Nový DOOM vychází už za necelý měsíc. Nejvyšší čas se mu podívat na zoubek v otevřené multiplayerové betě.
Navázat na takovou věhlasnou značku jako DOOM, není nikdy snadné. Bethesdě se to už jednou povedlo. No vzpomeňte si na Wolfensteina. Díl s podtitulem The New Order mi zůstane v paměti ještě hodně dlouho. To byl comeback slavné značky, jak má být. Jeden z mála jeho mínusů byl chybějící multiplayer. Ten v novém Doomu nechybí. Stojí ale za to?
Něco starého
Kdyby mi někdo položil otázku, jaký ten nový DOOM je, tak bych řekl, že šílený. To vás asi moc nepřekvapí, přece jenom od Dooma asi nečekáte, že bude normální. Moc jsem si přál, aby se Bethesda vrátila ke kořenům série, tak jako to udělala v případě již zmíněného Wolfensteina. Ale u Dooma jdou vývojáři ještě mnohem dál. Tohle je totiž ten pravý a nefalšovaný návrat do 90. let. Pokud jste propařili stovky hodin u Quaka nebo Unreal Tournamentu, tak vám u Dooma ukápne nejedna nostalgická slzička. Ani na chvíli si od akce neodpočinete. A to je dobře, protože k tomu není důvod.
„Jedna rána prostě nestačí“
Něco půjčeného
DOOM sice přináší sakra návykovou staromilskou hratelnost, ale bere si také spoustu prvků od moderních stříleček. Už nenacházíte zbraně během bitvy na zemi, pěkně si je navolíte před bitvou v loadoutu po vzoru Call of Duty. Na výběr máte tři třídy: Assault, Sniper a Ambusher. K tomu ještě tři loadouty, kde si můžete zbraně sestavit dle libosti. Já jsem si osobně zamiloval kombo ikonické dvouhlavňové brokovnice a kulometu. Žádná ze zbraní ale nemá překvapivě takový účinek, jaký byste třeba od takového raketometu očekávali. S každým soupeřem se budete chvíli pitvat. Jedna rána prostě nestačí.
V betě bylo na výběr ze dvou modů. Klasický Team Deathmatch a nový Warpath, ve kterém bylo za úkol obsadit určité místo na mapě a to bránit před útočícím nepřítelem. Je to určitě zajímavý mód, který okoření hratelnost tím, že se všichni budou vydávat na stejné místo.
Dvojice map Heatwave a Infernal vás asi ničím nepřekvapí. Jsou přesně takové, jaké byste asi ve frenetické arénové střílečce chtěli. Pár chodeb, které končí v jedné velké víceúrovňové aréně. Na tom by nebylo nic špatného, jenom se bojím, aby si mapy nebyly svým vzhledem příliš podobné a po čase neomrzely.
Něco nového
Jako zajímavá možnost, jak okořenit hratelnost se jeví démón, do kterého se lze po omezenou dobu převtělit, pokud tedy najdete na mapě speciální runu. Budete sice kosit jednoho nepřátele za druhým, ale budete také jediní, kdo se bude bavit. Vaši nepřátelé nebudou mít žádnou šanci vám v tom zabránit. Démon je totiž v podstatě nesmrtelný, a pokud se s ním setkáte, můžete začít počítat andělíčky. Tady bych sílu démonovi buď ubral, nebo zkrátil dobu jeho působení.
Další z věcí, které byste ve hře jako DOOM asi nečekali, je možnost barevné úpravy jak vaší postavy, tak zbraně. Ty si postupně odemykáte levelování vaší postavy. Úpravy jsou opravdu detailní a není problém si z vaší zbraně udělat třeba včelí plástev, alespoň vzhledově.
Něco zkaženého
Asi není pochyb o tom, že stabilní a vysoký frame rate, je v tak rychlé hře hodně potřeba. Mě se ho moc nedostávalo, protože v betě chyběla jakákoli možnost, upravit si nastavení podle libosti. Mohli jste si změnit pouze rozlišení a vyhlazování. V plné verzi bude možností určitě více, ale i tak nemám z optimalizace dobrý pocit a jsem zvědavý, jestli s tím dokáží vývojáři do vydání něco udělat. Navíc grafická stránka není nic, z čeho bychom si měli sedat na zadek. Nový Unreal Tournament, který je teprve na začátku vývoje vypadá o poznání lépe.