Zatímco o úspěchu prvního dílu nebyla svého času přesvědčena ani samotná Sony, od Uncharted 2 už očekávali velké věci jak fanoušci, tak vydavatel. Tento tlak asi nejsilněji pocítila nová posila týmu, budoucí game director u Uncharted 3 Justin Richmond. Justin se k Naughty Dog připojil jako houževnatý muž právě v době, kdy se pilně pracovalo na Among Thieves. Jeho zkušenosti v herním průmyslu však nebyly dvakrát bohaté.
Přečtěte si předchozí část.
Justin měl tak jako mnoho jeho kolegů u Naughty Dog zkušenosti se studiem filmu. Nejdřív chodil na univerzitu v Bostonu a poté pokračoval ve studiu na filmové škole ve Vancouveru. Vystudoval 3D animaci, což z něj činilo ideálního kandidáta na práci u některého z herních studií. Cesta ho nejprve zavedla do Backbone Entertainment, kde se podílel na vývoji jednoho z prvních titulů pro PSP, Death Jr., dále zkoušel štěstí u dnes už nefunkčního celku Blue Omega Entertainment (Damnation), než se nadobro usadil u Naughty Dog.
Premisa série Uncharted byla jasná – namixovat zábavný mix dobrodružství, romantiky, akce a nebezpečí, který by se zároveň dobře hrál. Tvůrci nechtěli, aby se hráč příliš frustroval, což se projevilo zejména v příběhových pasážích. Ne že by se snad přímo snažili v těchto momentech snížit obtížnost, ale chtěli je udělat srozumitelnějšími, aby člověk ihned věděl, kam má skočit, do čeho střelit nebo co udělat. Opakovat totiž stejný úsek desetkrát (případně u toho ještě desetkrát zhlédnout příběhovou animaci) poněkud narušuje plynulost vyprávění.
„Tvůrci chtěli udělat příběhové pasáže srozumitelnějšími, aby člověk ihned věděl, kam má skočit, do čeho střelit nebo co udělat.“
Naughty Dog se pokoušeli přinést s druhým dílem řadu změn, ale pochopitelně nemohli tušit, jak na ně veřejnost a odborníci zareagují. To se změnilo až na E3 2009, která proběhla necelých pět měsíců před vydáním Uncharted 2. „Osobně jsem až do oné E3 netušil, na čem jsme,“ vypráví Justin s úsměvem. „Ale měl jsem jisté tušení. Bylo to zvláštní, protože jsem do té doby na tak velké hře nedělal. Nikdy jsem nepracoval u tříáčkových vývojářů. Tušil jsem, co je AAA hra a věděl jsem, že pracuju na něčem mimořádném. Věděl jsem, že ta hra bude skvělá. Ale až do E3 jsem nevěděl, jak ji lidé přijmou.“
Máme v rukou poklad
A přijali ji více než dobře. Kritici i obyčejní smrtelníci se totiž shodli, že se jedná o jednu z nejlepších her výstavy a obecně o jeden z nejočekávanějších exkluzivních PS3 titulů. Tvůrci si zaslouží pochvalu za to, že neponechali nic náhodě a do LA „přijeli“ (ze Santa Moniky by na výstaviště snad i došli) připraveni, měli s sebou spoustu materiálu, zúčastnili se konference Sony, kde představili hratelnou ukázku, předvedli i multiplayer… Po nebývalém úspěchu na E3 zbývalo jediné – nemalá očekávání naplnit a pokud možno i překonat.
Ukázka, kterou se chce studio prezentovat na některé z velkých výstav, které sledují bez přehánění lidé z celého světa, musí pochopitelně nabídnout průřez toho nejlepšího, co je v silách tvůrců. A ačkoli se přesně to Naughty Dog s E3 prezentací podařilo, celá hra se v tak pokročilé fázi vývoje ani zdaleka nenacházela. Před autory ležela spousta práce a termín dokončení se nepříjemně blížil.
Uncharted 2: Among Thieves nakonec vyšlo v říjnu 2009 a okamžitě se z něj stal obrovský hit. Stejně jako tehdy na E3 si ho zamilovala odborná i hráčská veřejnost a postupně posbíralo řadu ocenění včetně hry roku. V takový úspěch nikdo ani v těch nejdivočejších snech nedoufal. „Když jsme hru dodělali, věděli jsme, že je dobrá, ale vůbec jsme nečekali, že získá tolik nejrůznějších ocenění. I když si na to dneska vzpomenu, tak je to téměř absurdní. Nevím, jestli se to ještě někdy stane, ale tehdy nás to naprosto zaskočilo,“ hovoří o tehdejším překvapivém úspěchu Christophe. A minimálně stejně šokovaný byl i jeho parťák Evan.
„Christophe při jízdě do práce řekl kolegovi, že Uncharted 2 by mohla být ta úplně nejlepší hra, na které kdy bude někdo z nich pracovat.“
Audio director Bruce Swanson vzpomíná, jak po vydání Among Thieves vezl Christophea do práce a bavili se spolu o kvalitách své nejnovější hry. Christophe tehdy Bruceovi řekl, že Uncharted 2 by mohla být ta úplně nejlepší hra, na které kdy bude někdo z nich pracovat. No, tehdy ještě netušil, že minimálně stejný, pokud ne ještě větší úspěch zažijí o pár let později s The Last of Us.
Zdálo se, že Uncharted 2 vyhrává všechno, co se jen dá. Bylo to o to víc zarážející, že Naughty Dog do té doby téměř žádnou cenu nezískali. A najednou se mohli chlubit vitrínou plnou nejrůznějších ocenění, z nichž většinu obdrželi právě za svůj nejnovější herní počin. Naughty Dog tedy opět dosáhli svým dílem pomyslného vrcholu a zdálo se téměř nemožné, že by se jim ho v dohledné době podařilo něčím překonat. Čekala na ně snad jediná cesta, která vede z vrcholu, tedy strmý pád?
Pokračujeme ve větším
Jedno je jisté: po Uncharted 2 čelilo studio dost možná vůbec největšímu tlaku v celé své dlouhé historii. Plány na třetí dobrodružství Nathana Drakea a jeho společníků se už sice začínaly hromadit v hlavách vývojářů, ale do vydání zbývaly ještě dva dlouhé roky. Jenže očekávání fanoušků bylo už tehdy – ještě než se na Uncharted 3 začalo vůbec pracovat – nastaveno na maximum. Vytvořit (další) úspěšnou hru je jedna věc, ale přijít potom s něčím minimálně stejně kvalitním je o poznání obtížnější, zejména když uvážíme, že té předchozí toho příliš nechybí.
V Uncharted 3 se měly zužitkovat všechny zkušenosti, které autoři nasbírali u předchozích dvou dílů. Vývoj ale zkomplikovala jedna událost, s níž už se studio dříve setkalo, ale tato zkušenost rozhodně nebyla příliš pozitivní: Sony opět chtěla, aby Naughty Dog pracovali na dvou titulech zároveň. Někteří z tvůrců se měli přesunout na nový projekt (budoucí The Last of Us) s tím, že pokud bude potřeba, budou jednotlivci mezi oběma hrami pendlovat a přikládat ruku k dílu. Naughty Dog se poprvé podařilo pracovat naráz na dvou hrách, které nakonec obě vyšly.
„Uncharted 3 někdy snad až příliš okatě ukazuje, že se Naughty Dog snažili trumfnout jeho předchůdce ve všech ohledech, protože všechno muselo být větší, výpravnější a okázalejší.“
Ve studiu tedy opět zavládly změny, část vedoucích pracovníků, kteří se podíleli na Uncharted 2, jmenovitě třeba game director Bruce Straley a lead designer (dnes creative director) Neil Druckmann, se vrhla na tvorbu nového titulu a jejich pozice u Uncharted 3 museli převzít jiní lidé. Vývojáři naštěstí měli spoustu nápadů, které chtěli v pokračování využít – například pasáž na lodi nebo v letadle. Někdy výsledek snad až příliš okatě ukazuje, že se Naughty Dog snažili se třetím dílem trumfnout jeho předchůdce ve všech ohledech, protože všechno muselo být větší, výpravnější a okázalejší. Jestli tato snaha padla na úrodnou půdu, si rozhodněte sami, ale i když si Uncharted 3: Drake’s Deception z konce roku 2011 vedlo v recenzích o něco hůř než velebený starší bratříček, na prodejích se to nijak neprojevilo a obě hry se dodnes dostaly k více než 6 milionům zákazníků.
Očekávání je ošemetná věc. Po druhém díle měli někteří lidé na pokračování příliš velké, snad i nesplnitelné nároky a pro ty pak mohl být výsledek zklamáním. Tate Mosesian situaci přirovnává k tarantinovce Jackie Brown, která přišla po všemi velebeném Pulp Fiction a jednoduše podle něj není tak dobrá jako druhý jmenovaný kousek. Ovšem kdyby Jackie a Uncharted 3 vyšly před svými předchůdci, tudíž by byly první, většina současných naříkačů by je naopak velebila na úkor „těch druhých“. Ale takový je prostě život. Jenže ať se jedinec dívá na výsledné dílo Naughty Dog jakkoliv, nic to nemění na tom, že kromě spousty prodaných kusů si Drake’s Deception drží na Metacritic výtečné objektivní skóre 92 (oproti 96 u druhého dílu), za které by drtivá většina herní produkce vraždila.
Tvůrci přesto s odstupem času přiznávají, že by dnes některé věci udělali jinak, například by zřejmě změnili pořadí jednotlivých úrovní, ale celkově jsou s výsledkem spokojeni. Obzvlášť pyšní jsou prý na vyprávění, jež podle nich udělalo z Drakea mnohem zajímavější postavu. Na začátku třetího dílu se hráč seznámí s Drakeovým dospíváním, takže má možnost nahlédnout na jeho osobnost zase z trochu jiného úhlu a vidět, „jak to všechno začalo“. Úspěch slavil i multiplayer, kterým sice disponoval už druhý díl, ale teprve u třetího se autorům podařilo vypilovat ho k vlastní spokojenosti. Dokončení prací a zahájení prodeje Uncharted 3: Drake’s Deception znamenalo, že kapitola této hry i samotné série byla pro tuto chvíli uzavřena a Naughty Dog mohli začít soustředit veškerou svou energii na svůj další projekt.
Zatímco většinou si po dokončení hry dopřeje tým chvilku oddechu a jakmile se lidé vrátí do práce, začnou přemýšlet, kam povedou jejich další kroky, tentokrát to neplatilo. Souběžně s vývojem Uncharted 3 totiž Naughty Dog připravovali i nový titul, něco pro ně zcela netypického. Něco, co podle mnohých nakonec překonalo všechno, co studio za svou bohatou historii vytvořilo.
