Dnes tu spolu znovu nahlédneme co je nového v jednom z nejstarších herních žánrů 2D plošinovek. Současně si uděláme malý výlet do dnes už možná pro někoho hodně staromódního pixelového světa. Ten se v současnosti nachází poměrně oživeném stavu.Tu a tam se přeci jenom nějaká ta herní pixelová pecička objeví. Když zapátrám v paměti nemůžu tu nepřipomenout úžasnou gamesu Westerado Double Barreled. Můj dnešní výběr padl na povedenou polskou akční arkádovou 2D střílečku s jednoduchým názvem Butcher. Podle mého názoru je to jasná volba pro každého hráče. Pokud jste retrohráč a nebo už věkem trošičku starší jako já byla by to chyba dvojnásobná si tuhle řezničinu nezahrát. Ano název tomu zcela odpovídá.
Butcher mě svým krvavým pojetím téměř vyrazil dech a osobně snad ani nepamatuju, kdy mě nějaká ryze pixelová plošinovka tolik zaujala. To bych se musel vrátit v čase hodně daleko dozadu, až někam k mé oblíbené automatovce, serii Metal Slug. Ne náhodou mi ji tahle hra připomněla stařičký, ale mega dobrý Doom, serii Contra, či mnohem novější i když dnes už letitou, ale ryze multiplayerovou polskou štřílenici Soldat. Graficky na rovinu se jedná o čistě pixelovou záležitost. Má to své kouzlo, protože nějaké ty detaily grafiky si musíte zkrátka a prostě domýšlet. Jasně chápu, že v dnešní době kdy se kdejaká hra utápí v detailně vymazlené grafice tento styl nesedne každému. Leč to jestli si Butchera zahrajete, to už nechám na vás a na vašem osobním výběru. Stejně jako to jestli si následující řádky přečtete. No nic nám snad nebrání se tu na něj nyní trochu blíže podívat.
Za Butcherem stojí polští vývojáři z vývojářského studia Transhuman Design a odvedli docela solidní práci. Nyní je už venku a každý se tak může na vlastní oči přesvědčit co se podařilo a co možná ne. Nebyly sliby vývojářů jako vždy přehnané? Nemá cenu nějak zvlášť protahovat úvod a pojdme se tedy společně podívat jak to s tím Butcherem vlastně dopadlo. Jen prozradím, že zklamání pro hráče to tentokrát rozhodně není. Ty starší věkem potěší dvojnásobně. No rozhodně nejde o „brutálně hloupou“ střílečku jako je nechvalně proslulá Hatred. Tyhle hry mají jen společné dvě věci. První je země původu Polsko a druhou je velká porce násilí. V Butcherovi ale řezničina dává aspoň nějaký smysl a tak nejde jen o čistě hloupé zabíjení. Jsou jsou to v jádru dvě rozdílné hry, kde každá jde na to své prostě jinak.
Butcher stejně není žádný plnohodnotný áčkový titul a řadí se spíše k nezávislým počinům. Tomu odpovídá nejen počet lidí kteří na jeho vývoji pracovali, ale i omezené finanční prostředky. Na jeho výsledné kvalitě to naštěstí nic neubírá. Vyšel před více než měsícem a milovníci krabicových verzí bohužel ostrouhají, a kdo chce najde hru na GOGu či Steamu.
Butcher je „pařbička“, jaká tu už dlouho nebyla a troufám si tvrdit, že možná ani nějakou dobu zase nebude. Arkádová 2D plošinovka v retro stylu se spoustou brutality a krve. Vývojáři z Transhuman Design zjevně milují pixelový retro styl a právě ten vtiskl hře neopakovatelnou tvář. Takže kdo pixel art rád, tady si ho užije opravdu vrchovatě. Celá hra brutálně hrubá a to nejen graficky. Je to drsná výzva se vším všudy. Nechybí tu po zuby ozbrojený hrdina, spousta podobně vybavených nepřátel, které doplňuje sci-fi stylová zápletka která jako by vypadne z devadesátek. Jak u násilím nešetřící hry bývá už zajetý zvyk nechybí tu ani celé potoky virtuální krve. Možná někoho napadne zase brutální pařba alá Doom a pod. Až na to, že tohle je plošinovka, a tak hráč se pohybuje se svým hrdinou klasicky zprava do leva, zde i zdola nahoru či naopak. Tedy přesně tak jak je v žánru 2D obvyklé.
Hlavním cílem je se s hrdinou, což není nikdo jiný než Butcher, se nekompromisně dostat, prořezat a prostřílet přes všechny nepřátele, až do závěrečného finále. Projít musíte rovnou 20 levelů a to z i s pomocí zbraní jako je stará dobrá „doomovka“ tedy motorová pila. Butcher má celá arzenál různých zbraní, a to i pořádně velkého kalibru. Mezi nimi vyniká nejen stará známá motorová pila, jejíž destruktivní účinky tu snad ani nemusím zmiňovat. Ve výbavě najdete různé kousky od klasické brokovnice, a nebo kulometu, který nepřátele pokropí neprostupným deštěm kulek.
Jen ty detaily si musíte zkrátka tak nějak domyslet a to nejen zbraní ale i hlavní postavy či nepřátel. Můžu jen odpřísáhnout na svou hráčskou duši, že si brzy zvyknete a hra vám zato nabídne akční orgie které jen tak někde nenajdete.
Příběh? Oj,ten je umě schován v hlouby hry a pak hraje jen vedlejší roli.. Vše se semele už během úvodního videa. Butcher je brutální kyborg naprogramovaný pro jediný úkol jehož cílem není nic jiného než vymýtit poslední zbytky lidstva. Hráčův cíl tak jen jeden. Zabít zkrátka vše co se na monitoru hýbe.
Je hodně zajímavé jak rychle si tento podivný ryze pixelový hrdina získá vaše sympatie. Pod vaším vedením si razí cestu nekompromisně vpřed. Pixelová divoká a krvavá jízda plná záludných pastí začíná. Tak se držte! Je vidět, že autoři z Transhuman Design hledali inspiraci v béčkových „akčňárnách“, které proslavili celá devadesátá léta. Inspiraci hledali autoři kde se dalo a hra je tak mixem všeho možného. Platí jen jedno pravidlo a to hlavně BRUTÁLNĚ. Však slavný John Romero se o hře vyjádřil horně trefně a jen jednoslovně což u něj nebývá zvykem. Zkrátka jen HARDCORE.
Nepřátel je tu pěkná řádka typů i velikostí. Ze začátku to bude celkem „pohoda“ časem dojde i na finální bossfight. Celá krvavá jízda zabere jedno herní odpoledne, ale určitě to není ztracený čas. Jen ještě nějaký čas potom vám budou v hlavě znít výkřiky zabíjených nepřátel. Na tuhle pařbičku, pokud si ji tedy zahrajete, budete ještě dlouho vzpomínat.