V minulém týdnu byla konečně představena nová konzole od společnosti Nintendo. Fanoušci šílí, holky v tričku s Big N omdlévají přitom, když si Máriem nechávají Mariem podepisovat hrudníky. „Přichází revoluce!“, bylo slyšet odevšad a my si můžeme s určitým sebeuvědoměním říct: „Pokolikáté už?“
Nejsem nějakým velým zastáncem Nintenda a jeho konzolí. Naprostou většinu svého života jsem byl spíše odpůrcem všech instalatérů, honících se za srdcem princezen. Nemám rád závodění v motokárách a je mi jedno, jestli se umí transformovat do podoby lodiček nebo jezdit po stropě. Nemám dokonce ani rád nějaké starání se o čtvero ročních dob a svého času jsem nesnášel i nějakého Kirbyho, Yoshiho, kapitána Toada nebo chlupatého Konga.
Po čase jsem ale objevil kouzlo kapesního hraní a světe div se, 3DSko je přesně to, co mi ještě u Vity chybělo. Hlavně tituly třetích stran, které sice vypadají jednodušeji než na Vitě, ale jsou kolikrát o hodně komplexnější.
A protože opravdu nevidím výhodu v tom, že můžu při hraní ležet na gauči (jeden letitých argumentů hráčů proč konzole), tak jsem při prvním obrázku Switche zbystřil. Že by mi konečně na staré roky herní společnosti splnily sen? A já se mohl vyspat se svou oblíbenou postavou z… Pardon, tohle je vlastně článek pro jiný web. Myslel jsem mít možnost roztáhnout občas na plochu velké televize své hraní na cestách na handheldech.
Mají ho rádi nebo ho rádi nemají?
Uvedením/představením jakékoli nové herní konzole se národ nás hráčů rozdělí na několik částí. Je sice vtipné pozorovat, jak funguje haterství (to je to, jak nenávidíte ty „jiné“, xboxsáři playstationisty atp.), protože pokud něco ohlásí MS, strhne se lavina pomluv z východní sekce, kdežto když se ukáže na trhu něco ze stáje PS, jsou mrkvostové úplně u vytržení, jaký hnus to zase Sony vyplodilo. Zajímavé na tom celém je pozorovat nintenďáky, kteří stojí vždycky tak trochu mimo dění. Ale změna nastává, pokud něco přinese Big N. Najednou se dokážou ony znepřátelené národy (XvsPS -> X+PS) spojit a táhnout za jeden HDMI kabel (čti začnou pomlouvat společně).
Switchem si ale Nintendo možná naběhlo na zeď plnou polámaných cartridgů samo. Původní koncept konzole jsme znali delší dobu dopředu a já sám se přiznávám že, si nemyju zuby úplně každý den… Pardon, tohle tady nemá co dělat, že se mi kombinace handheldu a domácí konzole fakt líbila. I vzhledově. Jenomže ono se nakonec pomalu ukazuje, že jsou některé obavy skutečně na místě.
Proč?
Otázku proč si jde položit hned několikrát. Proč byl vůbec důvod vytvářet konzoli, která je hybridem, když většina průměrných hráčů hraje na chytrých telefonech, kde už teď seženete plnohodnotné, a i kvalitní, RPG, závody, střílečky, strategie, plošinovky a bůh ví co. Navíc díky chytrým telefonům už není Nintendo pár let konzolí pro mainstream. Za Switchem tak patrně stojí snaha převážit misky vah zase na svou Big N stranu. Ale k tomu bohužel nestačí jen zajímavá konzole.
Další proč vyvstaly až s předvedením konzole a zjištěním jejích specifikací. Prvním celkem nepochopitelným krokem je velikost vnitřního uložiště. Vím, že je větší, než co jsme měl před nějakými 18 roky doma u svého prvního počítače, ale z dnešního pohledu není 32GB nikterak hodně. Spíše bych řekl, že je to sakra málo. Většina flashek ve vašich kapsách má tuhle, nebo větší, kapacitu a argumentovat výrobní cenou je myslím hloupost. Stejně tak u mne neobstojí ani argument, že si můžu konzoli kdykoli rozšířit o velikost microSDXC nebo microSDHC karet. Nejde mi o ty investice, ale o princip. Prostě proč?
Další proč se týká MP. Proč musíme v dnešní době platit za multiplayer? Já osobně jsem zapřísáhlý singleplayerista, ale některé hry mně svými síťovými prvky přece jen chytly (doby, kdy jsem u mulťáku HL2 proseděl celé večery, už asi nenastanou, ale co kdyby) a když už jednou zaplatím za software, proč mám dál platit za jeho další používání? A tak dále.
Nadávat je cool
Pojďme se ale na celou záležitost kouknout trochu z odstupu. Nebo možná z pohledu ostatních. Když si přečtete názory lidí/hráčů/redaktorů na Switch, chce se vám skoro i zvracet. Vadí prakticky všechno. Vadí vše, co jsem zmínil výše, což uznávám, je celkem logické.
Vadí malý, chudý, divný startovní počet her. Proti tomu taky nemám co říct a osobně jsem hodně zklamaný, co všechno bylo oznámeno. Nebo spíše co všechno oznámeno nebylo.
Vadí cena, kterou ještě vlastně nikdo přesnou nezná. Na některých webech se dočtete, na kolik vás tahle sranda vyjde v porovnání s předchozími konzolemi, když si k tomu nakoupíte ještě milion další výbavy. Přitom Nintendo nikoho nenutí, aby ty peníze utrácel. Že si někdo kupuje každou edici nového ovladače na Xbox, protože je „cool army layoutu“, nebo novou PS4ku, protože má na kastli Snakea nebo summona, nikdo neřeší. Ale 80% lidí se spokojí se základní výbavou a ostatní stejně počítají s tím, že do příslušenství nahážou další tisíce. Ale nadávat je prostě lepší, Češi to mají rádi 😉
Jen tak mimochodem, víte jaká byla cena prvního PlayStationu nebo dvojky? Nebo kolik stál první Xbox v den svého startu?
Se slzou v oku
Jinak to ani nejde říct. Prozatím se totiž žádná revoluce nekoná. Ona ale taky nikdy žádná revoluce nepřinesla nic světoborného. Jenom se jeden tyran vyměnil za hlas lidu, kterému s mocí vzrostly chutě a vyklubal se nich další tyran. Možná proto jsem i rád, že zajímavý koncept přinese něco zajímavého až v budoucnu a zůstane malou šedou myškou, hrající ne poli zábavy spíše druhé housle.
Modlím se ale celkem usilovně ke Křemíkovému bohu, aby se chytli vývojáři třetích stran mých oblíbených studií, protože asi nejlepší informací ohledně Switche je zrušení regionálního zámku. Pokud budou Japonci i nadále vydávat v Asii hry s anglickými titulky, přestanu řešit lokalizace, nějaké zpoždění vydání her na západě, a vrhnu s epřímo na asijské prodejce.
Taky věřím, že si konzole své fanoušky najde. Třeba Amazon už teď hlásí vyprodání předobjednávek. Pro mnohé ale zůstane Switch tou obyčejnou šedou myškou, zbarvenou stejně šedě, v jaké se bude Switch prodávat v základě, ale časem může zazářit jako její neonové, barevné mutace.
