Recenze Cyberpunk: Edgerunners

Okolo Cyberpunku 2077 se toho událo mnohé. Hráči, převážně ti, kteří si dlouho očekávaný titul pořídili na starou generací konzolí, dali svoji nespokojenost pořádně najevo. Osobně se jim vůbec nedivím, protože verze pro PS4 a Xbox One byly naprosto katastrofální. Problémům se nevyhnuly ani verze ostatní, nicméně na PC, na kterém jsem CP2077 hrál já, jsem neměl prakticky žádné problémy, a to ode dne vydání. Tvůrci z CD Projektu neztratili pouze podstatnou část financí, ale (a to je horší), přišli o renomé společnosti, která nám přinesla geniálního Zaklínače 3. Nic netrvá věčně a bouře se po necelých dvou letech od vydání postupně vytrácí. Dle mého názoru je CP2077 skvělou hrou, která ovšem není bezchybná. Ale co je? Nedávno oznámené DLC Phantom Liberty zaujalo moji pozornost a bez skrupulí se na něj těším.

Dnes se ale zaměříme na dlouho očekávaný seriál z univerza Cyberpunk 2077 – Cyberpunk: Edgerunners, který 13. září dorazil na streamovací platformu Netflix. Hned z kraje mohu říci, že návrat do Nigt City – města, které nikdy nespí, stojí bezesporu za to. K anime tvorbě přistupuji obezřetně. Viděl jsem poměrně hodně sérií, ale vyloženě je nevyhledávám a rozhodně mne nelze označit za tzv. weeba. Dodnes mi v paměti např. uvízly seriály Death Note či Wolf´s Rain. Oboje vřele doporučuji. Edgerunners pro mne tak nebyli něčím, co bych netrpělivě očekával za pomoci křížkování dnů v nástěnném kalendáři. Kdybych věděl, co mě čeká, možná bych se k tomu uchýlil. Těch pár Eurodolarů za předplatné stagnujícího Netflixu se tentokrát rozhodně vyplatilo.

Těžký život v Night City

Obyvatelé Night City to nemají lehké. Městu tvrdou rukou vládnou dvě navzájem si konkurující korporace – Arasaka a Militech. Ani jedné z nich se nevyplácí odporovat. Bez dostatečného množství Eurodolarů na účtě, skončíte s největší pravděpodobností na ulici, která vás pozře dříve, než se nadějete. V této situaci se nachází i hlavní hrdina Edgerunners – školák David Martinez, studující na akademii Arasaka. Jednoho dne je v nesprávný čas na nesprávném místě. Díky tomu se ocitne naprosto sám, zoufalý a zadlužený. Díky svízelné životní situaci se rozhodne dát na dráhu zločinu a stát se cyberpunkerem – „člověkem“, který se díky modifikacím dere na podstatně vyšší místo v potravním řetězci, než by tomu mělo dle přírody být. Cena za to je velice vysoká, a to nemluvím pouze o Eurodolarech, které padnou na instalaci vylepšení. Zde musím zastavit, abych vám toho z příběhu neprozradil příliš.

Městu vládnou dvě korporace – Arasaka a Militech.

Děj Edgerunners mne zaujal prakticky ihned. Vše odsýpá, akce i zvratů je dostatek a postavy jsou brilantně napsány. Tedy až na pár otravných jedinců. Série má deset dílů, přičemž každý z nich trvá zhruba půl hodiny. Oněch pět hodin tak uteče jako voda a troufám si tvrdit, že mnozí diváci zvolí tzv. „binge watching“ a celé Edgerunners zhlédnou na jedno posezení. Nedivím se. Po každých závěrečných titulcích jsem okamžitě pouštěl další díl. Vše bylo umocněno faktem, že vás Edgerunners přivedou na dobře známá místa ze samotné hry a setkáte se i s několika starými známými. Krom např. baru U Lizzie jsem poznával i jednotlivé ulice, nadjezdy a sjezdy dálnice, skladiště, obchůdky a vozový park, který univerzum Cyberpunku nabízí. Paráda. Přesně to chci v herní adaptaci vidět. Ti z vás, kteří hru nehráli, nemusí mít obavy. Příběh pochopíte bez problémů.

Óda na násilí

Edgerunners rozhodně nejsou pro dětské publikum. Doufám, že nenastane situace, jako když mi máma z videopůjčovny přinesla South Park: Peklo na Zemi. Bylo mi osm let a domnívala se, že když je to animované, bude to zcela jistě pohádka. Dodnes je mi záhadou, že nás na dnes již kultovní film, nechala s mojí o pět let starší sestrou dokoukat. No, hlavně že mi zakazovala animovaného Batmana skrze násilí. Toho je v Edgerunners opravdu hodně. Krev stříká všude a vzduchem lítají končetiny a vnitřnosti.

S nahotou se tvůrci ze studia Trigger také nepárali. Sexuálních scén je zde sice pouze pár, ale záběrů na odhalená ňadra je opravdu mnoho. Můžete namítat, že je vše animované, ale i přesto se nejedná o nic vhodného pro děti. To stejné platí pro vulgarismy, které provázejí valnou část dialogů. Z výše zmíněných důvodů byl sérii udělen rating TV-MA a tím pádem se nedoporučuje divákům pod sedmnáct let. Já osobně mohu s tímto rozhodnutím pouze souhlasit. Je to opravdu síla. Ale nebojte, milovníci romantiky si také přijdou na své.

Záruka kvality

Japonské animační studio Trigger si dalo opravdu záležet. Celkový vizuál Edgerunners je vynikající a vzdává hold hře samotné. Prostředí je zpracováno na jedničku a sebemenší problém nemám ani s animací obličejů. Často se mi v anime tvorbě totiž příčí přepálené zpracování výrazů, ale zde k tomu naštěstí až na pár výjimek nedochází. Ze všeho, co na obrazovce vidíte, dýchá láska k řemeslu. Mistrně je zpracováno již zmíněné násilí. U mnoha scén se mi hlavou honilo „Co to sakra…“ a pořádně jsem si to užíval.

Hudební doprovod je pečlivě vybírán v závislosti na dané scéně. Čeká vás mix klidných songů, elektronické hudební tvorby a při akčních scénách se dočkáte pořádně tvrdého metalu ala Doom Eternal. Audiovizuálnímu zpracovaní nemám absolutně co vytknout. Třešničkou na dortu je pak originální japonský dabing. Edgerunners v tomto ohledu patří k naprosté špičce současné anime tvorby a tvůrcům ze studia Trigger tleskám. Skvělá práce.

Víc, chci víc!

Herní adaptace většinou nemají valnou kvalitu. Čest výjimkám. Edgerunners ale patří k těm nejlepším, jaké jsem kdy viděl. Dokázali si udržet moji pozornost od začátku do konce a i přesto, že nejsem kdovíjaký fanoušek anime tvorby, jsem velmi spokojen. Je to jízda, která vám nedovolí vydechnout. Příběh je parádní a k postavám si i během pouhých pěti hodin dokážete vybudovat vztah. Okamžitě bych bral další díly. Doufám, že se jedná pouze o první vlaštovku, jelikož svět Cyberpunku nabízí nepřeberné možnosti. Zatímco dopisuji recenzi, na pozadí se mi opět instaluje hra, do které se po zhlédnutí Edgerunners prostě musím vrátit. Chci totiž víc Night City, víc Cyberpunku.