Pamatuji, jak se před lety některé herní společnosti rozhodly vydávat svá díla rozkouskovaná, po epizodách. Mělo to ušetřit náklady, urychlit vydání dalšího „dílu“ v sérii a disponovat i menší cenou. Tudíž pokud by se to povedlo, přineslo by to zisk nejen vydavatelům a výrobcům, ale také obyčejným zákazníkům. Jenže jak už všichni víme, vydávání her ve formě epizod se ukázalo jako debakl, kdy se od něj distancovaly téměř všechny společnosti. S výjimkou Telltale, které si jaksi neuvědomilo, že nikdo nechce čekat několik desítek dní nebo měsíc na to, až tu bude další část příběhu.
Pravdou je, že nejsem moc fanoušek Telltale a ani toto epizodního stylu vydávání. A důvody? Ty rozeberu podrobněji níže. Očekávejte několik ukázek toho, jak by se nemělo zacházet s hrami rozdělenými na epizody (potažmo i zákazníky). Chytněme se tedy za ruce a společně se vydejme vstříc hrám, jenž slouží jako odstrašující případ.
Případ č. 1 – Missing aneb brzký konec
Tohle dílo je důvod, proč jsem vůbec dostal nápad napsat podobný článek. 25. května roku 2015 vyšla na Steamu první epizoda. Byla zajímavá již tím, že vzdávala hold FMV žánru (používal se v osmdesátých a devadesátých letech, místo cutscén v enginu hry jsme měli videa s živými herci). I celý zbytek hry byl poskládán ze skutečných fotografií daných míst, tudíž vše vypadá dost zajímavě a originálně. Hlavním záporem byla ale obtížnost a s tím související délka hry. Bez problému jste měli dohráno do třiceti minut. Což se snažili vyrovnat aspoň cenou, která se pohybovala kolem 4 euro, ale díky častým slevám bylo možné ji sehnat i za čtvrtinovou cenu.
Jenže pak bylo ticho po pěšině. Druhá epizoda měla vyjít do konce roku 2015, ale brzy bylo oznámeno, že se tvůrci rozhodli vydat zbylé čtyři epizody najednou, což samozřejmě znamenalo i posun data vydání. A my jsme čekali a čekali. A doufali, že tu brzy bude pokračování. Jenže přesně o rok později od vydání první epizody tvůrci oznámili zavření svého studia. Jako důvod uvádějí problémy s financemi, kdy zisky z prvního dílu nedokázaly pokrýt náklady na díly další. Hra tedy již nejde nikde koupit, ale její profil na Steamu, který slouží jako takový epitaf, zde stále je (odkazy na všechny jmenované hry naleznete úplně dole v článku).
Co z toho plyne? I když hra vypadá sebelíp, je dost možné, že si dané studio ukouslo o mnoho větší kus, než jaký dokáže zpracovat. Malé prodeje byly posledním hřebíkem do rakve tohoto zajímavě vypadajícího titulu. Je to také odstrašující případ, protože hromada z nás si říká, že hry koupí, až vyjdou všechny epizody. Jenže… co když nevyjdou? A to právě kvůli tomu, že takhle smýšlela většina lidí?
Případ č. 2 – Blues and Bullets aneb pozdě, ale přece
První epizoda taktéž pětidílné série Blues and Bullets vyšla téměř o dva měsíce později, než výše jmenovaná hra. Je tu hodně paralel, jako je detektivní tématika, dobré zpracování, zajímavý námět a taktéž studio s málo zkušenostmi. První díl mě skutečně ohromil, nabízí výbornou noir atmosféru, vše je zpracováno v černobílé grafice (kromě pár věcí, jako je krev a tak) a celé se to zdá povedené, dokud epizoda neskončí a vy si neuvědomíte, že na vás čekají ještě další čtyři, jenž jsou v nedohlednu.
Naštěstí oproti prvnímu případu jsme se zde dočkali vydání druhé epizody. Zarážející je ale skutečnost, jaký je časový rozdíl mezi těmito částmi. První vyšla 23. července 2015, zatímco druhá až 10. března 2016. To je sedm a půl měsíce! Je jasné, že pokud se jedná o indie společnost a tohle je jejich první počin, nemůžete čekat zázraky. I tak je ale strašlivé, jak dlouho budete muset teoreticky čekat, až bude hra kompletní (a to šla první epizoda dohrát do dvou hodin). Bohužel je pravděpodobnější, že hru potká stejný osud, jako Missing. Tvůrci navíc před nedávnem přestali komunikovat, ale kdo ví, třeba se jim podaří vydat úspěšně i třetí epizodu (na které se pracuje už sedm měsíců…).
Neberte to tak, že bych jim úspěch nepřál, rozhodně doufám, že se jim podaří vydat i zbylé epizody a budou stejně super jako první díl. Jenže s takovýmhle časovým odstupem to celé postrádá smysl. Nepamatuji si už po měsíci, jaký tam byl příběh, postavy a vztahy. Ale tady to trvá i víc než půl roku, tudíž prostě počkám, až (jestli) vydají i zbylé epizody a pak to celé koupím. Což, pokud jste dávali pozor, popírá myšlenku u prvního případu, kde by se vyplatila podpora tvůrců již po vydání první části. Reálnou otázkou tak spíše je něco jiného. Neměli bychom vše brát s rezervou a radši počkat, jak se to vyvine? Protože pokud jde někdo do vývoje hry s tím, že první epizoda zaplatí vývoj ostatních, je to celkem hazard. Rozhodně by měli mít nějaký záložní plán nebo dostatečné finance na vytvoření celé série. Což je těžší u indie studií, ale nikdo je k tomuhle kroku nenutí, že.
Případ č. 3 – Half Life 2: Episode 3 aneb jak má vypadat pořádný cliffhanger
Tenhle případ všichni známe. Roku 2004 vyšlo jedno z nejlepších FPS, které měly následovat tři epizody. Gabe Newell se tak rozhodl, protože chtěl zkrátit dobu vydání jednotlivých her. Což se mu už u druhého dílu nepodařilo, protože místo plánovaného roku jsme čekali o pár měsíců déle. Ale co se dá dělat, že. Čekání se vyplatilo, Valve nám opět dodalo špičkovou hru a my jsme mohli rochnit blahem. Konec druhé epizody nabízí srdceryvný okamžik, který slouží jako takový cliffhanger. Doteď se pamatuji na to, jak jsem jen tak seděl na židli, měl pootevřená ústa a obrazovka najednou zčernala. Tehdy započalo mé čekání na finální třetí epizodu…
Před necelým týdnem to bylo již devět let. Devět let plných očekávání. A také devět let plných zklamání, protože Valve jakoby zapomnělo na to, co je kdysi vyneslo na piedestal jednoho z nejlepších herních studií. Možná se to zdá jako silná slova, ale bez Half Life série by Valve bylo nulou. Dokonce i Counter Strike vzešlo právě z HL! Já osobně již tak rok a půl zpátky přestal věřit v to, že bychom se dočkali třetí epizody nebo regulérního třetího dílu. Postupem času byla třetí epizoda vyškrtnuta a místo ní se tvůrci měli začít věnovat tvorbě Half Life 3. Tehdy jsem tuhle jejich „omluvu“ za tak dlouhý vývoj bral v potaz, protože vytvoření třetího dílu je logicky delší než jen kratičké třetí epizody.
Takže co tu teď máme? Nedokončenou trilogii, kterou ale nelze brát podobně jako předchozí dva případy. Na rozdíl od nich tu je příběh celkem lehce domyslitelný a člověk si tak nějak sám dokáže představit, jak to celé mohlo dopadnout. Každá epizoda se dá navíc brát jako chutný samostatný dezert po již výborném hlavním chodu jménem Half Life 2. Jde vidět, že krize u epizodního vydávání nemusí zasáhnout jen indie studia, ale také ta velká, zkušená. I když u Valve to spíše vidím tak, že nemají důvod proč pracovat na pokračování, když peněz mají díky Steamu hromadu.
Případ č. 4 – Republique aneb když srát na zákazníky, tak pořádně
Hra Republique vypadá zajímavě, bohužel tvůrci udělali ze svých zákazníků šašky (a to jsem slušný). Toto dílo vyšlo na Steamu 26. února 2015 a i když nebylo ani v předběžném přístupu a ani nešly epizody koupit jednotlivě, věřte, že se jednalo o epizodní titul. Respektive ve hře byly pouhé tři epizody z celkem plánovaných pěti, tudíž bylo toto dílo nedokončené. Naštěstí vyšly čtvrtá i pátá epizoda. Druhá jmenovaná se k zákazníkům na PC dostala dne 22. března 2016, tedy více jak rok po vydání.
Horší než ale roční zpoždění vydání zbytku hry je i to, co se mezitím dělo. Tvůrci se totiž zcela vykašlali na PC platformu a rozhodli se hru vytvořit i na konzoli PS4. Několik měsíců tak nevyšel žádný patch na Steamu. PS4 verze navíc byla v mnoha směrech lepší a člověk by tak nějak očekával, že se na počítačích dočkáme patche, který ji taktéž vylepší. Jenže se nic takového nestalo. Hra má tedy stále chyby a vypadá to, že se tvůrci na své dílo zcela vykašlali.
A jdeme ještě dál. Republique bylo na Kickstarteru v roce 2012 a tvůrci slíbili i mimo jiné to, že po vydání páté epizody pošlou podporovatelům nějaké ty fyzické předměty. Na to se ale zcela vykašlali a těmto lidem ukázali prostředníček. Dokonce ani nereagují na dotazy na FB a Twitteru. Prostě další krásná společnost, které by se lidé měli vyhýbat obloukem.
Případ č. 5 – Telltale aneb peníze máme, na zbytku nezáleží
Posledním případem není hra, ale celé studio. Jak jsem psal již v úvodu, je to právě Telltale, kterému vděčíme za návrat epizodního vydávání her. Respektive na jeho znovuoživení. Telltale kdysi vydávalo jednu epizodu měsíčně, po extrémním úspěch s The Walking Dead ale jeho popularita stoupla natolik, že se rozhodli i přes omezené zdroje vytvářet více herních sérií najednou. A to má nějaké následky, že.
O této společnosti jsem psal již v pár svých předchozích článcích a někdo může nabýt dojmu, že je nemám rád. Pravdou je, že se mi některé jejich hry líbí, ale nemám rád marketing a celkově to chování k zákazníkům a jejich ždímání za každou cenu. Pojďme se ale vrátit zpátky k tématu.
Za prvé mi tu vadí rozestup mezi epizodami, který se pohybuje kolem dvou měsíců, není ale problém narazit při vývoji na problém a ihned se to natáhne až ke čtyřem (což je stále nic moc v porovnání s Blues and Bullets, že). Horší to je pak díky tomu, že Telltale kašlou na své zákazníky. Nevím, jak to je aktuálně, ale když v roce 2012 měl vyjít druhý díl série The Wolf Among Us a on nějak nevyšel, tvůrci to jen suše komentovali tím, že na tom pracují a tak. A bylo ticho. Až po čtyřech měsících vyšla druhá epizoda s tím, že se Telltale ani nijak neomluvilo svým zákazníkům a prohlásili, že se tohle už nikdy nestane. Což se ale stalo, i když pravdou je, že u jiné série. U Tales from the Borderlands, kde druhá epizoda taktéž vyšla až o čtyři měsíce později…
Bohužel Telltale využívá neustále svůj zastaralý engine a již před lety bylo znát, že mu dochází dech. Epizody jsou dost často krátké, jdou dohrát do dvou hodin a nemáte tu moc věcí na ovlivnění, i když hra tvrdí opak. Telltale je opilé úspěchem, ale samo si ani neuvědomuje, že pýcha předchází pád. A ten při tomhle tempu vydávání nedodělků bude již brzy.
Poučení na závěr?
Po přečtení článku si říkám, zda tu je nějaké poučení. Nějaké shrnutí výše vypsaného. Bohužel není. Při nákupu her rozdělených na epizody zkrátka musíte být nanejvýš opatrní. Podpořit tvůrce již během jejich začátků nebo počkat až na kompletní sérii? A i když jim pomůžete, je dost možné, že vaší odměnou stejně bude jen jedna epizoda a zbytek se ztratí v nedohlednu.
Je jasné, že tyhle případy byly odstrašujícím příkladem a každý rozumný člověk tak nějak tuší, co všechno se může stát. Naštěstí tu je ale i hromada úspěšných pokusů o epizodní vydávání, jako je třeba Life is Strange, nejnovější Hitman nebo Alan Wake (i když u něj je to vcelku jiný případ, ale o tom zase někdy jindy).
Děkuji všem za přečtení, snad se vám článek líbil a opět se můžete podělit o své vlastní názory v komentářích.
Užitečné odkazy (obchod na Steamu)