Konečně opět píši svůj herní blog. Kdysi jsem jej psával na doupěti, ale poté co byly blogy bez náhrady zrušeny jsem neměl kde prezentovat své herní názory. Vracím se tedy na gamerskou blogovou scénu….
Život je o návratech. Můj hráčský život započal v roce 1992 na vypůjčené 286 s černobílým monitorem. Prince of Persia. Wolfenstein 3D, F-19 Stealth Fighter, F-15 Strike Eagle II,LHX Prehistoric… hry z prehistorie hraní na „písíčku“. Ach, jaká je to dlouhá doba, neuvěřitelných dva a dvacet let…. 22…. Fůůů. To to uteklo. Jsem už pamětník co něco pamatuje. A je to skvělé ! Uvědomil jsem si totiž jednu zásadní věc. Tehdy jsem začínal na střílečkách – a simulátorech. Dnes, ač FPS patří mezi mé oblíbené žánry stále, jsem opsal veliký velikánský kruh…. nekonečnou osmičku – a vrátil se – po všech těch FPSkách, RPGéčkách, RTSkách – k simulátorům…. Už mi dávno není dvanáct, ale „SIMY“ hraju po letech zas. Jsou to jiné simulátory, v případě War Thunderu se dá spíš mluvit o arkádovém simulátoru (v arkádě), letecké střílečce…Ovšem Euro Truck Simulator 2 je sim se vším všudy… Kdysi dávno jsem „létal“ nad Evropou ve stíhačce – nyní ji brázdím kamionem…. tehdy jsem chtěl být pilot. Dneska se měním v TIRáka. Tehdy jsem simuloval hloubkové útoky. Dneska se vžívám do pocitu dálkového řidiče…. Touha hrát a hrát (si) se nezměnila. Přibyly roky, pokročily technologie, změnil se svět… Simulátory však zůstaly, byť už dávno nejde o mainstream a nevychází jich dvanáct do tuctu každý měsíc. Komerční hry jsem si zahrál, někdy je ani nedohrál a vracím se k polozapomenutému, ale kouzelnému žánru- a jistě nejen já…