Když jsem se při zaučování na PS3jce nenaučil ovládat FPSky, a to jsem si koupil druhou generaci Frag FX , tak jsem si našel žánr jiný, mému srdci líbivější.
Takže i dnes budeme pokračovat v epizodkách z mého herního života. Pokračujeme v boji mezi mnou a gamepadem. Bitvou větší, než je souboj mezi DC a Marvelem o ovládnutí komixového a filmového trhu, kde stále není, na rozdíl od mého boje, rozhodnuto. U nás doma jsem totiž dostal na „prdel“ já. Fatalita jako z Mortal Combatu přišla asi po týdnu pokusů s Resistance, kdy jsme se nebyl schopen probít přes malé náměstíčko, respektive enemáci z horních pater pro mne představovali opravdu velké nebezpečí. Bez přehánění můžu říct že nebezpečí smrtelné.
Takže co? Arkádové závodění si užívám i na kompu, FPS mi nejdou, na Assassina jsem v té době neměl náladu (a kupodivu ji neměl ani nikdy potom) a tak jednou, když prďolka usnula brzo a žena se vypravila na spining (či co to bylo), jsem se slastně zakoukal na disk s Kratosem. Videa na netu byly suprové, množství krve se pomalu rovnalo množství barvy na Golden Gate, tak co, stejně jsem to chtěl jednou zkusit. Bože (nebo Krate?), co jsi mi to dal do ruky? Jo, tohle je zábava pro milující tatínky. Pro jistotu jsem si dal největší obtížnost, tu po 15 minutách ji poslušně změnil na nejnižší a konečně se dostavil onen pocit, který všichni od hraní očekáváme. Bavím se a jsem někdo! Jsem Kratos a kdo to nechápe, ten nebude mít moc času si to uvědomit. Pokud teda není opačného pohlaví a nemá dost velké koz…, ehm, oči.
Asi je dobré zmínit, že mi žánr mlátiček není až tak cizí, Devil May Cry 4 a následně i Devil May Cry 3 jsem pokořil na kompu pouze s klavírem a krysou, ale až na konzoli tenhle styl her opravdu vynikne. Jak taky jinak, je pro ně promárně určen. Ono se u nich totiž nemusí moc uvažovat a snad jenom při rozdávání bodíků do vlastností a dovedností zapnete buňky šedé kůry mozkové (kterou pak na oplátku protivníkům vymlátíte z lebek). No dobře, sem tam nějaké to puzzle se taky najde, ale jde o ideální zábavu pro tatínky, unavené budování ranného kapitalismu (už makáme tolik let a pořád nic) a následným vyšťavením při dovádění s tehdy hodně malou prďolkou.
Docela úsměvně pak působí hlasité komentáře hraní takových lidí, tady tatínků. S přírůstkem do rodiny se vám totiž určitým způsobem mění styl vyjadřování, pokud nechete mít s dítěte sprostého parchanta. Z ruky je ručička, z nohy nožička, z výkřiku „Do pr***e!“ je najednou bohulibé „Sákryš“. Začnete se oslovovat tatínek, trošku i šišláte a začnete mít pocit, že každou věc musíte komentovat. Třeba: „No tohle še tatínkovi moč nepovedlo.“ Pak při hraní, zvlášť ve vypjatých momentech, mají ale stále někteří hráči tendence si ulevovat po staru, pěkně od plic. Mám kamaráda, který, ač je ve skutečnosti velice slušný mladý (no býval tehdy mladý) džentlmen, se u počítače mění na horníka s opravdu ryzím slovníkem. Chudáci jedničky a nuly, co si od něj všechno za ty roky už vyslechly.
No a právě příchod dítěte vám pak tuto jadrnou mluvu celkem slušně upgaduje, možná se lépe hodí downgraduje. Takže už neslyšíte z pokoje: „K***a!“, „Chcípni!“, „Sv**ě!“, „P**o!“ atd, ale „Co to bylo?“, „Ošklivý, ošklivý, moc.“, „Tohle se tatínkovi nedělá.“ nebo „Pšíjdeš o ručičku a pak i o hlavišku.“ Pro nezúčastněného to vypadá, že se v pokoji usadil úchyl. Takže doporučuji nebýt moc hlučný, oni totiž sousedi slyší moc dobře a návštěva sociálky s podezřením na zneužívání dítěte je nasnadě.
S Kratosem jsem vyzkoušel třetí část God of War, proběhl se kouskem God of War Collection, pak jsem u kamaráda v xzone zmerčil Dantes Inferno: Black Death edici. No ne, že by to bylo něco co se v žánru vyloženě vymyká, ale tohle u mne přebilo i GoW. Grafická stránka hry, ozvučení, lokace a i příběh, ač proti předloze znásilněný až hanba, mě skutečně přitáhly. Dovolím si říct, že takhle mě naposledy chytly první věci od Valve nebo od Bliva Barkera. Večer jsem tedy s úctou čekal na konec Růžovky, abych mohl aspoň kousek popojít dál a těšil se na manželčin středeční spining.
PS3 tak konečně našla plnohodnotného využití u výborných odreagovaček!
Mimochodem, na letošní E3 bychom se měli dočkat úředstavení dvojky Dantova pekla od Visceral games. Nebo že by to byl fake? 😉
A jen tak na okraj, jaký je váš nejoblíbenější vyloženě konzolový žánr?
