Nedávný šok v podobě akvizice firmy Activision Blizzard společností Microsoft v hodnotě téměř 70 miliard dolarů ještě nestihl doznít a společnost Sony odpověděla akvizicí studia Bungie, původních tvůrců přední Xboxové značky Halo, za přibližně 3,6 miliard dolarů. Jeden by tedy čekal, že se s něčím vytáhne třetí velký dodavatel konzolí, japonská společnost Nintendo. Podle jejího prezidenta, Shuntaro Furukawa, se to ovšem nestane, neboť ten prohlásil, že společnost nebude usilovat o nákup externích vydavatelů a studií stejným způsobem jako Microsoft a Sony.
Furakawa to sdělil během brífinku pro investory, přičemž zdůraznil, že Nintendo cílí na vytváření franšíz z vlastní dílny. „Naše značka byla vybudována na produktech vytvořených s nasazením našich zaměstnanců a mít v naší skupině velké množství lidí, kteří nemají duch Nintenda, by pro společnost nebylo přínosem,“ uvedl Furukawa. Byl to také on, kdo v listopadu odhalil plány utratit až 100 miliard jenů (okolo 18,5 miliard korun) na posílení interního vývoje společnosti Nintendo. Společnost tedy evidentně cítí, že nejlepším způsobem, jak si udržet svou pozici, je investovat do sebe, a nikoli kupovat externí vydavatele či vývojáře a přivádět je do svých řad.
Prezident Nintenda ovšem během brífinku také dodal, že společnost se akvizicím v zásadě nebrání, ale pouze v případě, že jsou nezbytné. Takovým případem by mohla být třeba akvizice vývojářského studia Next Level Games, které stojí za hrou Luigi’s Mansion 3.
Podle všeho má mít místo akvizic Nintendo zájem o NFT a metaverse, ačkoliv společnost sama naznačila, že ještě musí definovat, co by v těchto oblastech mohla udělat, aby to uživatele dostatečně oslovilo. Nintendo tak mělo odpovědět na jednu z otázek během Q&A po zveřejnění posledních finančních výsledků, přičemž k odpovědím se vyjádřil také analytik David Gibson. „Máme o tuto oblast zájem, cítíme v ní potenciál, ale zajímalo by nás, jakou radost můžeme v této oblasti poskytnout, a to je nyní obtížné definovat,“ uvedla společnost. Podle Gibsona se ovšem odpověď zaměřovala především na metaverse.
Q) How think about metaverse and NFT?
A) We do have interest in this area, we feel the potential in this area, but we wonder what joy we can provide in this area and this is difficult to define right now (hey Facebook etc take note!!) 8/— David Gibson (@gibbogame) February 3, 2022
Toto prohlášení přichází po oznámení ohledně toho, že společnost Team17 po reakci obchodních partnerů a fanoušků ruší svůj zájem vstoupit do oblasti NFT s řadou NFT Worms. Dříve stejné rozhodnutí učinil také známý herec Troy Baker, který se po vlně negativních reakcí rozhodl ukončit spolupráci s VoiceVerse NFT. Zapomenout nesmíme ani na vývojáře z GSC Game World. Ti se po kritice rovněž vzdali svých plánů na prodej NFT. Naproti tomu několik významných herních společností začalo prodávat digitální předměty jako NFT, například Ubisoft a Konami, zatímco jiné, jako například Square Enix, vyjádřily nadšení pro tento technologický trend.
NFT je opravdu cesta… Jak si znepřátelit fanoušky. Mít šestiúhelníkovou profilovku, to chceš!
Tyhle hyperreality metaversů a cryptoptákovin ať si strčí hodně hluboko, aby to už nevyndali.
Nintendo je přesně ta společnost kde by NFT a metaverse mohli velmi dobře fungovat. Mají velkou základnu fanoušků kteří z nějakého mě neznámého důvodu hrajou a často i zbožňují jejich hry které královsky dobře hodnotí. Mají velkou komunitu podivných lidí kteří to nebudou brát jako okrádání ale dar z nebes. Prostě něco jako Furries herního světa.
Fakt tomu nerozumím. Ubisoft byla oblíbená firma a postupně se svými rozhodnutími dostala tam kde je teď. Nintendo také frčí a začíná se zajímat o NFT. Sony je dlouho na koni a chystá se během 5 let zaměřit cca na deset nových Live Service her. Přesně to, co hráči „milují“ (viz Anthem + Dragon „Live Service“ Age 4). To je nějaký virus ve firmách, že když se dostanete na vrchol, snažíte se za každou cenu padnout do hnoje?
V podstatě ano. Mantrou všeho je růst. Pokud hodně vyděláváte, tak váš další projekt musí vydělávat ještě víc. Jinak je to neúspěch. A nikdo nechce být šéfem, za jehož vedení firma nerostla.
Je to smutné, ale stačí jeden pohled do žebříčku nejprodávanějších (a nejvýdělečnějších) her, aby bylo jasné, že tyto „games-as-service“ lidi masově konzumují.
Tento svět není pro starý. Společnosti cílí na mladou generaci, která má hodně času a už dost peněz. A mladí jsou rádi. Nebaví je hrát dlouhé příběhovky. Chtějí instantní zábavu, soutěživost, žebříčky, komunity. Chtějí ve hře růst a vystavovat to na odiv ostatním. A jsou ochotni za to platit. Vlastně je to návrat do osmdesátých let, kdy děti postávaly u arkádových automatů a sypaly do nich penízky, aby svou přezdívku mohly napsat na první místo žebříčku. Večer se automat vypnul, a další den vše začalo nanovo.
Manažmenty v tých firmách vidia iba Fortnite a GTA Online, ktoré majú desiatky milióny hráčov a kontinuálne zarábajú miliardy a myslia si, že ich vlastní hráči sa pretransformujú na to isté… Neuvedomujú si, že táto skupina online hráčov zaujímajúcich sa o „live service“ je už daná množina, ktorú by museli pretiahnuť k sebe tým, že by Fortnite či GTA Online prekonajú.
Oni nevidia, že tí ľudia čo sú ochotní si kupovať kozmetické blbiny v hrách nerastú na stromoch. Preto je toľko skrachovaných online projektov, tí hráči čo sa o to zaujímajú sa na konci dňa zgrupia u najlepšej/najpopulárnejšej hry a zvyšok ich nezaujíma.
Ale oni tohle všechno vědí. Ale vedení velkých společností stojí vždy před rozhodnutím, do čeho ty stovky milionů dolarů nalít. Do příběhové single-player hry, u které je celkem snadno odhadnutelný strop výdělku? Nebo do služby, která může fungovat (a monetizovat uživatele) několik let a dokonce na sebe nabalit jako sněhová koule další a další nové hráče (mladé lidi)? Obojí je riskantní. Ale ta druhá varianta je příliš lákavá, než aby se jí nechytli. A opakuji: žebříčky prodejů jim dávají za pravdu. Live-service vyžaduje hodně peněz na propagaci. Ale velké společnosti si věří, že mají k dispozici potřebné propagační kanály. A ony mají, když jsou to přímo majitelé platforem – právě jejich projekty budou po dlouhou dobu propagovány na prvních stránkách jejich obchodů.
Myslím si, že odpověď od Sony teprve přijde. Ono se může zdát, že když MS koupilo Activision, tak Sony přispěchalo a koupilo Bungie. Ale takový krok ve Sony řešili určitě několik měsíců zpátky.
Tarzanovo vlhké sny pokračují. 😂 Odpověď MS na Bungie taky určitě ještě přijde.
Zkus aspoň občas zapnout mozek Tukane. Snad si opravdu nemyslíš, že Sony vyjedná obchod za $3,6 miliardy během 13 dní.
Jim Ryan v rozhovoru potvrdil, že se Bungie řešilo už měsíce a že s akvizicema neskončili.
A myslíš, že MS vyjednal Acti/Blizz za týden? Když tohle píšeš, tak asi jo.
To tobě to spíš nedá spát 😁 mě je to úplně jedno. Já nejsem zatížený celý život na jednu platformu. Hraju tam, kde jsou dobré hry. Nevlastním akcie ani Sony ani MS nebo Nintenda.
Tak tomu sám nevěříš. 😂 Jinak moje PS5 a objednávka na sberatelku Horizonu říká něco jiného. 😘
Tyhle dvě věci spolu nesouvisí. Podobná vyjednávání trvají třeba i rok. Není to tak že by Sony vidělo že MS něco kupuje tak se rychle kouklo na facebook marketplace kde se co prodává. Ale Sony taky moc nepřekvapí. Nemůže si to dovolit – celá korporace Sony stojí 2,5x více než co MS zaplatí za activision blizzard. Ale mohlo by se snažit o Take2 pokud by vedení firmy zainvestovalo do herní divize. T2 má třetinovou hodnotu oproti Activision blizzardu a jestli tohle MS vyjde tak mu už nic dalšího dlouhou dobu úřady neschválí takže bych tohle viděl jako adekvátní odpověď Sony kterou by teoreticky mohli utáhnout a po které podle mého skočí. Klidně bych si na to vsadil. Ale to nejspíš bude trvat roky.
Nechci být rýpal, ale 100 miliard jenů opravdu není 187 milionů korun. To by bylo Japonsko celkem levná země. Podle aktuálního kurzu na Google to je: cca 18,5 miliardy korun.
Máte pravdu, díky za upozornění