Od října roku 2012 jsem na Steamu. A jelikož mou první hrou, kterou jsem tehdy neustále pařil, bylo Killing Floor, potkával jsem nové lidi, kteří se stali mými přáteli. S některými z nich se bavím do dnešních dnů. Kromě KF jsme hráli i jiné hry s kooperací a užili si u nich spoustu zábavy. Rozhodl jsem se tedy zavzpomínat a z paměti vylovil deset vtipných zážitků, které se nám staly.
1) Worms
Tuhle hru snad nemusím vůbec představovat, premisa je jasná – snažíte se vyvraždit červy zbylých hráčů. My hrajeme díl Worms Reloaded. Většinou jen ve dvou, ale poslední dobou i ve třech nebo dokonce čtyřech, což přidává zcela nový rozměr červímu zabíjení. Zde je dost těžké vybrat jeden okamžik, jelikož jich je hromada a všechny se tak nějak překrývají. Dost často se ony hry zvrhnou v zabíjení vlastních červů, kdy i nepatrná chyba může vést ke zkáze. Ovce někdy zlobí, lano nefunguje tak, jak by mělo, špatně hodíte granát, vaše střela zasáhne vašeho červa, nepřátelský červ, který letí, narazí do vašeho a ten spadne do vody, kde se utopí… Věcí, které se můžou pokazit, je tu opravdu hodně.
2) Siréna na hlavě
Jelikož jsem v Killing Floor nahrál za ty čtyři roky téměř tisíc hodin, nejvíce bodů se bude právě týkat této řežby. A ve všech bude kromě mě účinkovat také můj nejlepší přítel na Steamu, Rohlík. To jen abyste věděli, o kom budu vždycky psát. Tohle se stalo tuším na mapě Departed, kde nepřátelé skáčou z domů přímo do ulic. A občas se stane, no, že vám přistanou na hlavě…
Něco takového se nám stalo, když jsme hráli už kdysi před lety společně s dalšími lidmi. Rohlík byl medik (to je vždycky, i když teď zkouší nové věci) a my dva jsme stáli v jedné z uliček. A znenadání mu na hlavě přistála siréna. Začala křičet, což nám ubíralo životy. A Rohlík se ji snažil zabít, jenže netušil, kde je. Tak se otáčel na všechny strany, ale ona siréna ne a ne spadnout. Já, když jsem to viděl, jsem se začal smát a nedokázal jsem ji ani zastřelit. Bohužel díky tomu nemám ani žádnou fotku. Nejlepší bylo, jak Rohlík prostě vůbec netušil, kde sakra je…
3) Pryč od nepřátel
V KF je mapa Aperture, kde je velký trezor. K jeho odvaření musíte vynaložit hodně času a úsilí, ale vyplatí se to. Spatříte totiž zlatou bramboru. No, dobrá, možná se to tak moc nevyplatí. Jenže my jsme s Rohlíkem po odvaření dostali nápad. Co takhle zůstat vevnitř a zavařit se tam? Jelikož to nejsou klasické dveře, vydrží obrovský nápor nepřátel. Samozřejmě jsme hráli s přáteli, kteří se smáli a zírali, co to sakra děláme. Vydrželi jsme tam pár kol, než jsme jim šli konečně na pomoc, jelikož se začali objevovat Fleshpoundi…
4) Na Pattyho s noži
Tahle věc se stala o něco později na té samé mapě. Po deseti vlnách plných nepřátel na vás čeká poslední, kdy jdete proti bossovi (Pattymu). Pokud jste medik, vydržíte díky kvalitní vestě o dost déle. A já s Rohlíkem jsme vždycky medici, jelikož se to prostě vyplatí. Napadlo nás ale, že bychom si to mohli trochu okořenit a tudíž jsme místo palných zbraní vytasili nožíky a šli Pattyho vykuchat. Vzhledem k tomu, jak úžasní hráči jsme, se to samozřejmě podařilo, i když Rohlík bohužel zemřel… Ale my dva jsme ho zabili pouze nožíky! I když pravdou je, že nám trochu pomohli zbylí čtyři hráči, kteří na Pattyho pálili ze svých zbraní. No, když se nad tím tak zamyslím, tak odvedli větší kus práce, než my dva. Ale stálo to za to!
5) Epický souboj
Jak se ale přesvědčíte, Patty je celkem slabý nepřítel. Když jsme hráli ve dvou mapu Hospital Horrors a dostali se až do závěrečné jedenácté vlny, zemřel jsem. Což se tak nějak stane, zvlášť na takové obtížné a nepřehledné mapě plné úzkých chodbiček a harampádí na každém kroku. Díky tomu jsem ale mohl sledovat Pattyho, který se odběhl vyléčit. Rohlík byl celý nedočkavý si to s ním rozdat (bez dvojsmyslů…), když tu náhle se k Pattymu dobelhal Clot. Pokud nevíte, co je to Clot, vězte, že patří mezi základní nepřátele. Je pomalý, víceméně neškodný a tudíž je hrozbou maximálně tak pro nováčky. Jeho výhoda tkví v tom, že vás dokáže chytit a vy se nemůžete pohnout z místa.
Takže vidím, jak si Clot kráčí k Pattymu, který bere všechny genetické výtvory jako své děti. A pak to začalo. Clot praští Pattyho. Ten si to samozřejmě nenechá líbit a začne na něj útočit. Člověk by čekal, že Patty vyhraje a rozdrtí svého nepřítele během pár sekund. Jenže se tak neděje. Rohlík čekal, co se stane a já s napětím sledoval onen souboj. A Clot překvapivě vyhrál! Patty padá k zemi, je mrtvý. Clot stojí vítězně nad jeho mrtvolou a usmívá se od ucha k uchu. A my dva jsme vyhráli tuhle těžkou mapu.
6) Jít za svým cílem
Nyní nechám chvíli spát Killing Floor a vrhnu se na hru Plague Inc: Evolved. V ní se snažíte nakazit svět nějakou nemocí (bakterie, virus, plíseň, parazit, zombíci, inteligentní opice, bio zbraň, upíři…) a poté lidstvo vyhladit. I přes ono téma je to strašně zábavné a návykové. Hra již několik měsíců obsahuje nejen versus mód, kdy proti sobě stojí dva hráči, jejichž úkolem je nakazit lidstvo a komu se to povede dříve, vyhrál. Je tam také coop, který je hodně zábavný, ale také dost obtížný. Každý z dvou hráčů má vlastní nemoc, kterou ovládá a snaží se s ní nakazit a zabít lidi dříve, než se rozjede výzkum a výroba léku. My jsme se rozhodli, že zkusíme obtížnost Brutal, která je nejvyšší v multiplayeru. A bylo to fakt brutální…
Nedali jsme to. Dostali jsme napráskáno, tudíž jsme si řekli, že si dáme klasiku. Obtížnost Normal. Zpočátku to vypadalo nadějně, jenže bakterie, které jsme měli, hodně mutují a po mutaci vás objeví a začnou léčit. Což samozřejmě nechcete. Tudíž jsme vyplýtvali hromadu bodů na odstranění oněch mutací, ale poté jsme jich měli nedostatek na nějaké lepší šíření či rychlejší zabíjení nebo zpomalení vývoje léku. A prohráli jsme. Tak jsme si řekli, že půjdeme na obtížnost Casual. A zde to bylo extrémně jednoduché. Vyhráli jsme, ani jsme se moc nezapotili. A já získal plíseň. Abyste to plně pochopili, tak za každých pět vyhraných her v MP získáte další nemoc, která je náhodně vybrána. A Rohlík chtěl taky plíseň, jelikož minimálně v kampani jsou OP. Moc nemutují, nejdou moc odhalit a dost rychle se šíří. Rohlíkovi zbývaly jen tři nemoci na odemknutí: plíseň, virus a bio zbraň. Tak jsme se tedy do toho pustili. Rohlík řekl něco v tom smyslu, že plíseň získá určitě až jako poslední, ale brali jsme to jen jako vtip. Hráli jsme na obtížnost Casual, aby to bylo rychlejší. Dokonce jsme brzy i hru zrychlili. Moje plíseň byla neuvěřitelně silná, kdy jsme během pár minut vyhráli a chudáci obyvatelé naší planety ani netušili, co se to stalo.
A pak se Rohlíkovi odemknula nemoc. A byl to virus. Pokrčili jsme rameny a hráli tedy dál. Po dalších pěti výhrách na causal, kdy jsem zkoušel měnit zemi původu, jelikož to vždy bylo opravdu jednoduché, Rohlík získal bio zbraň. Mračil jsem se a říkal si, že to je teda fakt velká smůla. Pak dalších pět her bylo extrémně rychlých, kdy jsme jednu vyhráli i do čtyř minut, což je můj rekord. A jelikož už Rohlíkovi zbývala jen plíseň, získal ji a my si mohli oddychnout. Bylo to vtipné, když si uvědomím, že Plague hrajeme jen jednou za čas, ale tady jsme odehráli téměř 15 her během dvou hodin.
7) Chtěl jsem být dřevorubcem
A KF je opět zpátky! Kromě klasických oficiálních map tu máte různé neoficiální, kdy máte po ruce i speciální módy apod. Originalitě se meze nekladou, tudíž jsme hráli třeba i KF ve 2D, pohledu shora nebo jsme se ocitli ve hře Resident Evil. Nicméně sedmý bod je o jedné velmi speciální mapě, která nabízí prostředí pralesa. Je tam hromada stromů a člověk prostě dychtí po tom, vzít do ruky sekeru a zkusit do něj seknout. A kupodivu, kácení zde funguje! Je to šokující, jelikož je to věc, která v KF rozhodně není na denním pořádku. Třeba takový Rohlík utíkal ke stromu, zkusil do něj seknout a ten na něj spadl. Samozřejmě, že ho to zabilo. A já jsem zíral takhle: O_O
Když jsme tedy zjistili onu báječnou skutečnost, že stromy lze pokácet a pozabíjet tak spolubojovníky, vše se zvrhlo na prostý boj o přežití. Už to bylo pomalu jako v The Walking Dead, kdy specimeni byli jen kulisou. Opravdoví netvoři se totiž skrývali v nás. Respektive v jednom z nás. Z Rohlíka se stal vrah, který pečlivě plánoval naši vraždu. Přitom párkrát zemřel on sám, ale to nikomu nevadilo…
8) Ne moc léčivý granát
Tohle je poslední zmínka o KF. Jak jsem již psal, Rohlík je medik. Léčí lidi. Má léčivé granáty, které vás, a teď pozor, vyléčí… No dobrá, je to prosté. To jsem zase jednou umřel a… víte, i když to vypadá, že neustále umírám, jsem to spíše já, kdo neustále dohrává vlny, když se něco pokazí a celý tým zemře. Nicméně v tenhle okamžik jsem zemřel já a Rohlík přežil. Bylo to už tak dávno, že si pamatuju jen mapu, na které jsme hráli. Byla to má oblíbená steampunková s názvem Steamland. Pamatuji si pouze to, jak utíkal a neměl moc životů. Za ním hromada nepřátel a já mu napsal do chatu, ať si sakra hodí pod nohy granát. Tohle je totiž věc, kterou se vyplatí udělat. Granát vás vyléčí zhruba stejně rychle jako injekce, ale jako bonus zabije všechny nepřátele ve vaší blízkosti. Jenže, KF je hodně stará hra. Vznikla v roce 2005 jako mód do Unreal Tournamentu 2004, roku 2009 vyšla poté samostatně. Tudíž má hromadu bugů a tohle byl jeden z nich. Rohlík mě poslechl a hodil si pod nohy léčivý granát. Jenže místo toho, aby se všude objevil zelený dým, granát vybouchnul. A zabil Rohlíka. Zpočátku jsem jen zíral na obrazovku, co se to sakra stalo, brzy poté jsem se ale začal smát. Bylo to opravdu hodně nečekané a prostě rada nad zlato…
9) Granát ve výtahu
A u granátů ještě zůstanu. Protože hraju jen a pouze na PC, mám problémy s gamepadem. Když už jsem tedy u kámoše a paříme nějakou hru na jeho PS3, je to pro mě peklo. Před lety jsme hráli první díl Black Ops. Konkrétně šlo o mód se zombíky, který byl opravdu zábavný. Moc mi to nešlo, ale i tak se mi to líbilo. Celkem brzy jsme byli obklíčeni, dali jsme se tedy na útěk, chci říct taktický ústup. Doběhli jsme k výtahu, kámoš do něj vstoupil jako druhý a mě napadlo jim tam hodit do davu granát. Trošku ty požírače mozků poškádlit. Jenže… jenže v ten samý moment napadlo kámoše zmáčknout čudlík ve výtahu, díky čemuž se uzavřely jeho dveře. A můj granát se od nich odrazil a spadl mi přímo pod nohy. Než vybouchnul, trvalo to pár sekund. Pár sekund ticha, kdy jsme oba dva jen tak zírali na obrazovku. Naštěstí onen výbuch zranil jen mě a kámoš přežil. I tak to bylo ale dost vtipné, vidět, jak jsem nás málem zahubil. I když nemyslím, že by to byla čistě moje chyba. Měl počkat, až hodím ten granát, že!
10) Poslední boss v Resident Evil: Revelations
Tenhle poslední bod je lahůdka. Opravdu se jedná o jeden z nejlepších zážitků, jaký jsem kdy měl v kooperaci. S Rohlíkem jsme hráli RER a bavilo nás to. Během dvou nebo tří dnů jsme toho hodně napařili, až jsme se dostali k poslednímu bossovi. Pokud jste tu hru hráli, víte, jak vypadá ona poslední etapa hry. Jsou tam tři vlny nepřátel. Což by bylo ok, jenže problémem jsou náboje. A když tohle hrajete poprvé, tak prostě nemáte tušení, že si je máte šetřit. Navíc ona třetí vlna byla už celkem těžká a já si říkal, že boss třeba ani nepřijde. Že se uvelebil doma a vykašlal se na nás. Jenže on přišel…
Zhruba prvních pět minut jsme se jakž takž drželi. Ubrali jsme mu tak pět procent životů, než nám došly náboje. A co bylo horší, došly nám i o něco dříve lékárničky. A co teď? Nevím, co byste udělali v ten moment vy, ale napíšu, co jsme udělali my. Vytáhli jsme nožíky a šli toho zmetka nakrájet. Když už zemřít, tak se ctí. Vyhýbali jsme se jeho útokům, zuřivě na něj prováděli výpady a on nás vždycky zranil tak moc, že se jeden z nás pohyboval pomaleji nebo se dokonce svalil na zem. Druhý hráč tedy pomohl tomu člověku, který si jen tak seděl na podlaze a šlo se na celou akci znovu. Zajímavé bylo, že nás onen boss nikdy nezabil úplně, tudíž jsme tuto taktiku, dá-li se to taktikou vůbec nazvat, využili na celý souboj s touhle příšerou. Většinu času jsme měli naše obrazovky zbarvené do ruda a pohybovali jsme se pomalu, ale zhruba po 30 minutách jsme to dali. 30 minut jsme ho krájeli nožíky. Vyhráli jsme. Bylo to k neuvěření a opravdu jeden z nejlepších okamžiků, jaký jsem kdy zažil ve hře. Bonusovou perličkou na závěr je komentář jednoho z mých přátel, který napsal k naší vítězné fotce něco ve smyslu, že tohle je jeden z nejtěžších bossů v celé sérii Resident Evil…