Recenze: Spintires – Chernobyl

Podle obsahu hry, který je zaměřen na sovětská terénní vozidla, by asi málokdo tipoval, že simulátor terénní jízdy Spintires (což v překladu znamená protáčející se pneumatiky) je plodem rusko-britské spolupráce. První Spintires, jež na PC vyšly v roce 2014, jsou stále jedinou velkou hrou studia Oovee Games z hrabství Norfolk, které na ní spolupracovalo s hlavním vývojářem Pavlem Zagrebelnyjm z Ruska. Stejným principem převážení těžkých nákladů ve složitém terénu se nechal inspirovat i pozdější MudRunner, ten ale vyšel až v roce 2017 z dílny amerického studia Saber Interactive z New Jersey.

I když dnes svojí grafikou a prezentací Spintires již hodně zastaral a kritiky před těmi šesti lety nebyly nijak nadšené (Metacritic Ø 67), tak vězte, že se na poměry menšího týmu tvůrců jedná o veleúspěšný titul, jenž prodal přes milion kopií, na Kickstarteru dostal skoro 2 miliony korun a dávno se mnohonásobně zaplatil. Díky dostatku financí v Oovee Games mohli svoji starou hru podpořit vydáním tří velkých přídavků v podobě Spintires – Canyons, Spintires – Aftermath a aktuálního Spintires – Chernobyl.

 

• Platforma: PC
• Datum vydání: 13. 12. 2019
• Výrobce: Oovee Games (Anglie)
• Žánr: automobilový simulátor
• Česká lokalizace: ano
• Multiplayer: ano (online až pro 4)
• Dat ke stažení: 1 GB (přídavek)/2,2 GB (celá hra)
• Herní doba: 5 hodin
• Přístupnost: 3+
• Cena: od 100,-

 

K tomuto nejnovějšímu datadisku se dostanete dvěma způsoby. Pokud již plnou hru Spintires vlastníte, lze si jej za cenu lehce přesahující stokorunu stáhnout jako přídavek samostatně. Případně se nabízí za tři a čtyři stovky jak digitálně, tak i krabicově balík základní hry Spintires + oba dva placené přídavky Aftermath a Chernobyl (balíček Spintires – Canyons je zadarmo). To jsou dnes všechno velmi příznivé ceny, když si navíc uvědomíte, že je celá hra v češtině (byť některé výrazy jsou ale humpolácky přeložené).

 

 

Staré známé problémy

Původní Spintires již po tolika letech nemá cenu představovat, protože si můžete přečíst naši tehdejší recenzi (7/10), takže jen dodám, že stejné neduhy, jaké hru provázely při jejím vydání, jsou na pořadu dne i nyní. Tudíž i v Černobylu počítejte s nevyladěnou kamerou, jejíž volný pohyb kolikrát pěkně štve, protože jenž těžko trefíte přesně ten úhel, jaký zrovna potřebujete. A stále je Spintires spíše hrou pro nadšence do terénních náklaďáků, protože prostředí je na jedno brdo a kromě jízdy s nákladem i bez něj tu vůbec nic jiného na práci neexistuje.

Nicméně hra od roku 2015 podporuje rozšiřování mody skrze službu Steam Workshop, takže se k ní najde celá řada nových vozidel i map, tudíž nějakou dobu vám jistě vydrží. Základní titul se všemi přídavky jsem dohrál (resp. v něm spíše najezdil) velmi pohodovým a kochacím tempem nějakých 25 hodin a ani mi nevadilo, že jsem již dávno všechny závoznické mise splnil, všechny mapy odkryl a jen si tak drandil při zkoušení různých vozů a vleků. Každopádně pokud pro zabavení potřebujete neustále něco plnit a volná jízda vás moc neba, zde byste se asi unudili k smrti, protože úkoly, v nichž máte jen něco někam převézt, jsou na jedno brdo a není jich mnoho.

Mimo dřevařské závozničení Spintires už dokáže nabídnout jen plnění odměn, jichž je včetně nového datadisku Spintires: Chernobyl 62 kousků. Jenže kouzlo této hry i po tolika letech tkví v něčem jiném. Málokterá jiná hra vám nabídne tak realistický požitek z řízení a tak realistické tváření terénu jako Spintires (a mladší MudRunner), v němž hraje fyzika jízdy a povrchu až první housle. Takové polovičaté série typu MXGP či Monster Energy Supercross: The Official Videogame, které se také prsí dynamicky proměnlivým terénem, by se od Spintires mohly z fleku nechat doučovat.

 

 

Za parádní fyziku jízdy a terénu může na deformace objektů specializovaný engine Havok, nicméně samotné jádro hry je vytvořené interně ve vlastním nástroji VeeEngine pro DirectX 9 (proto je hra na dnešní dobu již docela ošklivá), Havok slouží pouze jako nadstavba pro počítání a animace prostředí včetně vody. Tvůrci si na všechno vytvořili vlastní editory a pro zjednodušení jsou všechny zdrojové soubory prostředí ukládány do obyčejného XML kódu.

 

Černobyl příjemně rozsáhlý

Doposud byly všechny oficiální mapy (včetně všech tří přídavků jich je nyní deset) modelovány do rozlohy 2 km², nicméně nová mapa Černobylu je o něco rozlehlejší. Neodpovídá sice přesně topologii skutečného okolí jaderné elektrárny, ale zase obsahuje na zhuštěném prostoru všechny místní pamětihodnosti: vlastní elektrárnu, město duchů Pripjať, radioaktivní Rudý les či obří radar Duga-1. Graficky je i nová mapa samozřejmě na dnešní poměry docela ošklivá, ale zase o to více překypuje tajemnou atmosférou, kterou ještě zvyšuje nová funkce zamořených částí mapy.

Vy jste vybaveni automobilovým dozimetrem a tak podle výstražných značek a podle tikání vždy poznáte, jestli je cesta vpřed bezpečná, či nikoli, protože v zamořeném prostředí se vám rapidně zrychlí poškozování vozidla a během několika vteřin je na šrot. Samozřejmě jsou radioaktivní místa schválně vložena třeba na křižovatku, kterou potřebujete projet, nicméně obecně se jiná cesta vždy rychle najde a pokud na druhé straně vidíte značky v opačném gardu, tak se inkriminovaná oblast dá rychle projet a pak si vůz v nejbližších garážích lehce opravíte.

 

 

Samozřejmě nechybí přepínání dne a noci a k dispozici je i ještě jedna menší mapa Testovací oblasti s polygonem na zkoušení vozidel opět inspirovaná okolím Černobylu. Obecně mi přijde, že lokace v Černobylu nejsou tak náročné jako ty minulé, protože kolem elektrárny najdete také dost asfaltek a panelek, takže se nemusíte po kabinu neustále brodit bahnem a vodou jako ve starších mapách.

 

Bělo-ruský autopark

Nový datadisk kromě map přidal stejný počet nových vehiklů. Pod názvem B-157 se ukrývá původně sovětský pětitunový podvozek ZIL-157 s pohonem 6×6 a výkonem 104 koní, zatímco tím druhým je pro změnu B-505 jako běloruský MAZ-505, což byl prototyp lehkého užitkového náklaďáčku s pohonem 4×4, který měl výkon 180 koní. Samozřejmě je nadále velká škoda, že ani tyto nové automobily nemají od výrobce kabiny a tak jedinými dvěma kamerami je externí náhled za vozidlem a vysoký pohled nad střechou kabin. Funkční kabiny tvůrci slibovali na Kickstarteru za příspěvek 80 tisíc liber, nicméně když získali „jen” 61 tisíc, a to požadovali 40, tak už se ně prostě vyprdli.

Spintires nadále obsahuje dva režimy jízdy. Lehčí zvaný Pohoda, kdy mají vozidla kupř. nižší spotřebu a můžete je kdykoli odtáhnout, a těžší pojmenovaný Simulace, jenž zase např. zamezí přeskakování času a vypne zobrazování navigační trasy přímo v prostředí. Kromě singleplayeru si k sobě do mapy můžete přes internet přizvat až tři další terénní řidiče a jezdit pospolu. Spokojit se ale musíte doslova s obstarožní prezentací, ošklivými nabídkami, špatně přeloženými titulky (vozík místo vozidla) a dokonce i zmršenými texty ve výsledcích vašich jízd.

 

 

Jenže když se podíváte na tu extrémně nízkou cenu nového přídavku, fandové pomalé terénní jízdy jistě nad zmíněnými neduhy přimhouří oko, byť je pravda, že kromě občasného přísunu nového obsahu se tomu technickému vylepšování tvůrci bohužel vůbec nevěnují. Každopádně i tak je nový přídavek Spintires – Chernobyl pro příznivce série jasnou volbou a za těch pár stovek klidně doporučím i aktuální krabicový či digitální balík Spintires, protože mimo základní hry obsahuje všechny tři datadisky (a to ani nepočítám stovky amatérských modů oficiálně či neoficiálně ke stažení), takže vám zdejší bahnitá jízda nějakou dobu určitě vydrží.

Pokud byste si stále nebyli jisti, stáhněte si malou demoverzi s vozem UAZ-469 (velikost pouze 160 MB a nemusí se instalovat), jež sice pochází z roku 2013, takže není shodná se současnou verzí, ale jako příklad filozofie celé hry dobře poslouží.

 

---

Na Xzone zakoupíte celou řadu Spintires včetně aktuálního datadisku Spintires: Chernobyl v digitálních i krabicových verzích v cenách od stovky výše:

 

 

---

Nejnovější PC hry testujeme na výkonném počítači LYNX Grunex Super 2019.