Na Zingu převládá názor, že indie hry jsou sračky. Lidé hledí jen na mainstream a tenhle fakt se krásně zrcadlí právě u aktuálního článku o nejlepších hrách roku 2016. V komentářích lidé píší, že minulý rok stál za nic a vyšlo jen pár památných titulů. Opak je ale pravdou. Problém je v tom, že mnozí stále nahlíží na indie trh skrze prsty a bojí se vydat do těchto vod, které nabízí mnohdy zajímavější úlovky, než jsou nejprofláklejší AAA hry.
Punčový klub
Osmého ledna roku 2016 vyšel na Steamu titul, který mě zaujal. Hra Punch Club vypadala zajímavě, ale velmi brzy mě odradily recenze, ve kterých si lidé stěžovali především na všudypřítomný grind. Hře jsem se tedy vyhnul obloukem. Jenže jak ubíhaly měsíce, hra se do mého hledáčku opět dostala a navíc mi ji poté i daroval Bargud, kterému tímto děkuji. Posledním znamením, že mám tomuto titulu dát šanci bylo oznámení o vytvoření speciální obtížnosti, kde je grind omezen na minimum. Jenže jak už to tak bývá, tenhle fakt s sebou nese i hromadu negativ.
Nebudu nikoho dál napínat, hru jsem si zahrál a dohrál, i když jsem občas měl namále. Jak ve hře, kdy jsem měl nedostatek peněz, tak i v reálném životě, kdy mi hra občas přinášela hromadu stresu a dokázala mě naštvat. Tohle není recenze, jak pro některé může evokovat název článku. Chtěl bych se totiž blíže podívat na herní mechaniku, kolem které se točí celý tento titul a která Punch Club může vyzdvihnout do nebes nebo zcela pohřbít.
Základy
Pokud hru neznáte, osvětlím vám trochu, o co v ní jde. O box. Musíte cvičit a zlepšovat své statistiky, odemykáte si perky a utkáte se vždy s nějakým člověkem a pak dalším a dalším. Problém vězí právě v tom, že se jedná o manažerskou hru (no fuj), kdy musíte používat mozek a vhodně kombinovat vaše příjmy, výdaje a další věci. Vaše postava totiž musí jíst, spát, vydělávat peníze, cvičit, sem tam bojovat nebo dělat jinou aktivitu, díky které získá menší bonusy. Zpočátku je hra zábavná a člověk si ji užívá. Jenže čím dále jste ve hře a čím jsou vaše statistiky větší, tím více stresu tu máte.
Celkem tu máte tři atributy: sílu, hbitost a odolnost. Můžete si vybrat z několika nástrojů, které vám v posilovně zlepší daný atribut nebo jich zlepší vícero najednou. Hlavním problémem však je, že jakmile uběhne jeden herní den, zobrazí se vám přehled získaných a odebraných bodů do každé z vlastností. Ano, odebraných. Každičký den vám hra odečte určitý počet bodů, pokud tedy pár dní vyděláváte peníze a vůbec necvičíte, vaše statistiky se můžou propadnout. A čím větší level máte v daném odvětví, tím více bodů denně ztratíte.
Grind
Samozřejmě, že může někdo namítnout, že se jedná o simulaci, kdy prostě musíte umět vše pečlivě naplánovat. Já sám chápu, že tady tohle snižování statistik musí být, jen je později absurdní, jak rychle klesají. Pokud za den získám v jednom atributu cvičením 200 bodů, z nichž mi poté hra strhne 100, je to hodně demotivující. A to prosím bylo téměř celodenní cvičení v posilovně. Když si k tomu přičtete, že třeba každý druhý nebo třetí den strávíte vyděláváním peněz, je jasné, kam tímhle mířím. Vaše statistiky se budou neustále propadat a jen díky grindu se vám podaří dosáhnout vytoužených hodnot. Tvůrci na tenhle problém trochu mysleli, tudíž si můžete odemknout perky, které vám statistiky uzamknou (např. odolnost se nesníží pod 4/8 nebo 13 bodů). I tak se ale díky tomuto prvku herní doba natahuje. Což by bylo příjemné, jenže tady je to spíše otravné. Velmi brzy se dostaví rutina, kdy jeden den vyděláváte, pak se zamilujete (poskytuje bonus), poté jdete dva dny cvičit, pak nakoupíte jídlo, vyspíte se, jdete opět pracovat a tak dále.
Jak jsem psal již výše, tenhle grind je největším zlem v celém tomhle titulu. Když vás hra chytne a začne opravdu bavit, dostaví se tahle obludnost a vy tak strávíte několik hodin jen neustálým stereotypním posilováním, kdy se po malých krůčcích dostáváte k vytouženému cíli.
Samozřejmě, jak už to tak bývá, se strhla nevole proti tomuhle prvku. Pravdou však je, že je celá hra postavena právě na něm, tudíž jeho odstranění by mělo za následek totální rozbití hry. Někteří volali po vyškrtnutí klesání statistik, jiní chtěli snížit jen onu hodnotu, třeba o 50%. S tím bych i souhlasil. A tvůrci…
Super easy obtížnost
… se bohužel rozhodli vyhovět první skupince. Tudíž vytvořili novou obtížnost, ve které ZCELA zrušili klesání statistik. A to má za následek dva typy rozbití hry:
- Jste OP – Tohle je jasné, tím, že vám vaše statistiky neklesají, můžete velmi brzo dosáhnout vytouženého cíle a být tak silní, jak jen vy chcete. Díky tomu porazíte s přehledem i ty nejsilnější nepřátele. Z tohoto důvodu zde tvůrci hry vypnuli získávání achievementů, což je tzv. dick move, ale chápu to. Hra je prostě rozbitá.
- Nevyváženost vaší postavy – Tohle je problém, kde se v jeho vysvětlení musí jít do hloubky. Pokud jsou vaše statistiky stejnoměrné, tedy třeba 5/5/5, jste slabší, než když máte třeba 3/3/9. Hra pro většinu perků a úderů využívá různé matematické výpočty, tudíž se nevyplatí být ve všem vyvážený. Punch Club nabízí tři různé cesty, kdy se každá specializuje výhradně na jeden atribut. Ten si poté musíte hýčkat a vylepšovat na co nejvyšší úroveň, zatímco zbylým dvěma věnujete jen minimum pozornosti, aby se neřeklo. Právě zde přichází problém, protože v klasické obtížnosti vám statistiky klesají, tudíž můžete různě experimentovat a zjišťovat, jaká kombinace je nejlepší. Já třeba skončil na 7/11/13 a vydal jsem se cestou želvy. Na super easy obtížnost vám ale statistiky neklesají, pokud jste tedy neopatrní, může dojít k tomu, že budete mít vše na velmi podobné úrovni a tudíž budete paradoxně slabší.
Tvůrci hry se prostě rozhodli umlčet některé uživatele, jenže tahle obtížnost prostě postrádá smysl. Sám jsem ji i zkusil a po pár hodinách ji přestal hrát, protože ničí celý požitek ze hry. Je to jako kdybyste hráli RPG hru bez RPG prvků.
Koupit nebo ne?
Na závěr nejspíše u některých vyvstane otázka, zda tedy pořídit tento titul, když nabízí extrémní grind, který je nezábavný a stresující. Odpovědět si musí už ale každý sám. Já hru dohrál jen z toho důvodu, že jsem byl již za polovinou a bylo mi líto to nedokončit. Absolvoval bych tohle všechno podruhé, kdybych věděl, co mě čeká? Nejspíše ne. Dobrou zprávou na konec je, že ve druhém dílu už klesání statistik nebude. I tak je to ale slabá náplast na onu krvácející ránu ve hře Punch Club.
