk ve skutečnosti je. Předem chci, abyste věděli, že tímto nechci nikoho urazit, ani na nikoho narážet, ale chci, abyste se vyhnuli připomínkám typu: „Nauč se alespoň základní gramatiku, ty tupče!“  Můžeme tedy začít.

Pravidlo č. 1 – Chybovat je lidské.
Nikdo není robot a každý sem tam udělá chybu. I naši oblíbení moderátoři. Základem, ale je přiznat si, že jste udělali chybu a do budoucna se jí vyvarovat. Neříkám, že tento článek nebude plný chyb. Na mně je se snažit chyby nedělat, a pokud nějakou udělám, omluvit se za ni a napravit ji. Neříkám však, že se nemáte držet svého názoru, pokud jste si jistí tím, co jste napsali, braňte si to.

Pravidlo č. 2 – Velká a malá písmena.
Nejzákladnější pravidlo, které musíte znát, má název: „Velká a malá písmena.“ Na začátku věty je vždy velké písmeno. Na tom není nic, co by bylo potřeba vysvětlovat, prostě je tam velké písmeno. Také velké písmeno patří na začátky vlastních slov, např. Assassin’s Creed – Ezio Auditore da Firenze, Call of Duty 2 – Vasilij Grigorijevič Zajcev apod. K tomuto patří i ne moc s češtinou souvisící zapínání CAPS LOCKu. CAPS LOCK patří pro psaní CD keyů do instalátorů a dalších podobných blbostí, každopádně nepatří sem na Zing.

Pravidlo č. 3 – Čárky a tečky.
Tečku píšeme vždy za větou a za českými zkratkami typu: „Např. apod. tj. tzn.“ Za zkratkami typu GL (Game Leader), lol (lot of laugh) nepíšeme vůbec nic a nadále pokračujeme v rozepsané větě. Čárky používáme v pouze tzv. „souvětí,“ kdy spojujeme několik vět do jedné. Většinou se věty spojují spojkami, např. „,ale , protože ,že,“ přičemž čárka je před spojkou.

Plus: Za slovem viz se tečka nepíše, protože jde o tvar vidět (rozkaz). – Děkuji redaktorovi Honzas4400 za připomenutí.

Pravidlo č. 4 – Spojování vět bez čárek.
Spojit větu jde i bez čárky a to spojkou „a.“ Stejně tak jako by se to nemělo přehánět se spojkami, tak se to nesmí přehánět ani s „áčkama.“ Do každé věty patří „a“ jako spojka jen jednou, maximálně dvakrát. Jsou i příklady, kdy se „a“ používá s čárkou, o tom však nemám tak dobré znalosti.

Plus: Věty se bez čárek mohou spojovat i spojkou „nebo.“ I zde však platí pravidlo o onom opaku. Rozhodl jsem se pravidlo nazvat: „Hodíš bombu na bod A, nebo B?“ V praxi to může vypadat např. „Tento rok si koupíš Battlefield, nebo Call of Duty?“ – Děkuji redaktorovi Honzas4400, který tento odstavec dodal.

Pravidlo č. 5 – I, y uprostřed slov.
Samohlásky i a y, jsou samohlásky, které dělají problém každému. I když někdo odvážně řekne, že ne, tak je má. Jsou to zkrátka čarovné samohlásky. V této části článku vám vysvětlím, jak se odlišují v té méně náročné části slov, a to uprostřed. Obecně platí pravidlo tvrdých, měk(k)ých a obojetných samohlásek. Tvrdé h, ch, k, r, d, t, n < po těchto souhláskách píšeme y. Měk(k)é ž, š, č, ř, c, j, ď, ť, ň < po těchto souhláskách píšeme i. Teď přichází pro někoho už zádrhel, a to obojetné souhlásky. B, f, l, m, p, s, v, z (dobře se pamatují takhle: „Befeleme pes se veze.“) < ke každé souhlásce patří tzv. vyjmenovaná slova, která se alespoň pro začátek budete muset naučit nazpaměť. Já osobně je neumím, ale každé slovo, které napíši, vím, jak si odůvodnit. A to je to, co by měl každý občan České republiky znát. Výjimkou jsou vyjmenovaná slova po v, přesněji vy, vý. Ty jsou celkem obtížná a dělají problém také spoustě lidí, včetně mě.

Pravidlo č. 6 – I, y na konci slov.
Tak toto je kapitola sama o sobě. Toto je snad nejtěžší část českého jazyka. Vysvětlování tohoto je spíše práce učitelů českého jazyka. Pokud by měl někdo zájem, udělal bych článek celý jen o tomto pravidle.

Pravidlo č. 7 – Mě, mně.
Na toto pravidlo je zbytečně málo kladený důraz. Je to jednoduché. 3. a 6. pád mně, 2. a 4. mě (dobře se pamatuje: mně jsou tři písmena, proto 3. a 6. pád, mě dvě písmena, proto 2. a 4.)

Pravidlo č. 8 – Pády.
Nesetkal jsem se s Čechem, který by měl problém se skloňováním. Není ani nutné znát pády, pokud jste Čech nebo jazykově nadaný cizinec, tak to budete zvládat levou zadní, a proto se tomuto věnovat také nijak nebudu.

Pravidlo č. 9 – Hovorová čeština a uvozovky.
Hovorová čeština je odvozena od hovorů, tudíž není příliš vhodná pro psaní. Momentálně prožívám lehce nemalou pubertu a i když se snažím neříkat: „Jo vole,“ 😀 tak to říkám za každou větou až dvěmi. Výhoda v psaní je taková, že se vždy můžete rozhodnout, kdy dáte „Enter,“ kdykoliv můžete popřemýšlet, co jste napsali a aniž by jste si to uvědomovali, tak možná by jste při hovoru řekli to, co by jste nechtěli, to co jste napsali a zase jste to smazali. Jde o to, že cokoliv, kamkoliv chcete vložit hovorově, dejte to do uvozovek, těmi nic nezkazíte. Uvozovky používáme i při citaci něčeho, čehokoliv. Každou citaci, která není moje, se snažím psát do uvozovek.

Pravidlo č. 10 – S, z.
S píšeme v 7. pádě, tedy s kým, s čím; dohromady (směr dohromady); dolu (směr dolů); s někým, s něčím. Pozor musíme dávat při: „Kapr sebou házel“ a „Vzít s sebou psací potřeby.“
Z znamená změnu. Co dodat. – Děkuji za připomenutí redaktorovi Honzas4400.

Pravidlo č. 11 – Bych, bys, bychom, byste, by… .
Jedná se o podmiňovací způsob sloves. Nesprávné tvary zní: „by jste, by jsme..) – Děkuji uživateli Parad!se za připomenutí.

(Tabulka je ze sešitu českého jazyka)

Pravidlo č. 12 – My, mi.
Mi píšeme v případě: „Dej mi.“ Tedy mně jednomu. My v případě: „My se o to postaráme.“ Tedy „my všichni.“ – Děkuji redaktorovi Honzas4400 za připomenutí.

Pravidlo č. 13 – Typ, tip.
„Tip“ znamená, že něco doporučujeme, tipujeme. „Typ“ je typ někoho, nebo něčeho. („On je můj typ.“ ; „Tipuji na výhru domácích.“) – Děkuji redaktorovi Honzas4400 za připomenutí.

Pravidlo č. 14 – Připomněl, zapomněl..
Často opomíjené pravidlo, mnozí si neuvědomují, že mě a mně jsou i uprostřed slov a píší je, jak jim zrovna padnou pod ruku. Odůvodňuje se: „Připom_l = Připomenout=Připomněl-Porozum_t=Porozumím=Porozumět.“ Pozor musíme dávat při slově jako je např. Odměna, která dokáže někomu pěkně zamotat hlavu. Odůvodnění hodím do mé nově oblíbené tabulky. -Děkuji za připomenutí uživateli bounty [cz]

Pravidlo č. 15 – Mezery před a za interpunkčními znaménky.
Před interpunkčními znaménky typu vykřičník, otazník mezeru nepíšeme. Pro lepší přehlednost však za interpunkčními znaménky mezeru píšeme. -Děkuji za připomenutí uživateli Paturata

To je asi vše co k psaní kvalitních příspěvků potřebujete, na veškeré chyby v článku, které narazíte, prosím nahlašte v komentářích. Také se omlouvám, že to nemá jaksi hlavu a patu. Závěrem vám chci poděkovat za to, že jste článek dočetli až sem a doufám, že vám to alespoň zčásti pomůže. Také bych rád poděkoval uživateli Paturata za opravení mých gramatických chyb v článku.