Vítězové soutěže Steam Awards 2020

To je těžký popsat. Žijeme v době kdy jsou všechny hry prakticky stejné – viz třeba aktuální TLoU 2 které je naprosto stejné jako první díl a prakticky i všechny Uncharted ale lidem se to stejně líbí i když to hráli třikrát už před lety a skoro nic se nezměnilo, stejně tak prakticky všechno od Ubi nebo EA je jedna velká vývojářská lenost které se mění jen prostředí a příběh a tak když vyjde něco takového tak to ohromně vyčnívá. A už to samo o sobě je dost inovativní. Je to něco jako příchod Portalu do logických her nebo nové Superliminal do puzzle. Prostě to zboří realitu a její stereotyp. Ale teď k hraní. Ta hra je taková jakou si jí uděláš. Jasně že můžeš nosit desátý balíček stejnou cestou po stejném žebříku když chceš a sbírat lajky jako levná štětka na instáči – ale taky to můžeš vzít jinou cestou. Nic tě tu nedrží, nic tě nevede za ručičku je to všechno na tobě. I když to tak nevypadá tak ta hra se neustále vyvíjí a to je dneska velká vzácnost protože se reálně mění gameplay a je to cítit. Ze začátku musíš být neviditelný jako tvůj nepřítel, postupem času se s hrozbou kterou by jsi jinak nezvládl dokážeš poprat (a to ne díky tomu že máš zbraň na levelu co po tobě chce nepřítel aby mu ublížila) až se postupem času staneš hrozbou ty a nic tě nezastaví – možná jen vlastní chyba. Když „připojíš k vysokorychlostnímu internetu“ oblast tak se ti načtou stavby ostatních hráčů na kterých se můžeš podílet. Při každém připojení do hry se ti tak ukáže kolik hráčů použilo tvé stavby a u každé z nich vidíš kolik dostala lajků protože někomu pomohla. A to se stane trochu návykovým. Začal jsem dělat nájezdy na tábory mezků abych jim vybral suroviny na stavbu silnic. Jednak jsem tím pomohl sobě a ušetřil spoustu práce stovkám dalších hráčů kteří už nemusí krotit motorku na kamenech a to je hodně uspokojující. Jako další plánuješ kam a od kud vezmeš suroviny, kam je dáš aby ti to nejvíce pomohlo, jedeš kolem ztracené zásilky tak jí vrátíš pro pár lajků protože proč ne a tak dále. K tomu přihoď že nejnebezpečnější nepřítel ve hře skoro není vidět takže o něm víš až když je pozdě a nebo si pamatuješ místo z předchozí shledání a to neuvěřitelně pomáhá atmosféře. Co hrám nikdy neodpustím je že ti řeknou že tohle byl poslední nepřítel a můžeš běhat kolem a odpalovat atomovky protože víš že ti v té oblasti už nic nehrozí – to totálně pohřbí veškerou atmosféru. Tady sice máš detektor který ale funguje na krátkou vzdálenost a nepřátelé jsou rozmístění v „trsech“ kterých je často několik a na místech kde by jsi je nečekal takže tady se žádná nelegální technopárty konat nemůže (dokud to samozřejmě kompletně nevyčistíš) a atmosféra je tak pořád napjatá. Co mě mrzelo byla nízká obtížnost na kterou jsem to hrál – nevím jestli si jde zvolit vyšší ale jak jsem to hrál tak třeba časodéšť je úplně k ničemu protože jeho poškození je zanedbatelné, stejně tak rozpad staveb. Prostě to nepostupuje tak rychle jak bych chtěl. Takže pokud to budu hrát ještě jednou tak to všechno vytáhnu na max – pokud tam obtížnost vůbec nastavit jde to už si nepamatuju. A to ani neřeším příběhy, pozadí a celkové zpracování postav, hudbu, grafiku atd. Takže proto naprosto zaslouženě nejinovativnější hratelnost.

Však jo. Jsou to Steam awards. To by lidé měli hodnotit hry které tam nejdou koupit?

No moc na vyber nebylo

Taky na to koukám…