Hayashi potkal herní průmysl už ve druhém ročníku základní školy a na své cestě za vedoucím vývojářem dokázal, že mohou hrající děti vyrůst nejen do slušných, ale také úspěšných dospělých lidí.
„V té době všichni říkali, že děti, co hrají videohry vyrostou ‚špatní‘,“ řekl Hayashi v poslední epizodě pořadu Iwata Asks. „Hry hraji odnepaměti a je mi 31 let. Byl bych rád, kdybych mohl posloužit jako důkaz, že můžete být úspěšní, i když hrajete videohry.“
Ačkoliv Hayashi nikdy nezaváhal na své pouti k vedení velkých projektů (kterých se ujmul už ve věku 27 let), jako dítě nevěděl, co za videohrami stojí.
„Napřed jsem si myslel, že videohry jen padají z nebe,“ řekl Hayashi. „Tehdy jsem ještě nevěděl, co to obnáší. Nyní ale vidím práci na pozadí videoher, zážitek vývojářů chcete-li. Poté už to pro mě bylo životně důležité. Během vývoje titulu žijí vývojáři tou kterou hrou. Je to umělěcký zážitek.“
Zatím poslední titul studia byl Dead or Alive: Dimensions, 3DS odnož slavné série bojovek.
to jsem taky živoucí důkaz
mihal: asi tak, taky sem se u toho zarazil
Četl jsem jen nadpis. Skoro to vyznělo, že hráč je nějaká diagnoza, nebo snad postižení
A ja som prototypom
Ale každý ví, že Japonsko je jiný, otevřenější svět. Těžko se to dá srovnat s Evropou nebo USA. Mimo to, Japonsko je momentálně nejpřístupnější země z ohledu videoher, takže práce vývojáře je u nich přístupná, jako u nás zedničina
hmmm dobra novinka
Ale na to aby sa z človeka stal slušnák, tak to musí chciet on sám a aj výchova rodičou k tomu prispieva, takže ked človek dospeje do veku 25-30 rokov z neho može bit , , hráč slušný" (za pomoci výchovy rodičou) alebo , , hráč sráč" (za pomoci výchovy rodičou) . To čo tu hovorí pan Yosuke je 50/50.
No to je teda novinka. A proč taky ne, ksakru