Jedna dvě Alma de, Alma si de pro tebe…
Některé hry (jako dříve vzpomínaný Crysis) prošly zkouškou časem s důstojností – a téměř nezastaraly ani graficky ani hratelnostně. A některé – ve své době legendární a vynášené do nebe – se postupem času ukazují jako přehypovaná nuda. Jako F.E.A.R.
F.E.A.R.(First Encounter Assault Reccon), střílečka od ve své době slavného studia Monolith (tvůrce MNOHEM zábavnějšího a hezčího dvoudílného NOLFU (NO ONE LIVES FOREVER)vydaná pod hlavičkou proslulého vydavatelského dobu Sierra patří – dle mého názoru – k nejpřehypovanějším hrám minulosti. Jednalo se o „horrorovou střílečku“ – ale ani v době vydání v roce 2005 jsem nebyl štonc pochopit co je na téhle podivné nudě horrového.
Horror kterého by se nebálo ani batole
Zápletka byla vcelku jednoduchá – jste příšlušník speciální jednotky F.E.A.R. a máte za úkol zjistit proč se jiný „Speciál“ jménem Paxton Fettel zbláznil a co se to sakra děje v průmyslovém komplexuj kdesi v Americe. Nakonec zjistíte že se tam čert ví proč zjevuje nějaká vlasatá holčička a když se objeví tak se stane něco nadpřirozeného – někdo se rozplyne, nebo se dostanete do časové smyčky, něco vybuchne, nebo začne hořet…) – případně se někde kdosi – cosi – chichotá…Časem zjistíte že to děvčátko se jmenuje Alma a má za sebou bolestivé tajemství…Suma sumárum – celou dobu se honíte za Paxtonem Fettelem, nakonec odhalíte jeho děsivé tajemství a střelíte jej do hlavy. Hotovo, dvacet… F.E.A.R. nakonec dospěl až k trilogii, přičemž druhý díl byl jednoznačně zábavnější a třetí teprve ze studijních důvodů hrát hodlám. F.E.A.R. se inspiroval japonským horrorem kruh a jak jistě milý čtenáři víš, co je Japonské, to je divné…a proto je i tahle hra nakonec spíš divná než děsivá.
Nelogický a nudný level design
V roce 2005 patříla grafika Fearu k tomu lepšímu, plně polygonovému na trhu, nicméně, pokud jej srovnáme s o dva roky mladší Crysis tak dnes už neobstojí. První díl se odehrává výhradně v průmyslových komplexech, přičemž levely někdy používají naprosto nesmyslný klišé, nad kterými se svého času rozčilovali v Levelu, tuším že to byl Dan Vávra ve své jámě pekel. Proč například abyste postoupili dál musíte zaplavit místnost vodou ? Která speciální jednotka se takhle v reálu chová ? A měl pravdu…
Ty máš svaly, já bullet time !
F.E.A.R. měl na svou dobu pěknou grafiku a slušnou AI protivníků. Ti byli navíc navlečení v balistickém brnění a uměli vám pěkně zatopit. Jenže zde byla jedna klíčová vlastnost, která ze hry dělala nakonec koncentrovanou nudu. Vy jste měli zvláštní schopnost zpomalovat čas. Ano, není to nic jiného než Bullet Time – a v tu chvíli se veškeré výhody AI smažou. Co je co botům platné že umí spolupracovat, krýt se nebo vás obejít a vpadnout vám do zad, když vy si zpomalíte CTRL čas, stisknete SHIFT pro lepší míření (ale hra neobsahuje dnes již běžný pohled přes mířídla, jen se přiblíží zaměřovací křížek)a pif paf puc – všechny si hezky ve zpomalených záběrech postřílíte, takže fakt nemají šanci, pak si zalezete někam do krytu a pokud někde ještě zbyli nějací kolegové ubohých žoldáků tak je zvládnete stejným způsobem anc cvaj. Bez Bullet Timu je hraní F.E.A.R.U. náročnější ale i zábavnější , už proto že můžete vykukovat zpoza rohu (věc na kterou mnohé současné hry zapoměly a musíte sbírat brnění a lékárničky – systém ke kterému se před pár lety vrátil až Wolfenstein New World Order.
Oblaka prachu a suti
Co však bylo na svou dobu převratné a je to vlastně jediná věc která mi v souvislosti s touto hrou utkvěla v paměti je pocit ze střelby. F.E.A.R totiž uměl navodit atmosféru že to co svíráte ve svých virtuálních prackách není žádná vzduchovka ale pořádně výkonná zbraň. Každý zásah udělá tu menší tu větší díru do zdi a zvedne oblaka prachu. Jistě zásahy jsou poněkud naskriptované ale když střílíte hlava nehlava, tak se laboratorně čisté místnosti promění v rozvaliny s obnaženými betonovými sloupy ze kterých vyčnívají dráty. Od dob F.E.A.R.U. už žádná další hra takhle nepracovala se ztvárněním prachu a odlétavající suti. Protivníci jsou doslova špikování kulkami a když si to spomalíte uvídíte jak pracoval fyzikální model téhle hry.
Nuda nuda nuda a Český Hind
Jenže co je to platné, když je ta hra koncentrovaná nuda ? Prostředí je monotónní a nehezké, děsivé okamžiky nejsou děsivé, AI je chytrá, ale ve spojitosti s Bullet Time ztrácí smysl. Taskže kromě skutečně skvěle propracované střelby (a Mi-24 v české kamufláži který používají záporáci) je to neskutečně nudná a uspávající hra. Zkouškou času rozhodně neprošla, grafika je dnes už zastaralá, level design nepovedený, příběh éčkový a atmosféra nulová. Ne, F.E.A.R. 1 už opravdu dnes nedoporučuji hrát, protože při něm usnete nudou… A i když svého času dostala titul hra roku je to s ní jako s nepěknou Miss. Zestárla a je právem zapomenutá. Pro mne je F.E.A.R. nejpřehypovanější hrou všech dob.
Nejpřehypovanější hra všech dob a koncentrovaná nuda – 30%.