Varování: článek obsahuje spoilery ze seriálů Daredevil, Farscape a Westworld.
Aktuálně sleduji scifi seriál Farscape. U nás je vcelku neznámý, což je škoda, protože je dle mě hodně povedený. Zatímco v první sérii byl hlavní zápornou postavou celkem nevýrazný Crais, který ve většině situací spíše působil jako parodie na záporáka, ve zbylých sériích byl naštěstí nahrazen. Místo něj tu máme Scorpiuse, který už od pohledu vypadá ne moc kladně. A právě onen Scorpius je krásným příkladem toho, jak by měl vypadat hlavní záporák. Ale pěkně od začátku.
Příklad č. 1 – Kingpin
Víte, čím jsem starší, tím více si uvědomuji, že v příbězích opravdu záleží na tom, jak kvalitní je záporák. Je to jeden z nejdůležitějších aspektů daného díla, ať už se bavíme o filmu, seriálu, hře nebo knize. A slovem kvalitní nemám na mysli jen prosté a trapné zničení všeho, podmanění si světa nebo další z klišovitých zápletek.
Ze záporných postav má jít strach, máte se bát o hlavního hrdinu, který to může schytat a žene vás tak dále touha za poražením tohoto obávaného nepřítele. Jenže pak se zastavíte a začnete používat to, co máte v hlavě. Aspoň většina z vás to tam má, i když u některých jedinců občas pochybuji. Zamyslíte se, proč dělá to, co dělá. A uvědomíte si, že možná není tak špatný, jak jste si na první pohled mysleli…
Krásným příkladem je Kingpin ze seriálu Daredevil. Je to Daredevilova nemesis, i když oba dva mají stejný cíl – očistit Hell’s Kitchen. V jedné z epizod, která se věnuje právě Kingpinovi a jeho mládí, sledujeme, co ho vedlo k tomu, jak ho vidíme dnes. Jsme svědky šikany, týrání a dokážeme se sžít s onou postavou. A to do takové míry, že mu i fandíme. Kingpinův cíl je zřejmý. Nechce, aby městu vládla špína, tudíž chce, aby celá čtvrť lehla popelem a na tom vybuduje základy nové, o mnoho lepší a čistší čtvrtě. Daredevil chce to stejné, jen s tím rozdílem, že město vyčistí i bez nějakého ničení. Oba dva tedy mají naprosto stejný cíl, jen každý ho chce dosáhnout jinak. Díky tomu si uvědomíte, že mezi nimi není tak velký rozdíl. Ano, uznávám, že Kingpinův plán je drastičtější, ale možná také má větší šanci, že vyjde.
Hlavní záporák je navíc inteligentní, milý (když mu někdo zrovna nepřeruší rande…) a celkově působí dobrým dojmem. Člověk si prostě k němu najde cestu a pomalu si i přeje, aby dal Daredevilovi pořádnou lekci.
Příklad č. 2 – Scorpius
Nebo třeba onen Scorpius. Zpočátku je představen pouze jako nepřítel, který chce odhalit technologii cestování červími dírami. Jenže postupem času vyjdou na povrch informace o tom, že se o totéž snaží rasa ještě horší, která má v plánu podrobení celého známého vesmíru. V ten moment se hromada věcí mění a i když Scorpius stále zůstává záporákem, získá si určité sympatie. Přece jen se snaží vyhladit někoho, kdo by bez slitování podrobil nebo vyhladil ostatní rasy. Také tomuto záporákovi se věnuje jeden díl, kde vidíme jeho dětství. A není to moc hezká podívaná, jelikož s ním bylo zacházeno jako s kusem hadru. Také Scorpius byl šikanován a bylo mu vysmíváno (a stále je), protože je to hybrid. Jeho matka byla Sebacceanka (rasa podobná lidem), kterou znásilnil Scarran (něco jako přerostlá ještěrka). A Scarrané jsou právě tou rasou, která se snaží všechny ostatní podrobit.
V jednom z dílů právě Scorpius odhalí své mládí hlavnímu hrdinovi a ten začne váhat. Má mu pomoct nebo ne? Původně samozřejmě nechtěl, jenže díky tomuhle vyvstávají určité pochybnosti, co je správné a co ne. A divák si našel cestu k tomuto nenáviděnému záporákovi. I když pravdou je, že já osobně jsem ho měl rád už od chvíle, co se poprvé ukázal na obrazovce a tímhle mě pouze utvrdil v tom, že je to parádní postava.
Příklad č. 3 – Muž v černém
Jak tedy jde vidět, u záporáků jde mnohdy o to, vyvolat soucit s nimi. Ukázat, že kdysi to byli dobří lidé, kteří prostě jen měli špatný osud. A i přes všechna ta léta utrpení v nich zůstalo trochu dobra. Jsou to takové šedé charaktery, které nejsou ani kladné, ani záporné. Pravda, většinou se chovají záporně, ale mají k tomu své důvody, které nespočívají jen v prostém ovládnutí světa, protože se jim prostě nechce dělat nic jiného.
Dalším dobrým příkladem záporáka, kterému fandíte a budete ho mít rádi, je muž v černém ve Westworldu. Zpočátku je to hodně záporná postava, která zabíjí lidi na potkání. Také znásilňuje a celkově si člověk říká, o co mu sakra jde. A pak to pochopíte. Uvědomíte si, proč dělá to, co dělá. Na konci seriálu zjistíte, že je to William, hlavní kladná postava, akorát se na něm podepsaly roky a zkušenosti získané v parku. Někteří by mohli namítnout, že se z něj stala zrůda, ale jak se říká – účel světí prostředky. William se tedy snaží u robotů o to, o co se snaží i Ford, akorát na to jde trochu jinak. Jde mu o dobro robotů, o to, aby se z nich stali lidé.
Navíc se s námi opět podělí v jednom z dílů o svou minulost a vy si opět uvědomíte, že to je prostě jen člověk, který v minulosti chyboval. Je to právě strašně parádní přerod z klaďase na záporáka. O mnohem lepší než ten, který jste mohli vidět ve Star Wars, kde byl dle mě hodně nelogický a uspěchaný a nudný (dle mě jsme měli sledovat onu proměnu v celé trilogii a ne ji vidět až ve třetím díle). Zpočátku je William nevýrazný, bojí se a bere stroje jako lidi. Což by asi každý z nás tak měl. Jenže po čase přichází zlom a on si uvědomí jednu věc – stroje jsou jen stroje, i když vypadají a chovají se jako lidé.
Nutná interakce
Je samozřejmě jasné, že kvalitní záporák nemusí být takovou šedou postavou, která klopýtá na pomezí dobra a zla. Některé postavy budete mít rádi, i když jsou zcela jasně zlí. Ve hrách mám rád Handsome Jacka, díky kterému jsem skoro dohrál Borderlands 2. Směsice jeho vtipkování, agresivity a nebezpečnosti se mi prostě zalíbila. Nebo třeba takový Joker ve filmu Temný rytíř je parádní ukázkou toho, jak by měl vypadat záporák. Je chytrý a snaží se zničit Batmana i největší naději města Gotham – Harveyho Denta. A to vše pouze pomocí psychologické hry, kdy překvapivě vyhraje.
Když se nad tím tak zamyslím, uvědomuji si také, že je důležité, aby byl záporák vidět. Třeba v takovém Batman: Arkham Knight byli dva záporáci, ale byli mizerně zpracovaní. Scarecrow tam byl snad jen dvakrát nebo třikrát a to vždycky v cutscéně. S Knightem jste se sice párkrát utkali, ale nebylo to nic, co by vás vytrhlo. Člověk jednoduše miluje, když se jeho oblíbená postava setká tváří v tvář s tím, proti komu celou hru jde. Třeba se můžou i trochu pomlátit, ale pak jeden z nich uteče a jsme zpátky v klasickém hraní daného titulu.
Závěr
A když už jsem u toho Batmana, nesmím zapomenout na Mr. Freeze. Jeden z mých nejoblíbenějších záporáků je také takovou šedou postavou, jelikož mu jde jen o jeho ženu. Není vyloženě zlý, jen ho hodně lidí využívá, protože ví, jakou má slabinu. Vy s ním do jisté míry soucítíte a uvědomujete si tento fakt.
Celkově se dá říct, že dle mě by kvalitní záporák neměl být jen děsivá postava, která jde po krk hlavnímu hrdinovi nebo se snaží podrobit/zničit svět. Měl by mít minulost, která se postupem času odkrývá a vy si tak uvědomíte, co stojí za jeho chováním. Také jeho cíle by neměly být jednoduše zaškatulkovány do kategorie „Nepřinese žádné dobro“. S touto postavou byste měli dokázat v určitých chvílích soucítit, tudíž u vás bude probíhat vnitřní boj, zda je to, co děláte, skutečně pro dobro všech.
Děkuji všem za přečtení a berte prosím ohled na to, že tohle je jen a pouze můj názor na to, jak by měl kvalitní záporák vypadat. Je mi jasné, že mnozí se mnou nebudou souhlasit a chápu to. Pro některé stačí, když je hlavní záporná postava opravdu záporná. I já sám mám stále rád klasické záporáky. Je ale hezké se čas od času pozastavit nad svým chováním a popřemýšlet o tom, co děláme. A pak si třeba uvědomíme, že hlavní záporná postava, za kterou jsme se celou hru hnali s úmyslem ji zabít, je vlastně člověk jako my. A poté ji můžete nechat odkráčet si to pryč, podobně jako jsem to učinil v Zaklínači 2…