Dva dny před Vánoci vyšla finální várka DLC pro celkem kontroverzně přijatý poslední díl Arkhamské série a od té doby se konečně můžeme naplno zabývat touto otázkou – stojí vůbec Season Pass za vaše peníze?
Vzhledem k tomu, že se vlastně jedná o balík přídavného obsahu, tak to udělám tak, že se nejdřív podívám na zoubek jednotlivým typům přídavků a pak je ve výsledku ve stručnosti zhodnotím jako celek. Pro pořádek raději začnu tím nejdrobnějším a zakončím to těmi plnohodnotnějšími DLCčky (bez ohledu na datum vydání).
Skiny! Skiny everywhere!
Už v Arkham City (a vlastně i v Asylum) byly skiny, takže se logicky objevili i tady. A že jich vůbec není málo. A není to ani tím, že by je fanoušci tak moc chtěli, ale spíš proto, že jsou poměrně jednoduché na vytvoření a kravaťáci by nebyli kravaťáci, kdyby se této easy-money příležitosti nechytili. Tentokrát se však vývojáři zaměřili především na filmy, takže není problém, aby se z vás stal třeba takový Adam West nebo Christian Bale. Dále se dostalo i na Robina, Catwoman, Nightwinga, atd…
Kromě Batmana a ostatních postav se navíc nových vzhledů dočkal i samotný batmobil, u kterého je to však trochu složitější, jelikož některé jeho skiny nelze používat v free-roamu, dokud jsou v Gothamu pozemské jednotky okupantů, tudíž se jich Batman musí nejdříve zbavit, aby vůbec mohl se svým nově vyměněným batmobilem jezdit po městě.
Zde se samozřejmě nabízí otázka, zda to samostatně za ty peníze vůbec stojí, jelikož za jeden skin si účtují 1-2€, což je dost velká částka na pouhé skiny, avšak se hodí dodat, že některé z nich (například s tématikou Batman v Superman a Nolanovy trilogie) jsou zdarma a přístupné všem, kteří vlastní základní hru.
AR výzvy aneb Kdo nakope nejvíc zadků, ten vyhrává.
Nový Batman měl od vydání hodně zoufalý počet challenge map, které navíc byly ve stylu nudné virtuální reality, za což jim samozřejmě dala na fórech spousta hráčů sežrat. Tento nedostatek se jim podařilo vyrovnat spoustou (placeného) DLC a formou patche zredukovali digitální stěnu kolem bojišť, díky čemuž to konečně aspoň trochu připomíná klasické výzvy.
Ale zpátky k tématu – vzhledem k tomu, že v challenge mapách po nedávném updatu lze hrát i za hodně dalších postav (nepočítám-li dual-play), z nichž každá má na každé mapě své vlastní výzvy, vám získání všech hvězdiček, pokud samozřejmě nejste nějaký profesionální hráč Arkham her, ukousne značnou část herní doby a o to víc, když máte v knihovně všechny AR výzvy.
Co však už moc super není, je fakt, že se většinou nejedná o žádné nové oblasti, ale jen kulisy z Gothamu v původní hře (např. Clock Tower), takže je to celé jen o těch výzvách a získávání hvězdiček. O to horší fakt, že se sem tam objevily nějaké bugy, které bránily v získání nějaké hvězdičky. Většina z nich samozřejmě byla brzy opravena, ale pořád je možné, že někde ještě nějaké zůstaly.
Tell me, do you speed? You will.
Rocksteady se novým batmobilem chlubili až moc na to, aby mu nedali nějaké nové tratě, které jsou vlastně taky AR výzvy, ale na rozdíl od těch ostatních aspoň nejsou zasazené do již hotových oblastí, ale jsou vytvořené především na motivy filmů. Máme tu tak tratě ve stylu TV Series, Tima Burtona, Temného rytíře a nějaké ty závody v batcave. TV Series a Temný rytíř jsou navíc zasazené do filmového studia, takže jste v podstatě herec, který hraje ve filmu (a vlastně i kaskadér, protože ty kousky, které tam předvádíte, jsou snad všechno, jen ne bezpečné).
K tomu ty tratě brnkají na nostalgickou notu a promítají ikonické momenty z filmů, což je pro fanoušky filmového Batmana v každém případě plus. Sám jsem byl nadšený ze zpracování onoho Tima Burtona, ve kterém se tvůrcům dost dobře podařilo zachytit atmosféru jeho filmů. TV Series tratě s tou svou úvodní znělkou (NANANANA) též potěšily a o Nolanovi nemluvě. Akorát mě dost mrzí to, že těch tratí už tolik není a k tomu je jejich počet uměle nevyšován tím, že jsou rozděleny na verze s jedním okruhem a třemi okruhy.
Příběhové jednohubky na 15 minut
Pamatujete si, jak na začátku vývojáři slibovali hromadu příběhových DLC? Své sliby vlastně splnili – vydali šest Arkham Stories, z toho pět jsou 15minutovky. Nailed it.
A zrovna na tohle si stěžoval snad každý – většina těchto jednohubek jde zdolat za velmi krátkou dobu a jsou očividně dělány tak, aby zahrnovaly nějaké ty příběhové prvky (tedy cutscény a dialogy), souboje, stealth a nějaké ty nové levely, což je vlastně všechno (dobře, jedna z nich dostala i hádanku, ale to je podle mě nepodstatné). Nepříliš dobře je na tom i technické zpracování pár levelů, kvůli kterému jsem měl místy bez nějakého zjevného důvodu propady fps.
Pokud něco trochu kompenzuje jejich krátkost, tak je právě jejich rozmanitost. V A Flip of Coin hrajete za Robina, v GCPD Lockdown zase za Nightwinga, v Catwoman’s Revenge za Catwoman (nečekaně) a u Red Hood Story Pack a Harley Quinn Story Pack je snad zbytečné cokoliv psát. Plus všechna tato DLCčka jsou (kromě toho s Harley Quinn) zasazená do událostí po konci hlaní příběhové linie. Pokud vás tedy zajímá, co se pak po konci dělo dál, tyto jednohubky vám přinesou pár lehkých náznaků.
Pro majitele Season Passu to tedy zrovna dvakrát gól není, ale příležitostné hráče, kteří si čas od času koupí nějaké drobné DLC, to potěší. Především kvůli ceně (2€, tedy stejně drahé, jako některé skiny), která je na to, že krom příběhového doplnění dostanete i nové mapy a postavy do AR výzev, rozhodně přiměřená.
A Matter of Family
Jediné z šesti Arkham Stories, které nezdoláte za čtvrthodinu, přesto ale hrací doba není nic extra (1 hodina příběhové linie, poté jsou po mapě ještě rozházené cvakající zuby a Jack-in-boxy) a s Cold Cold Heart z B:AO se nemůže rovnat, maximálně tak s Harley Quinn’s Revenge z B:AC. Příběh pojednává o Batgirl, která se spolu s Robinem vydává zastavit Jokera a Harley a zachránit svého otce, Jima Gordona.
Batgirl se na rozdíl od ostatních Arkham Stories může pyšnit pořádnou oblastí, tedy zábavním parkem na ropném nalezišti, rozmanitějším gameplayem, o něco šťavnatějším příběhem a Madhouse atmosférou. Navíc na něm pracovali ti samí tvůrci, kteří mají na svědomí B:AO, což je jasně znát na některých gameplay pasážích a předrenderovaných akčních cutscénách, které sice k základní hře nesedí, ale nedá se jim upřít styl, který je právě pro tyto vývojáře typický.
Jedná se tedy o obstojnou součást Season Passu. Pokud je to ale jen jedno z mála DLC, která vás zaujala, tak si ho radši kupte samostatně.
Season of Infamy
Jelikož bylo Season of Infamy posledním pořádným DLC, které bylo pro Season Pass oznámeno, vkládali do něj hráči velké naděje. 22. prosince pak konečně vyšlo a pocity? Pozitivní. Ano, délkou opět nijak neoslní a lze ho zdolat za 2 hodiny, ale příjemně překvapuje kvalitou misí, které sice vůbec nenavazují na hlavní příběh, ale zato dobře doplňují celkový příběh Arkham universa + dvě z nich přímo navazují na události z B:AC.
Rozšíření obsahuje čtyři nové vedlejší mise – Mad Hatter, Killer Croc, Mr. Freeze a Ra’s al Ghul. Mad Hatter ve své části Batmana zhypnotizuje, čímž ho nedostane do žádného stavu uspokojení, ale místo toho ho zavede do své vlastní říše divů, ve které musí Batman bojovat o život. Bohužel zde ale celkem zklame krátkost, která sice není taková, jako v B:AC, ale v B:AO byla o dost propracovanější. A tam za ni žádné peníze nechtěli.
V Killer Croc misi je zase Batman vystaven děsivým a klaustrofobickým momentům. K tomu mise konečně obsahuje něco, co v základní hře tak zoufale chybí – bossfight. Žádnou velkou slávu ale radši nečekejte.
Taková Mr. Freezova mise se spíše zaměřuje na emoce. Gameplay pasáže se tu vlastně příliš nevyskytují a důraz se klade především na příběhovou stránku. Zda se jedná o plus nebo mínus, to je na vás.
Poslední mise, Ra’s al Ghul, přináší nějaké ty detektivní úkoly, kterých bylo v základních hře též hrozně málo. Bohužel, ani tady tady se nejedná o nic světoborného. Tato mise spíš doplňuje Ra’sův příběh poté [B:AC spoiler], co jeho tělo v Arkham City zmizelo [konec spoileru].
Season of Infamy je dost kvalitní přídavek, který však působí, jako by se původně mělo jednat o plnohodnotná příběhová DLC typu A Matter of Family, ale vývojáři pak zjistili, že to už nezvládnou, a radši to předělali do podoby vedlešáků.
Závěr?
Jak se dalo čekat, tak Season Passu vládnou především dodatky, které tolik nákladné nejsou, tedy skiny a AR výzvy. Pokud je vyfiltrujeme z seznamu, obsah o dost zchudne. Jako… špatné to rozhodně není a místy je poznat, že ho dělali fanoušci Batmana, ale za tu cenu? Ne-e.
Člověk má navíc během hraní DLCček často silný pocit, že to mělo být něco víc a vývojáři se to nakonec rozhodli osekat. Udělali to snad proto, že zjistili, že na to nemají? A nebo je snad odradily reakce na PC verzi? A nebo reakce na samotnou hru? Kdo ví…
To je asi tak všechno k mojí „polorecenzi“ na Season Pass a já doufám, že se vám líbila. Případně se omlouvám, pokud vám přišlo, že je zbytečně moc dlouhá, nebo že jsem vám nedejbože připadal málo kritický. Season Pass se, jak jsem po dopsání tohoto článku zjistil, prostě recenzuje složitěji než základní hra. Hlavně také kvůli tomu, že spousta mínusů se vztahuje spíše na samotnou hru.
*Některé screenshoty v článku byly pořízeny pomocí Photo Modu ve hře a nemusí vyzobrazovat skutečnou grafickou stránku hry.
Recenze
Batman: Arkham Knight - Stojí Season Pass za to?
Jste-li fanoušci Batmana a Arkham Knight vás bavil, stejně si počkejte na nějakou slevu. Season Pass je sice dobrý, ale tu cenu (na Steamu 36,99€) neobhájí ani to Season of Infamy.
Líbí se nám
- Rozmanitost
- Doplnění příběhu Arkhamské série
- Hraní za jiné postavy
- Nostalgie a atmosféra
- Filmová tématika tratí
- Harley v latexovém oblečku a je jedno, jestli vám to přijde jako racionální plus, ten zadek je prostě perfektní!
Vadí nám
- Za hodně peněz málo muziky
- FPS dropy a bugy (snad již opravené)
- Zbytečně moc skinů a AR výzev
- Že některá DLC působí osekaně