Je to jako dnes. Běžíte do schránky pro časák, pohodlně usednete a začnete číst. Najednou zastavíte listovat a uvidíte novodobé Goldeneye 007 na PlayStation – MEDAL OF HONOR. Článek Vás vtáhne mimo realitu a vy pozorně čtete slovo za slovem, řádek za řádkem… po přečtení a prvních dojmech jste si řekli: „Tak to musím mít!“…
Ano, je to tak. Byl to Medal of Honor, který v roce 1999 udělal ve videoherním průmysl největší boom, co se týče žánru FPS ze druhé světové války na konzole. Sodu tomu dodával též fakt, že na vývoji se podílel sám pan režisér Steven Spielberg a jeho studio DreamWorks Interactive SKG. Medal of Honor přinášel v té době ač lineární, tak zatím nedostupnou WWII řežbu s nepřekonatelným příběhem na konzoli PlayStation, které tento titul chyběl. Konkurenční Nintendo 64 totiž mělo titul Goldeneye 007, která v roce 1997 vytřela všem zrak. Tak úvod by jsme měli, nyní hurááá na článek…
Píše se 31. říjen roku 1999, PlayStation 2 za pár měsíců vyjde, je na spadnutí milénium a také je to oficiální vydání hry Medal of Honor. V tu dobu již prestižní herní server IGN ji dává fenomenální hodnocení 9.3/10 s krátkým, ale výstižným verdiktem:„K tomuhle jde napsat jen málo: běžte si jí koupit a běžte si jí koupit teď hned. Nebudete litovat.“ Medal of Honor byla totiž hra z druhé světové války, které za poslední léta chyběla na trhu. Navíc její příběh byl postaven na skutečných událostech, dnes již zesnulé paní Héléne Déschamps Adams, která byla členem francouzského odboje za druhé světové války.
Kromě příběhu se hra přímo znamenitě vyznamenala i s grafikoul. Vše bylo kompletně ve 3D a tvůrci si dávali záležet na všem – na detailech, na prostorech, na zbraních a modelech postav. Velkým dílkem k dokonalosti byla i hudba – složil jí celosvětově známý skladatel Michael Giacchino a byla… fenomenální. Hudba je totiž jeden ze základních prvků, na kterých série Medal of Honor stavěla – a to ve všech dílech. Dalším prvkem, který byl vyzdvihován, byla umělá inteligence nepřátel, kteří v situacích věděli, co dělat – schovat se, utíkat, zalehnout, odkopnout granát či ho hodit zpět (dnes se nám to jeví jako směšné, ale v té době to bylo unikátní). Zkrátka AI veděla, jak se chovat před Vašimi zraky a ne se zastřelit jako tupý panák.
Medal of Honor byla zkrátka hra, která tuto sérii nastartovala, a to pekelně. Je dodnes hodnocena jako jedna z nejlepších her na konzoli PlayStation (a že jich sakra je) a serverem IGN je dodnes zapsána na 21. příčce v seznamu 100 Nejlepších her na PS1. Série Medal of Honor ale vytěžila ze sebe ještě více, prodalo se jí přes 3 miliony kopií a pokračování o rok později – Underground, vytěžilo ze sebe ještě více, když získalo mnoho prestižních ocenění.
V roce 2002 již na next-gen platformu PlayStation 2 vyšlo pokračování s podtitulem Frontline a to se stalo nepsaně povinnou výbavou každého vlastníka PS2. Ale o tom zase někdy jindy…