Současnost a nedávná minulost videoher je plná zábavných příkladů virálního marketingu. Kolikrát i neúmyslného. Reklamní kampaň Sony na hru Last Guardian například spočívá v tom, že jednou za uherský rok obnoví u příslušného úřadu značku. A pořád to ještě stačí na to, aby si redaktoři herních magazínů decentně ucvrnkli do textilu. Podobně rafinovaný přístup zvolil v propagaci svojí nové hry vizionář o rozloze několika obyčejných lidí, Gabe Newell. Promo kampaň na Half-Life 3 se zatím skládá výhradně z memů o tom, že Half-Life 3 nikdy nevyjde – a funguje to skvěle.
Videoherní branže má ale v záloze ještě jednu osobnost, která vyznává marketing na hranici virálu a šprýmování. Hideo Kojima. Vždy, když se někde objeví, s potutelným výrazem raubíře, který zrovna sousedovi rozbil okno nebo zapálil schránku, může se svět spolehnout, že přišel čas na mistrův nový prank. Svoji nejočekávanější hru představil pod hlavičkou falešného studia Moby Dick a tvářil se, že s ní nemá nic společného. Svoji druhou nejočekávanější hru pak oznámil během třiceti vteřin zhruba slovy: „Něco jsme udělali, a ukázku najdete hned teď na PS store. Sayonara,“ takže si nikdo žádného oznámení ani nestačil všimnout. Lidé začali hrát zmíněnou ukázku a na konci: ta-dá Silent Hills!
Proto je třeba brát s rezervou současné zprávy o tom, že Hideo s celou svojí společností opouští Konami. Podivné mizení nápisů z boxartů a kryptické nevyjádřování se je… inu… podivné, ale svým způsobem přesně v Kojimově stylu. Je-li to skutečně vtípek, pak je třeba přiznat, že jsme od Kojimy zvyklí na lepší. Nicméně účel splnil – obrázky boxartů si prohlédl snad každý a o datu vydání si cvrlikali i vrabci na střechách. A nejde-li o fór – nu, pak nás čekají zajímavé časy. Navíc není třeba smutnit, největší vtipálek videoherního světa se nás jistě bude pokoušet napálit i nadále. Třeba i bez Konami.
* * *
P.S.: Svůj paprsek reflektorové záře se pokusili urvat i vývojáři z německého Deck13, kteří na twitteru Kojimovi „nabídli“ práci. Jde o autory slušného Lords of the Fallen, ale taky veskrze průměrných her jako Venetica, Jack Keane a Ankh. No potěš pán bůh. To by byl teprve šprým.