Za několik týdnů, přesně dne 8. listopadu se bude konat celosvětově sledovaná 58. volba prezidenta USA, závěrečný a definitivní souboj mezi kandidáty, kterými jsou Hillary Clitonová a Donald Trump.
Pojdmě si připomenout čtyři zákeřné a tragické útoky z historie na hlavu Spojených států.
Abraham Lincoln
Dne 14. dubna 1865 se šestnáctý americký prezident Abraham Lincoln (12. února 1809 – 15. dubna 1865) účastní divadelního představení ve Fordově divadle ve Washingtonu. Byl velký důvod k oslavě, právě před pěti dny skončila občanská válka v zemi, tzv. Severu proti Jihu. Nikdo nečekal, že v průběhu třetího dějství hry „Americký bratranec“ se náhle v loži u Lincolna objeví muž ozbrojený pistolí a nožem.
S výkřikem „Sic semper tyrannis“ (zn. smrt tyranům) vystřelil na nic netušícího prezidenta a poté skočil na jeviště. Vše se událo před šokovaným publikem, tehdy ještě nikdo nevěděl co se vlastně stalo a následně se dal na útěk. Abraham Lincoln ještě několik hodin žil, než svým zraněním podlehl.
Téměř celá veřejnost USA byla tímto zákeřným činem pobouřena. Možná jen na poraženém Jihu se našlo dost fanatiků, kteří vraždou Lincolna byli přímo nadšeni. Nutno podotknout, že president žádný tyran nebyl, naopak lidé tohoto bývalého dřevorubce, poté politika, měli velice rádi.
Muž který zavraždil prezidenta, byl všem dobře známý herec John Wilkes Booth. Jeho útěk před spravedlností trval jedenáct dní. Mužům zákona se ho podařilo vypátrat ukrytého na jedné zemědělské farmě ve Virginii. Při krátké přestřelce byl zastřelen. Hlavní motiv vraha byla porážka Jihu a nenávist k Lincolnovi, jako vůdci vítězného Severu v americké občanské válce.
James Abram Garfield
V červenci 1881, šestnáct let po atentátu na Lincolna, je uskutečněn další atentát na hlavu Spojených států. Obětí je dvacátý prezident USA, James A. Garfield (19. listopadu 1831 – 19. září 1881), veřejností často označován jako muž velice šlechetný a čestný, po zásluze to byl i nejoblíbenější politik země.
Tentokrát si atentátník na svoji nic netušící obět počíhal na washingtonském nádraží. Ukryl se
za lavičku a nic netušícího prezidenta ze vzdálenosti necelého jednoho metru střelil ze zadu do zad.
Atentátníkem je neúspěšný politik Charles Gideau, který se takto rozhodl řešit své problémy. Za svůj odsouzení hodný, podlý čin, byl sice nejdříve prohlášen za blázna, ale později byl před souden porotou shledán viným, a brzy na to popraven.
William McKinley
Dne 5. září 1901 byl v Buffalu, zavražděn v pořadí již pětadvacátý prezident USA William McKinley (leden 29. 1843 – září 14. 1901), který se právě účastnil na slavnostní výstavě o průmyslovém rozvoji Spojených států. Osudným se mu stalo, že po prohlídce exponátů si podle starého prezidentského zvyku, chtěl potřást rukou se svými příznivci.
Právě když byli všichni nastoupeni v řadě, a on šel od jednoho k druhému, jeden z mužů místo,
aby mu též podal ruku, na něj dvakrát vystřelil z revolveru. Atentátníkem byl levicově zaměřený přistěhovalec polského původu Leon Czolgosz. Jako důvod svého činu uvedl, že chtěl zabít prezidenta proto, že je to nepřítel všeho pracujícího lidu. Byl též prohlášen za blázna a odsouzen.
John Fitzgerald Kennedy
Shodou náhody téměř o devadesát devět let později od atentátu na Lincolna, byl dne 22. listopadu 1963 spáchán snad nejkontroverznější atentát v novodobých demokratických dějinách na pětatřicátého prezidenta USA Johna F. Kennedyho. Ten byl před očima své manželky zasažen několika zákeřnými výstřely, právě když v koloně aut jel středem města Dallasu.
Řidič limusíny pohotově zareagoval a vysokou rychlostí s postřeleným Kennedym odjel do nedaleké dallaské nemocnice. Lékaři se tam, ale marně pokoušeli o nemožné.
Následně prezident USA těžkým zraněním hlavy, o několik chvil později podlehl. Tragická zpráva poté obletí během několika okamžiků celý svět a všechny pokrokově smýšlející lidi zasáhne, a to i ty za tehdejší železnou oponou. Večer dallaská policie vydává zprávu: „atentátník je zatčen.“
Je jim prý Lee Harvey Oswald, a na presidenta střílel z pušky z okna školního skladiště, budova sloužila městu též jako knihovna. O dva dny je údajný atentátník na prezidenta Kennedyho, zastřelen přímo před očima novinářů, v budově ředitelství policie.
Dodnes je tento atentát opředen mnoha podezřelými okolnostmi a souhrou podivných náhod.
Největší a snad i nejnápadnější náhody jsou v životě i smrti dvou amerických prezidentů, Lincolna a Kennedyho.
Oba mají jméno složené ze sedmi písmen.
Lincoln byl zvolen za prezidenta v roce 1860, Kennedy v roce 1960.
Oba střelil atentátník ze zadu do hlavy.
Obě jejich manželky za dobu jejich funkce v Bílém domě potratily.
Oba byli zavražděni v pátek a oba za přítomnosti svých manželek.
Další záhadné podobnosti jsou:
Lincolnův sekretář se jmenoval Kennedy, a důrazně varoval presidenta před návštěvou divadla.
Kennedyho sekretářka se jmenovala Lincolnová, a také zrazovala Kennedyho od návštěvy texaského Dallasu.
Lincolnův prezidentský nástupce se jmenoval Johnson.
Kennedyho prezidentský nástupce se jmenoval Johnson.
Oba Johnsové byli původně senátoři a oba pocházeli z jihu USA.
Jména obou prezidenských nástupců mají shodně 13 písmen (Andrew Johnson a Lyndon Johnson).
Andrew Johnsou se narodil roku 1806.
Lyndon Johnson se narodil roku 1906.
Lincolnův vrah John Wilkes Booth, se narodil roku 1839.
Údajný Kennedyho vrah Lee Harvey Oswald, se narodil roku 1939.
Jména obou atentátníků mají stejný počet písmen 15.
A oba pocházeli z jihu USA.
Je to všechno pouze jenom náhoda ?
Prezidenti USA
V USA došlo také k pěti neúspěšným pokusům o atentát na hlavu státu a o tom se dočtete příště.