Puzzle Agent 1 a 2 – méně známá herní série od Telltale

Když jsem před lety podlehl mánii ohledně sbírání achievementů, rozhodl jsem si pořídit mimo jiné i celkem neznámou hru od Telltale – Puzzle Agent. Sáhl jsem ale po druhém dílu, jelikož právě ten má tyhle virtuální trofeje. A i když nemám rád lidi, kteří se do jakékoliv ságy dostanou až tím nejnovějším dílem, musím říct, že i přesto jsem si tu hru užil. Ano, byly tu určité otázky, které mi vrtaly hlavou, jako třeba co se vůbec dělo v prvním dílu. Ale má neznalost nebyla moc velkou překážkou. A nyní jsem si, po několika letech od dohrání dvojky, pořídil ten původní díl. Můžu tedy zhodnotit tuhle sérii, což právě i učiním.

 

Puzzle Agent 1

A čím jiným začít, než prvním dílem. Hrajete za Nelsona, který je agentem FBI a je členem speciálního oddílu zaměřující se na hádanky. V jednom zapadákově byla uzavřena továrna a vaším úkolem je se tam vydat a opět ji zprovoznit. A to je vše, co se týče příběhu, který je místy hodně vtipný a připomíná takové severské Twin Peaks. Lidé se tu chovají divně, podezřele, v průběhu hraní vyvstane hromada otázek a sem tam na vás čeká záludné puzzle.

 

Hádanky jsou bohužel extrémně nevyrovnané, co se týče obtížnosti. Některé projdete s prstem v nose za pár sekund, u jiných strávíte i minuty, než vám dojde trpělivost a použijete nápovědu, zde vtipně zpracovanou jako žvýkačku. Ty mimochodem sbíráte během vašeho průchodu hrou, takže se vyplatí v této jednoduché adventuře omrknout i okolí. Naleznete tu téměř tři desítky hádanek, z nichž jsou některé nepovinné, bohužel i přesto je většina založená na stejném principu – musíte se dostat z bodu A do bodu B. Po čase je to nuda a navíc jsou i hodně lehké. U těch těžších mi dost často připadalo, že vám hra sdělí jen část informace. Máte třeba doplnit jeden symbol, ale zbylé tři vám nedávají žádnou indicii, jak by měl vypadat. Hra vás za použití nápovědy nebo špatné vybrání odpovědi trestá jen menším skóre, které ve výsledku neovlivní vůbec nic.

 

Co naopak musím pochválit je humor a grafická stylizace. Hra je vytvořena dle komiksů a je to opravdu paráda. I přes hromadu humorných dialogů tu ale máte místy až hororovou atmosféru a příběh je dost napínavý. Během vašeho krátkého pobytu v tomto zapadákově totiž zjistíte, že tu je i trocha toho nadpřirozena. Po nějakých dvou až třech hodinách následuje obrovský zvrat, kdy zůstanete s ústy otevřenými dokořán a plně se ponoříte do hry. V ten okamžik vám však Telltale vrazí facku a spustí se závěrečná cutscéna. Ano, hra skončí v tom nejlepším, hromada otázek zůstane nezodpovězena a vy si budete připadat jako kdybyste byli podvedeni. Už jen za tenhle konec se hodí strhnout minimálně dva body z hodnocení, protože tohle se prostě nedělá.

 

Puzzle Agent 2

V první řadě je nejprve důležité říct, že dvojka je víceméně stejná jako jednička. Opět tu jsou hádanky, jejichž obtížnost je nevyvážená, opět se některé opakují (minimálně co se týče principu) a totéž platí i o audiovizuálním zpracování a humoru. Toho tu je hodně a dovolím si tvrdit, že je to jeden ze stěžejních prvků této série, který ji drží nad vodou.

 

Druhým nosným prvkem je pak příběh. Nelson ví, že v té malé vesničce zanechal za sebou hromadu nezodpovězených otázek a nedá mu to spát. Což se dá asi říct i o každém hráči prvního dílu. Hra plynule navazuje na jedničku, kdy se hlavní hrdina vrací na sever, aby zde našel odpovědi na všechny otázky. Hra je tentokrát o pár hodin delší a příběh je hodně zajímavý a místy až absurdní. Což ale tak nějak zapadá do celkové atmosféry tohoto titulu.

 

Konec hry je pak šílený, myšleno v dobrém a ta ujetost k tomu vážně parádně sedne. Druhý díl naštěstí končí už vcelku uzavřeně, nekoná se ta tragédie ze zakončení prvního dílu a člověk si může připsat do deníčku vyřešení další palčivé záhady.

 

Co se týče hádanek, většina je opět postavená na principu dostat se z bodu A do bodu B, drtivá většina byla již k vidění (v trochu pozměněné vizuální podobě) v prvním dílu a návrat slaví i nevyvážená obtížnost. Bohužel.

 

Koupit?

Za nějakých sedm hodin máte dohrány oba dva díly a nabízí se otázka, zda se vyplatí tuhle sérii koupit. Nad pořízením by měli uvažovat především lidé, kteří mají rádi humor. Ten je místy hodně praštěný, ale o to více tu kontrastuje s mnohdy hororovou atmosférou. Příběh je také vcelku dobrý, hlavně u druhé hry se postupně odkrývají jednotlivé záhady a vy jen zíráte, co se to tam sakra děje za zvláštní věci.

 

Paradoxně hru nejde moc doporučit lidem, kteří mají rádi hádanky a na něž bych řekl, že tahle hra měla cílit především. Hádanky se opakují a jsou buď extrémně lehké nebo extrémně těžké, nic mezi. U těch těžších zase dost často platí, že jejich obtížnost spočívá v tom, že vám je sděleno minimum informací a vy prostě pomalu ani nevíte, co máte dělat.

 

První díl bych se nebál ohodnotit i lehce podprůměrnou známkou, přece jen je to krátké, hádanky mají nevyváženou obtížnost a příběh je utnut v tom nejlepším. Druhý díl je poté lehký nadprůměr, bohužel stále trpní některými neduhy jako jeho předchůdce.