Hra Alan Wake vyšla už před několika lety. A i když se tento titul některým lidem nelíbí a nechápou, co by na něm měli vidět, rozhodl jsem se sepsat pár důvodů, proč této hře dát ještě jednu šanci. Jako každá hra, ani Alan Wake není pro každého. Mnozí si stěžují, že se tvůrci až příliš moc vzdálili od původní vize otevřeného světa. Jenže právě díky tomu je hra tak parádní. Když je hra větší koridor, může nabídnout o dost lépe zpracovaný příběh, což by se u otevřeného světa nepodařilo. Zde jsou tedy důvody, proč dát téhle hře ještě šanci.
1) Příběh
A čím jiným začít, než příběhem. Děj hry by se dal popsat zkráceně v několika větách, ale i přesto ho řadím mezi to nejlepší, čeho jsem byl svědkem. Jeho postupné odkrývání, budování napětí a různé zvraty působí opravdu parádně. Díky formě epizod jako u nějakého seriálu, kdy je hra rozkouskována na pět částí (s DLC si připočtěte další dvě), končí každá hodně napínavě. Jenže to není vše. Ve hře naleznete poschovávané nebo různě roztroušené dokumenty, které popisují, co se ve hře stalo nebo teprve stane. A je dost zajímavé takový rukopis najít a přečíst si o tom, že na vás někdo zaútočí, a o pár minut později se tato scéna uskuteční. Příběh je zkrátka hodně dobře napsaný a člověk jej hltá a už jen kvůli němu by dohrál hru. Naštěstí tu jsou ale další důvody, proč ji hrát.
2) Postavy
Ruku v ruce s příběhem jdou i postavy. Není překvapením, že tu především září Alan Wake. Jeho postavu si lehce oblíbíte a vžijete se do jeho role. Snaží se zachránit svou ženu a později bojuje s něčím mnohem děsivějším, než si kdy dokázal představit. A vy mu s tím s radostí pomáháte a doufáte, že to dopadne dobře. K tomu mu po ruce bude jeho přítel Barry, který je parádní vedlejší postavou. Jeho hlavní výhodou je to, že neustále mluví a mluví a mluví. Je opravdu vtipný a také si jej brzy oblíbíte a budete se bát i o něj.
3) Nádherné prostředí
Když jsem poprvé spatřil zpracování lesů a přírody, musel jsem to vydýchat. Bez debat se jedná o jedno z nejrealističtějších ztvárnění. A také nejkrásnějších. Lesy prostě vypadají jako lesy. Cítíte, že jste někde na severu, v nějakém zapadákově, daleko od civilizace. Nebýt nepřátel, klidně byste chodili na túry do přírody nebo se jen tak kochali okolní přírodou, západem slunce a podobnými věcmi. I přes to, že se tu bojuje nebo utíká, si ale užijete aspoň minimální část oné krásy. Jelikož během dne se nebojuje, budete mít dostatek času na kochání. A že je opravdu čím se kochat.
4) Atmosféra
Díky překrásnému prostředí si užijete i skvělou atmosféru. Ta je díky každému aspektu hry taková temnější, zoufalá. Opravdu se cítíte sami, všichni po vás jdou a vy jediní můžete napravit to, co se tu pokazilo. Zpočátku netušíte, proti čemu jdete, díky čemuž je hra temnější, brzy ale začnete chápat. Díky stromům v noci se budete dívat podezřívavě na každý stín, jako kdyby z něj měl vyskočit váš vrah. Což se samozřejmě hodí k příběhu, který taky nepatří zrovna mezi nejveselejší. Příjemné je, že sem tam se stane něco vtipného. Sice brzy poté zase atmosféra zhoustne, ale takovéhle krátké rozveselení je dobré. Tvůrci se rozhodli vytvořit dvě různé části, den a noc. Zatímco během vašeho putování ve dne na vás nikdo nezaútočí, během noci jsou vaše vycházky o dost nebezpečnější. Díky tomuhle faktu je atmosféra pokaždé jiná. Modlíte se, ať je dlouho venku světlo, jenže pak je střih a jste už ve fázi dne, kdy je obloha černá a posetá stovkami hvězd.
5) Hudba
Přiznávám, že tento bod se může zdát vycucaný z prstu. Vždyť si z té hry pamatuji jen pár skladeb! Jenže, všechny tyto skladby poslouchám již od prvního dohrání až do dnešních dnů. Především Children of the Elder God, ke které se váže jedna z nejlepších scén, jakou jsem kdy viděl ve hře. Pak tu je úžasné War, které hraje z jednoho rádia. A v neposlední řadě překrásná a smutná písnička The Poet and The Muse. Ta mimochodem popisuje, co se stalo jedné z postav a co má hlavní hrdina udělat ve hře. Tomu říkám dobrá práce. Mimochodem, věděli jste, že všechny tyto písničky zpívají Poets of the Fall? Doporučuji si poslechnout některá jejich další díla, především Carnival of Rust.
6) Souboje
Někdo říká, že jsou nudné. Že jsou neustále o tom stejném. To ale platí i o každé FPS hře. Každém RPG. Všude děláte tu stejnou činnost až do zemdlení. U Alana Wakea jsou souboje těžší. Nejprve musíte daného nepřítele osvítit baterkou a zničit temnotu, která jej obklopuje. A až pak ho můžete zabít. Také tu máte například světlici nebo signální pistoli, takže se vyplatí tyto silnější zbraně používat na přesilu nebo silnější nepřátele. Musíte u soubojů prostě přemýšlet, koho sundáte jako prvního, není to žádné tupé klikání myší. Pokud tedy hrajete aspoň na střední obtížnost.
Jenže kromě lidských protivníků očekávejte i vrány nebo dokonce různé poletující předměty. A možná se dostaví i kombajn… Paleta nepřátel je hodně pestrá, každá potyčka je jiná a dost často se vyplatí (hlavně na vyšší obtížnosti) jen utíkat. Remedy tohle ale nestačilo a přidali dost originální prvek. Nepřátelé totiž jako správní lesníci mluví a poučují vás. Je to hodně vtipné, když uprostřed lítého boje nějaký posednutý člověk řekne hlášku, která vás rozesměje.
7) Night Springs
Během vašeho případného hraní Alana Wakea narazíte tu a tam na televizi. A proč neodsunout záchranu vaší milé na vedlejší kolej, neusadit se pohodlně na židli a nepustit si díl vašeho oblíbeného mysteriózního seriálu? Night Springs je odkazem na seriál The Twilight Zone, který možná znáte. Díly na sebe nenavazují, jsou krátké, ale dost často nabízejí nějaký zvrat a celkově jsou opravdu hodně dobře zpracované. Byla by opravdu škoda tahle videa minout. Pokud tedy najdete televizi, zapněte ji a pohodlně se usaďte. A po skončení videa si uvědomíte, že vlastně máte ještě něco na práci – záchranu vaší milé…
8) Čeština a cena
Alan Wake patří mezi ty hry, které mají oficiální překlad do češtiny. A je opravdu parádní. Díky němu nebudou mít problém s pochopením děje ani neangličtináři. Překlad je navíc na hodně vysoké úrovni a nesetkal jsem se snad s žádnou chybou. A pak tu je i cena. Hra se prodává za celkem dost, ale několikrát do roka jde sehnat v obrovské slevě 80% nebo 90%. A to je pak téměř zadarmo.
Bonus
Jak možná někteří víte, Alan Wake má dva díly. Zatímco ten první je hodně kvalitní dílo, u druhého jde už o něco jiného. Nedá se mluvit o pokračování nebo něčem podobném. American Nightmare nemá moc kvalitní příběh, ale nabízí aspoň hromadu soubojů. Pokud se vám tedy líbily boje v původní hře, koupě AM je nutností. Souboje totiž doznaly několika vylepšení, jsou rychlejší, navíc tu narazíte i na nové nepřátele, kteří vám pěkně zatopí.
Jenže skutečným důvodem, proč sáhnout i po této hře je postava Mr. Scratch. Je to takový ďábelský dvojník Alana Wakea. Proti tomuto záporákovi bojujete v American Nightmare a je to paráda. Neustále vtipkuje, zároveň ale také dokazuje, že miluje brutalitu. A člověk také musí ocenit jeho taneční kreace…