Když v roce 2004 vyšla first person akce Far Cry 1, nikdo si od ni asi nic moc nesliboval. A ptáte se – Vy dříve narození proč? Hlavním důvodem bylo, že v onom památném roce vyšlo přehršel pokračování zavedených FPSek – HALF-LIFE 2, DOOM 3, UNREAL TOURNAMENT 2004, TRIBES: ASCEND.
Na co bylo ale krásné se dívat novince FAR CRY bylo to, že se odehrávala v tropickém prostředí a že grafika byla v tu dobu – pamatujte, že se psal rok 2004 – byla opravdu skvostná a nemálo lidí si jen doopravdy mohlo dovolit hru hrát s vysokými detaily, jelikož hra potřebovala pro rozběhnutí opravdu velké hardwarové nároky. Jen považte: 3 Ghz taktu procesoru, 1 GB RAM. Ano, v dnešní době multitaskingu, hyperthreadingu a podobných 3,14čovinek, se tyto HW nároky zdají již vcelku směšné, ale jak už jsem naznačil – byl to rok 2004 – a na tento rok to byly hardwarové nároky vskutku KRUTÉ!!!
Nejkrásnější však na Dalekém Kraji bylo ono tropické prostředí, ve kterém se děj – vskutku béčkového příběhu (ale kdo potřebuje v FPS příběh, když je tak důležitý asi jako příběh v pornu 😀 ) A o příběh moc stejně nešlo – i když pro ty, kdo tento skvost nehrály – a myslím si, že těch pravých pařanů bude jen pomálu – SPOILER ALERT – šlo o to, že jeden jistý zkurvy…vědec vyvinul genetické mutanty, kteří se mu vymkly kontrole, žoldnéři uviděli člun, na kterém hlavní hrdina, který se zove Jack Carver, pluje se sličnou slečnou, která se ztratí poté, co na jejich loď vystřelí žoldáci superrakety, a tak Jack pomalu, ale jistě odhaluje to, co mělo zůstat skryto před normálními smrtelníky.
Mnoho krásného, a podle mne i nejlepšího na této gamesce, bylo to, že jste různě mohli plnit průchod lokacemi. Máte rádi stealth přístup? Tak pomalu, ale jistě sniperujte žoldnéře. Líbí se Vám naopak Rambo styl? Nasedněte do buginy, či ozbrojeného člunu, a koste ty zpičence hlava nehlava.
A ptáte se, jak na tom tehdy byla inteligence nepřátel? Od té by se i dnešní vývojáři mohli učit. A to si opravdu nedělám prdel. Hru jsem v té době hrál na první nejslabší úroveň a s jistotou a srdcem na dlani Vás mohu ubezpečit, že mi dali skákajíci opice, žoldnéři a raketo-mutanti, pěkně pokouřit. Na ostatní levely obtížnosti jsem v onu dobu vůbec nepomýšlel – stačila mi první obtížnost, a byl jsem za to rád. Také to byla jedna z her, kdy jste se museli opravdu rozmýšlet, jak budete průchodem hrou postupovat. V oné době nebylo totiž ještě možné léčit se pomocí auto-healu, a tak bylo nasnadě sbírat lékarničky. Savování kdykoliv jste chtěli hru uložit také nebylo možné, ale systém save-checkpointů byl důmyslně vymyšlen, takže Vám to jako nevýhoda, či dokonce chyba hry vůbec nepřišla.
Ptáte se proč studio CryTek bylo proklínáno? Určitě to bylo tím, že se zaměřili na grafickou stránku hry – a mnoho lidí (já mezi ně ale rozhodně NEPATŘÍM) si hru nemohli náležitě užít. Museli jste se prostě – zaprvé: buď smířit s tím, že hra se bude kurevsky šíleně sekat, a hru si nastavíte na nejnižší detaily, nebo zadruhé: museli jste vyhlížet nový hardware či dokonce osobní počítač pod stromečkem roku 2004. Dnes už se to může zdát směšné, ale opravdu to bylo tak.
Toť vše z mých vzpomínek na tuto úžasnou hyperrealistickou hru, která se nemusí ani v dnešní době stydět za to jak se hraje, i když graficky zastarala šíleně rychle. Takže oblečte si havajské košile, nabijte samopal, nasedněte do buginy a pojdťe kill´em all.
PAŘBĚ ZDAR!!!
Váš vegasss7771
