Metro: Last Light, tam dole pod Moskvou

V poslední době na mě padla jakási psací únava a mám problém sesmolit i úplně maličkaté články. S posledním dílem Herní historie se trápím už druhý týden, ale všechno se změnilo poté, co jsem si zahrál Metro: Last Light. Recenzi na tuhle hru jsem si nemohl dovolit nenapsat, sice to není první recenze tady na  Zingu, ale doufám, že se mi povede hru vystihnout co nejlépe a utvrdit ty co ještě váhají, že tato pecka opravdu stojí za to.

 

1 z 1

- +

1.

Další výprava do temnoty

Během nášupu prvních recenzí na mnou velmi očekávanou hru mívám takový velmi zvláštní pocit, na jednu stranu se nehorázně těším a na druhou stranu se bojím, jak to vlastně dopadne. Zatímco u Bioshocku se moje obavy vytratili už během prvních recenzí tak u Metra tomu bylo naopak. Hodnocení kolem 7, v nejlepších případech 8 a dokonce i nějaká ta 6 mi pořádně zamotali hlavu. No ted jsem ale rád že jsem dal na svůj herní instinkt a recenzemi jsem se v tomhle případě neřídil. Nejvíce mne pobavilo , že na mnohých stránkách jsou vyzdvihovány chyby této hry a jsou dávány do souvislostí s CoD. Tedy že hry jsou si velmi podobné, ale většina webů uznává, že Metro: LL je kvalitnější kousek. O to více jsem se smál, když jsem se podíval na hodnocení CoD, většina těchto webů co shazují Metro, dala nejhoršímu ze všech dílů CoD série – MW3 hodnocení 9. Nezlobte se na mě páni redaktoři, ale jste nehorázní idioti. Tímto nenarážím na recenzi na Zingu, ta je velmi dobře napsaná a o hře vám toho prozradí mnoho. Ale pánové z tiscali.games.cz by se měli jít zahrabat společně s “redaktory“ eurogameru.

Ale zpět ke hře první co musím o hře říci, že je to střílečka, klasická střílečka plná koridorů, naskriptovaných akcí a nevždy chytrých nepřátel. Mnohým z vás se při těchto slovech vybavují hrozné braky které v tomto žánru vyšli v posledních dvou letech, v tom případě vás můžu uklidnit, že toto je to poslední co má nové Metro společné se všemi novými MoH,CoD nebo BF. Velkým tahákem celého titulu je skvělý příběh, který se pokusím co nejlépe nastínit a zároveň z něj prozradit co nejméně. Opět se vracíme k mladíkovi Arťomovi, z nezkušeného a vystrašeného chlapce se stal udatný hraničář a tady začíná jeho příběh. Do D6 přichází Chán, který vás informuje o údajném posledním přeživším temném. Temní byli největší hrozba pro celé Metro, než je Arťom v Metru 2033 zničil. Tady začíná vaše výprava,  s cílem dostat posledního černého a zabránit tak případným problémům, ale nic nejde podle plánu a Arťom je brzy zajat a uvězněn ve Čtvrté Říši. Jak postupujeme celou hrou, dozvídáme se o hrozbě, která je mnohem větší než nějaký poslední černý a tou je Rudá Trasa. Soudruzi mají hrůzný, tajný plán jak ovládnout celé metro.

Příběh je velice poutavý a stále má své tempo, které se ještě více stupňuje ve strašidelných lokalitách, kterých není málo. Navíc četné zvraty, vám mnohdy otevřou ústa, některé z nich jsou sice prvoplánové a trošku očekávané, ale najdou se momenty, a těch je většina, které vám vyrazí dech. Právě to že tvůrci se mohli soustředit čistě na signleplayer je v příběhu tisíckráte podtrženo. Pokud nerozumíte některým pojmům v popisu příběhu, doporučuji vám si přečíst knižní sérii Metro, která patří mezi to nejlepší, co jsem kdy četl. Rozhodně se o postapokalypitcké Moskvě dozvíte více než ze hry. Když jsem u těch knih, ve hře se také vyskytuje velmi zajímavý Easter Egg v podobě plakátů, které upozorňují na příchod nové knihy ze série Metro, já se tedy nemůžu dočkat.

Život nahoře má mnoho podob

Samotný středobod všech her, hratelnost, je prvek který dodává Metru ten správný říz, ale je podmíňen jednou důležitou volbou. Pokud chcete zažít postapokalyptickou Moskvu tak jak se patří a hru si neskutečně užívat, zvolte si největší obtížnost, hra je potom poctivá, odmění vás neskutečným zážitkem a potom si ještě vyzkoušejte Hraničářský mod. Za poslední dva roky jsem nic tak těžkého nehrál, ale na rozdíl od jiných her zde není pocit frustrace, je to výzva, kterou chcete překonat. Nebudu vám mazat med kolem huby, Metro: Last Light je koridorová střílečka, kde máte jen jednu cestu kupředu a několik odboček pro prozkoumání. Zkoumat okolí se vyplatí, najdete velké množství zajímavých věcí, které vám hru zpříjemní. Navíc se dostanete do několika zajímavých lokací, do hnízda pavouků, nebo do mauzolea, takže buďte správnými dobrodruhy a zkoumejte své okolí, vždyť ta hra je k tomu jako stvořená.

Atmosféra hry je ponurá, veselých okamžiků je v takovém světě poskrovnu, ale přesto se zde najde několik momentů, které vám vykouzlí úsměv na rtech. Moc se mi líbili detaily s jakými si tvůrci pohráli. Možnost jako je zapnout si rádio, zabrnkat na kytaru nebo klavír, není nic, co by vyšvihlo hru mezi elitu, ale určitě potěší. Stejně jako možnost volby, občas se vám naskytne možnost rozhodnout se, jestli necháte někoho na živu nebo ho odpravíte do Moskevské říše mrtvých, dopad na hru je ale minimální, což je trošku škoda.

Velmi se líbil způsob, jakými se tvůrci snažili donutit hráče k stealth postupu a kradmému plížení přes lokace, metro není o naběhnutí do místnosti a následném vystřílení všeho co se pohne. Tma a stíny přímo vybízí k schovávání se a tichému zabíjení jednoho nepřítele po druhém. Sice se mi velmi často stávalo, že mi to nevyšlo, protože AI nepřátel není úplně bezchybná a pokud neměníte svůj úkryt tak vás po druhém nebo třetím headshotu najdou, pokud se netrefíte tak vás najdou hned. Stejně tak příliš dobře nepůsobí, když v pološeru stojíte dva metry vedle nepřítele a on si vás není schopný všimnout. Moc rozumu nepobrali ani monstra, ale zde se to dá omluvit, přece jen snad nečekáte, že se na vás smečka hladových bestií bude vymýšlet nějakou taktiku. Právě tato jejich přímočarost, kdy jste obsypání třemi, čtyřmi protivníky, kteří se dají obtížně zabít dělá hru tak úžasnou. Navíc potěší i možnost se bojí vyhnout, stačí zabít hlídače celé smečky a máte pokoj. Hra je komplexní a tak si musíte dávat pozor na každém kroku, nepřibližovat se příliš vodě, v ní čekají opravdu strašné bestie. Na souši se musíte mít na pozoru před okřídlenými mutanty, kteří útočí bez varování, ale pár zásahů je zažene.

 

1 z 3

- +

1.

2.

3.

 

1 z 2

- +

1.

2.

I mistr tesař se někdy utne

Bohužel, hra není ve všem dokonalá a nejvíce mě štvaly neviditelné zdi v lokacích, které vám prostě nedovolí jít dál, i když cesta je více než jednoduchá a za normálních podmínek byste se tam bezpečně dostali. Takovýchto situací jsem ve hře zažíval až moc, stejně jako různých zavřených dveřích, vždyť přece není takový problém je vyrazit. Ale to bych chtěl po vývojářích už asi nemožné, bohatě by mi stačilo, kdyby ve hře nebyly ty zatracené neviditelné zdi, které mi častokrát zkazili jinak nádherný herní zážitek.

Jak jsem již psal průzkum okolí se skutečně vyplácí, kromě filtrů, které potřebujete jak na povrchu, tak v zamořených oblastech metra, můžete najít různé typy munice, granáty, vrhací nože, nebo peníze. Pokud se na povrchu budete dlouho pohybovat bez masky, nebo vám dojdou filtry, znamená to vaši smrt. Ta není okamžitá, ale velmi rychlá ano. V tomto případě se vám velmi hodí vaše hodinky, které odpočítávají čas, dokdy bude filtr ještě dobrý a kdy ho musíte vyměnit. Však také vaši souputníci vám budou na hodinky téměř skládat chorály, až tak dobré jsou. Co se týče munice a samotného obchodování, jsou zde dva druhy munice. Jedna klasická, tedy ke střelbě. Ta se dělí zvlášť na náboje pro útočné pušky, brokovnice, ostřelovací pušky, revolvery a další. Pak jsou zde speciální náboje, které slouží jako měna.

Během chvilek odpočinku na různých stanicích si tak budete moci koupit další náboje, granáty nebo vyměnit vaše zbraně. Za všechno se pochopitelně platí. K dispozici jsou různá vylepšení pro zbraně. Jedná se o různá mířidla, optiku, laserové zaměřovače, tlumiče, rozšířené zásobníky a další. Zkrátka každý si svou zbraň upraví k obrazu svému. Je jasné, že s plně vybavenou zbraní se hraje lépe než s nějakým kouskem bez jakéhokoliv vylepšení, který najdete kdesi v bažinách. Za své peníze si také můžete koupit služby, které se do hratelnosti nijak nepromítnou, jedná se například o alkohol nebo striptýz.

<iframe width=“560″ height=“315″ src=“http://www.youtube.com/embed/zhBEoFA2N-o“ frameborder=“0″ allowfullscreen></iframe>

Hra mnoha tváří

Na stanicích sice máte volný pohyb, ale stále se jedná pouze o trochu rozvětvený koridor s různými obchody. Velice zajímavé je poslouchat místní obyvatele, ti jsou, jako živí, řeší svoje problémy a příběhy, které si vykládají vás občas tak učarují, že se zastavíte a budete jen poslouchat. Velká škoda je, že takových stanic není ve hře příliš mnoho, mělo by jich být kolem sedmi možná osmi. Za zmínku určitě stojí i Moskva nahoře nad metrem, ta je naprosto úžasná. Tvůrci se rozhodli nám dát od každého kousek a tak se podíváme do rozlehlých bažin, města duchů nebo temného lesa. Všude panuje smrt a máte se tak co ohánět, abyste uhájili i ten svůj nicotný život. Navíc časté skřeky a další zvuky vás dokáží vyděsit. Vše je zabaleno do překrásného grafického kabátku. Metro: Last Light se mi líbí mnohem více než Crysis 3 a hratelnostně je úplně jinde. Celková doba kampaně je kolem 12-15 hodin, to záleží, jak moc dobří jste, na jaké obtížnosti hrajete a jak moc rádi budete prozkoumávat metro.

Tvůrci se navíc rozhodli zpestřit hratelnost dalšími prvky, projedete se tak například na drezíně a to ne jak po vzoru CoD, že usednete za mohutný kulomet a postřílíte všechno kolem sebe. Vy budete drezínu řídit a sami si budete určovat, kde zastavíte, kterou oblast kolejí prozkoumáte po svých a tato volnost se mi moc líbila. Obrovskou poklonu také skláním za hudební podkres, který je fantastický. Hlavně písnička u titulků se mi vryla do paměti. Celkově po zvukové stránce patří Metro mezi to nejlepší.

 

1 z 4

- +

1.

2.

3.

4.

Metro: Last Light je skvělý počin, který má množství chyb, které ale obsahují všechny moderní FPS. Navíc obsahuje skvělý příběh, hratelnost je špičková a atmosféra celého metra a postapokalyptické Moskvy vás nenechá chladnými. A pokud si zvolíte těžší obtížnost, ruský dabing a nebudete od toho očekávat zážitek jako v GTA, budete ohromeni jakou práci si chlapci z 4A Games dali s různými detaily. Navíc propojenost s knižní sérii a spolupráce se samotným Dmitriem Glukhovskym je také znát, v Metru se potkáte s různými postavami z knižní série. Metro za to prostě stojí