Dnes si tu připomeneme velice krásné dvacetileté jubileum vydání časopisu Score, které padlo právě začátkem letošního roku. Herní magazín Score je tu s námi neskutečných 20 let. Ano, už tolik času uteklo od vydání jeho prvního čísla, které vyšlo v lednu 1994. Mnohé se od té doby „herního pravěku“ změnilo. V redakčním týmu se vystřídalo spoustu velice dobrých redaktorů a protože časopis byl vždy orientován na počítačové hry, tak i recenzentů. Přirovnal bych to ke změnám v rockové kapele, tu se vyměnil kytarista (redaktor), tu bubeník (recenzent) a někdy došlo k výměně frontmana – zpěváka (šéfredaktor). Jen místo desek vydávali časopis, přičemž některé z jeho recenzí jsou dodnes nezapomenutelné. Mnozí z nás, hráčů, za těch dvacet let dávno dospěli. Mnozí z nás za tu dobu založili rodinu, máme své děti a ty teď můžou listovat čísly stejného časopisu, jako kdysi jejich tátové, či mámy. Každý měsíc stejně jako my, čekají až jejich oblíbené Scóréčko vyjde. Za tu dobu nás v naší oblíbené trafice znají.
Tak jako mi před lety, dnes ti mladší spěchají si ho koupit a hned si ho třeba ve škole pod lavicí přečtou i se spolužáky. Časopis Score má tak zasloužený podíl na formování celé generace nás hráčů. Spousta nás si svůj pohled na hry vytvořila právě nad jeho stránkami. Je tedy dobré, že i v době fenomenálního nástupu internetu se udržel na českém trhu, i když to bylo někdy jistě hodně obtížné. Právě u něj vyrostla časem celá generace hráčů, která s ním nyní jistě ráda oslaví krásné dvacetileté jubileum. Ano mnozí jsme za tu dobu zestárli, čas běží ten se zastavit nedá. Sám časopis za tu dlouhou dobu také prošel mnoha změnami. Jeho začátky byly poměrně těžké.
První vedoucí dvojicí byl šéfredaktor Jan Eisler se zástupcem Andrejem Anastasovem. Ti do nového časopisu přišli z Excaliburu. Svým svérázným a často velice kontroverzním stylem psaní, dokázali okolo Score vytvořit kultovní atmosféru. Plné hry se v časopise začaly objevovat až později na CD, mnohem později na DVD. Ve Score se tak v průběhu let dala najít slušná řádka více, či méně kvalitních her. Postupně se na postu šéfredaktora vystřídali Andrej Anastasov, Mikoláš Tuček, Tomáš Zvelebil, Karel Papík, Tomáš Mrkvička, Jan Modrák, Mikoláš Tuček a Jan Vrobel.
Redakce časopisu svého času natáčela velice originální pořad Score Live, momentálně se snaží tento docela povedený kousek oživit. Do zdárného konce dotáhli i vývoj vlastní multiplayerové střílečky FPSCORE. Tytam jsou doby, kdy moje oblíbené plné hry tzv. „ fullky“, či demoverze byly na CD. Časem se nám časopis převlékl i do nového kabátku. Zrovna tak jak zestárla generace hráčů, zestárly i ony hry. Bohužel mě přijde smutné, pokud se někdo vysmívá hrám z této doby, jejich jednoduchosti, či grafice. Spousta lidem tak dnes old RPGéčka už nic moc neřeknou.
Tady musím pochválit redakci, která na dnešní poměry stále drží laťku úrovně časopisu dost vysoko. Konkurent Level s ním drží krok. Což mnozí jako já ocení, ale najdou se i tací co jednomu či druhému časopisu záměrně nepřejí. Svým způsobem za to může z jedné či druhé strany „záměrně přikrmovaná“ rivalita obou komunit. Čas od času se obě redakce vzájemně špičkují, což se pro už onu zmiňovanou rivalitu dá ještě pochopit. Samozřejmě i doba se změnila stejně tak jako situace na trhu. Spousta dalších následovníků Score, a byla jich dlouhá řádka, ukončila činnost. Namátkou z těch papírových zde připomenu kdysi velice populární Excalibur, Gamestar, miniLevel, GameOn, PC Action a Doupě. Všechny tihle to bohužel vzdali. Přesto je pryč i doba kdy Score a Level bylo pro nás čtenáře jediným zdrojem informací o počítačových hrách.
Zbyl tu jen právě už jmenovaný Level, který přežil nedávno svůj zánik. Ten byl důsledkem doslova katastrofálního počtu prodaných výtisků. Čísla se rázem propadla až někam pod 4000 prodaných kusů. Tedy počet, který by sotva uživil jeho redakci natož přinesl zisk vydavateli Burda Praha. Důvodem bylo hlavně zvýšení ceny z 199 Kč nahoru, postupem času až na docela nehorázných 260 Kč. To, že Level bez cavyků zdražil na maximálně únosnou cifru, vypadalo v době krize a zvyšujícího se DPH jako nezbytná nutnost. Jenže stalo se tak před koncem roku, kdy DPH bylo ještě na staré úrovni. No budiž. DPH se zvýšila o 4% a to zhruba odpovídá jen 10 Kč.
Navíc v lednu 2012 začali k Levelu přikládat jen jedno DVD. Kvalita papíru byla mizerná a tak byla po práva často terčem tvrdé kritiky. Populární Video DVD přílohu přesunuli do neveřejné sekce na webu, kde jste si ji po zadání kódu z časopisu mohli spustit v HD kvalitě a nebo si ji stáhnout. Jenže občas nastala technická chybka a tahle služba nějak zvlášť dobře nefungovala.
Naštěstí bývalý šéfredaktor Levelu Ondřej Průša a další dva ex-šéfredaktoři, Martin Bach a Petr Poláček Level restartovali. Herní magazín s osmnáctiletou historií byl zachráněn a jeho existence na malém českém trhu pokračuje. Přesto, že mám k němu určité výtky jsem moc rád. Moje kritika je hlavně ke přiloženým hrám už jen ve formě kodu ke stažení. Ne po stránce jejich kvality, ta je docela ok, ale vadí mi že hry jsou pouze na Steamu, tudíž je v podstatě nevlastníte.
Placka u časáku tak vzala za své a definitivně zmizela v propadlišti leveláckých dějin. Také stále otřesně všelijak kroutící se papír neglazurované (tedy levnější) obálky výsledný dojem z Levelu poškozuje. Tématické články Level táhnou díky čtivosti a zajímavosti hodně nahoru. Level je tak důstojný konkurent Score a to je pro dnešní náročné čtenáře jedině dobře. Doufám, že redakce Levelu dá prostor i jiným digitálním distributorům než jenom Steamu. Taková solidní hra od GOGu bez DRM ochrany a internetového připojení by byla jistě pro mnohé hráče zajímavá. Dnešní monopol Steamu není dobrým trendem. Konkurence je prospěšná pro kvalitu služeb, o tom není pochyb.
Vraťme se ke Scoréčku, které i dnes v těžkých, možná až kritických dobách pro papírový časopis tohoto ražení, si stále udržuje určitou originalitu, žádný web, či stránka na internetu plná blikající reklamy typu „tenhle mobil ti kapsu neutrhne“ to zvláštní kouzlo pěkných a zajímavých článků tištěných na papíře nenahradí.
Samozřejmě se v dlouhé historii staly i všelijaké chyby. Některých slibovaných plných her se čtenáři buď nedočkali, a nebo se objevily se značným zpožděním. Často jako plná hra byla zařazena některá co už jinde bohužel vyšla. Ostrou a hlavně internetovou diskuzi vyvolává i výběr některých her. Web Score nám nějak nepochopitelně zamrzl v čase. Však už kdysi v dávných „divokých“ dobách časopis proslul mnoha skandály. První vážné fiasko bylo s č.31, kde nebylo CD, ale jen disketa s kontraverzním obsahem, který nutil zadat kod z filmu Síť. Kdo ho neměl, měl smůlu. Po pětatřiceti číslech nasledovala další blamáž z demoverzi hry Quake 3, tam redakce nerespektovala zákaz vydavatele (Activision) a přesto bylo umístěno na CD. Problém vyřešili odchodem šefredaktora Anastasova a větší rošádou v redakci.
Nasledovaly další daleko horší katastrofy jako např. nezasílání výher ze soutěží, nehorázné zásahy ve formě ořezávání plných her (Battle Isle 3, Wipeout 2097, Descent 3) a to tak aby se věšly na CD. Nečisté praktiky s recenzováním pirátských her, či betaverzí jenž byly vydávány čtenářům jako dokončené. Kupující jenž se rozhodli k výhodnému předplatnému nikdy neviděli dárek. Mohli si jen nechat v hlubokých snech zdát o tom, že se stanou majiteli luxusní myšky. Další oběti se nikdy nedočkali svých honorářů. Byla to hodně divoká doba a to nejen ve Score, ale i v celé společnosti. Což lze brát jako možnou omluvu. Lidi se teprve učili a bez chyb to snad ani nešlo.
Časopis Score nám v posledních měsících pravidelně nabírá často až neskutečnou prodlevu ve vydání a skutečné datum aby jeden věštil z křišťálové koule. Redakce se tento nešvar snaží všemožně kamuflovat výmluvami jednou na distribuci, jindy tiskárnu (tiskne se na Slovensku) či podobné různé události. Až se to nejednomu čtenáři zdá trapné a bohužel zcela oprávněně. Kluci (redakce) prostě přesný datum nezvládají. Pánové přesnost je výsada králů ! Blbou a dnes už zcela zavadenou skutečnost nezměnila ani poslední rošáda na postu šéfredaktora. Nejdřív na Modrákův post naskočil Tuček, které pak docela nedávno vystřídal Jan Vrobel. Score se prostě zpožduje vesele dál, dál a dál…Možná ten časový skluz věnují vymýšlení nové výmluvě. Score snese prostě všechno.
Vratme se ale k časopisu. Někomu se součastné zaměření Scóréčka může zdát dnes už i víceméně staromódní, ale možná je jen otázka vkusu. Tady na obranu Score musím napsat to, jak je neskutečně složité vést redakci podobného časopisu a jak svízelná jsou jednání o koupi plných her. Škoda, že redakce se o podobné zážitky nemůže se svými čtenáři podělit, s ohledem na obchodní tajemství. Jasně pravda taky je, že lidi v redakci jsou profesionálové a měli by v podobných situacích už jak se říká „umět chodit“. Jenže doba už je zkrátka taková a každý chce pro sebe vyjednat ty nejlepší podmínky, a tak se to často protáhne než dojde ke vzájemně prospěšnému kompromisu.
Bohužel současné prodlevy (raději nikdy neučenému přesnému datumu vydání) jsou prostě už nehorázné. Žádná sláva není ani počet prodaných časopisů, který nedává moc optimistické výsledky, což si následně žádá jisté bolestné redukce. Zatím co konkurence (Level) dost nekompromisně po restartu zlevnila na 99 kč, redakce Score musela obětovat oblíbený plakát, později dokonce jedno DVD, aby cenu 199 kč udržela. Což je podle mě kompromisní řešení. Score na rozdíl od konkurence Levelu stále drží přílohu ve formě jednoho DVD. Na druhou stranu i zde se v poslední době stále více prosazují hry (kody ke stažení) na Steamu. Naštěstí se výjimky stále ještě najdou.
Přiložené, plné hry, mám na mysli ty fyzicky přítomné na DVD, podle mého názoru působily výchovně na celou generaci hráčů. Všichni víme jak snadné je stáhnout si hru z netu. Jenže právě mladí lidé bez příjmů (bohužel často i práce) si musí vystačit s kapesným, a tak mají dost hluboko do kapsy. Pořád lepší hra v časopisu než wárez, anebo koupě zdraví škodících cigaret. Zrušením DVD přílohy by výchovný faktor, až na kód ke stažení zcela zanikl.
Doufám, že se jim podaří časopis ještě dlouhou dobu udržet při životě. Držme jim všichni palce. Gratuluji jim k dvacetiletému jubileu a za všechny věrné čtenáře moc děkuji. I když, to jestli se Score rozhodnete podpořit (koupit), nechám už na vás.