Večer v rámci EA Play nepatřil pouze velkým AAA titulům, do světla reflektorů se dostala třeba také indie hra Sea of Solitude. Tento menší titul vzniká pod hlavičkou programu EA Originals, jenž má za cíl pomoci malým herním studiím dostat se do širšího povědomí hráčů a ukázat schopnosti talentovaných tvůrců. Sea of Solitude vzniká pod rukami Cornelie Geppert a jejího týmu v malém berlínském studiu Jo-Mei.
V kůži hrdinky Kay se budeme prokousávat skrze moře osamělosti, kde se k nám celá společnost otočila zády. V kabátku minimalistické grafiky a za doprovodu emotivní hudby zjišťujeme, že největšími nepřáteli nejsou ti, které při svém putování potkáváme, ale něco mnohem nebezpečnějšího. Je to spojení krásy a syrovosti, s jakým jsem se dosud v žádné hře nesetkali.
Celý děj je inspirován silnými životními peripetiemi samotné scénáristky a kreativní ředitelky celého projektu. Zde jsou slova Cornelie Geppert:
„Sea of Solitude je můj zatím zdaleka nejosobnější projekt s největšími uměleckými ambicemi. Ponořit se do hloubky vlastních pocitů, jako jsou strach, touha a zloba, chce hodně úsilí, ale možnost tyto pocity vyjádřit a ukázat je celému světu prostřednictvím umění zároveň přináší silný pocit uspokojení.“
Depresivní Sea of Solitude k nám dorazí na začátku roku 2019, a to na platformy PlayStation 4, Xbox One a PC (Origin).
Hra vypadá velmi zajímavě, ale můj první dojem je shrnutý už v nadpisu- hra je strašně depresivní. Což nevím, jestli je u takovéto adventury dobře, u adventury většinou hledám pohodový zážitek a nějaké malebné prostředí (Journey, Abzú, Rime…), a tohle vypadá dost intenzivně, k čemuž by seděla spíš realističtější grafika. Zatím mi to přijde jako Inside ve 3D, ale určitě se budu o hru dál zajímat.
Souhlasím se vším co jste řekl. Když zmiňujete Abzû, tak to byl panečku zážitek. I když to bylo spíše takové umělecké dílo, ale ten audiovizuál bych dechberoucí. Ale zpátky k této hře. Mohlo by to být zajímavé, ale aby to nakonec nebyla taková nuda, jako například hra Submerged. To bylo to první co jsem si tak vybavil. A to mám Indie hry opravdu rád. A ještě k tomu depresivní nuda? Ó bože snad se mýlím.
Ony totiž všechny hry nejsou dělané pro masové publikum podle zavedené mainstream šablony. Některá díla jsou osobním ztělesněním emocí autorů. Nesnaží se zalíbit za každou cenu, ale snaží se odvyprávět svůj příběh. Takové hry nejsou pro každého a to je v pořádku. Každý si vybere, co se mu líbí. Pro jiné lidi tohle může být hra, která k nim promluví na emocionální úrovni, protože oni ty pocity znají a rozumí jim. Potýkají se s nimi dennodenně a i jediná správná myšlenka je může nasměrovat na správnou cestu, nebo je shodit do propasti.
Občas to není o herních mechanikách a nejvyšším skóre, ale o zážitku.
Takže i když je hra depresivní, není to chyba hry ani hráče, ale zkrátka asi není pro tohohle hráče dělaná.
Lépe bych to nenapsal
Neříkám, že je to chyba, natož, že se mi nelíbí- naopak je pro mě spolu s Unravel vrcholem celé EA Play. Depresivnost téhle hry je záměr- určitě si u ukázky nikdo neřekl, jů, to je tak strašně veselý.
Taky záleží na tom jak bude hra vyvážená, třeba Inside mě bavilo, i když byla hra velmi depresivní. Tohle může být ten případ, ale taky nemusí, ještě je brzo soudit, počkám na nějaký gameplay.